Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Francouzská pátá republika na konci sil

Padnou-li strany, padne i de Gaullova republika. Možná hned, možná za pár let, možná evolučně, anebo – jako už tolikrát –revolučně

Francouzská pátá republika na konci sil
ilustrace | Vojtěch Velický

Ještě nikdy nebyla francouzská pátá republika tak blízko konci jako právě teď. A to v zásadě bez ohledu na to, jestli ve druhém kole obhájil Emmanuel Macron, nebo jej v Elysejském paláci vystřídá Marine Le Penová. A snad ještě nikdy nebyly výsledky francouzských prezidentských voleb tak důležité pro celou Evropu.

Pátá republika (republiky se ve Francii počítají podle historických milníků, a především jednotlivých republikánských ústav, pozn. red.) vznikla na konci padesátých let, kdy se Francie dostala do hluboké politické krize. Jejími symptomy byly chronická vládní nestabilita a neschopnost reagovat na měnící se mezinárodní prostředí, která vyvrcholila rozpadem koloniálního panství a dospěla do krvavé války o Alžírsko. Nemohoucnost politické elity i armády přivedla do čela země generála de Gaulla. Penzionovaný hrdina z druhé světové války během několika měsíců od základu změnil francouzskou ústavu a v následujících letech i celý politický systém.

Poloprezidentský režim à la de Gaulle

V novém poloprezidentském režimu získal ústřední pozici francouzský prezident. Jeho ústavou dané pravomoci, legitimita daná přímou volbou i de Gaullova osobní autorita tomuto úřadu propůjčily mimořádnou sílu. Francouzský prezident se tak stal jednou z nejtěžších vah v rámci západních demokracií. De Gaulle navíc nesnášel politické strany, obviňoval je z rozkladu národní jednoty. Přednost dával charizmatickému vůdcovství podporovanému širokospektrálním hnutím tvořeným jeho sympatizanty. Právě tímto způsobem postupně vzniklo takzvané gaullistické hnutí, které se vyvíjelo a různě přejmenovávalo, ale každopádně tvořilo jeden z pilířů nové stranické soustavy. Konkrétně ten středopravicový. Jeho protipólem byly zprvu roztříštěné, později sjednocené středolevicové formace v čele se socialisty.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit