Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Dvacátý květen je kritickým datem, kdy lze očekávat ostrou protitchajwanskou akci komunistické Číny. Onoho dne proběhne inaugurace nového prezidenta Laje, jenž zastává protičínské postoje.
Tchajwanci zvolili v sobotu 13. ledna novým prezidentem Williama Laje Čching-tea z Demokratické pokrokové strany (DPP). Vládnoucí partaj, jež svou oblibu staví na ostré obraně nezávislosti vůči Číně, tak získala v nejvyšším úřadu země bezprecedentní třetí funkční období.
Jednalo se o klíčové volby, které měly určit přístup demokratického ostrova k čínským hrozbám v příštích čtyřech letech. To vše ve chvíli, kdy se velmocenské soupeření mezi Čínou a Spojenými státy ne a ne zklidnit.
„Tchaj-wan říká celému světu, že mezi demokracií a autoritářstvím se rozhodujeme pro demokracii,“ citoval Lajovo prohlášení z oslavy bezprostředně po zvolení britský týdeník The Economist. Lajovo vítězství naznačuje, že tchajwanští voliči chtějí pokračovat v cestě, již nastoupila dosluhující prezidentka Cchaj Jing-wen.
Ta po celou dobu v úřadu usilovala o potvrzení postavení Tchaj-wanu jako suverénní, demokratické země. „Světového Tchaj-wanu,“ jak často říkala, nikoli čínského Tchaj-wanu.
Peking takový postoj rozčiluje. Čínský vládce Si Ťin-pching nedávno označil sjednocení s Tchaj-wanem za „historickou nevyhnutelnost“. Čínští představitelé se snažili zastrašit tchajwanské voliče tím, že tyto volby označili za volbu mezi „válkou a mírem, prosperitou a úpadkem“ a o DPP mluvili jako o separatistech.
Jak je vidět z výsledku voleb, hrozby nezabraly. Většina obyvatel Tchaj-wanu (hlasovat šlo asi sedmdesát procent oprávněných voličů) nepodporuje ani připojení k Číně, ani vyhlášení nezávislosti, nýbrž pokračování statu quo, tedy něčeho, co lze popsat jako „de facto nezávislost“. Menší míra shody však mezi nimi panuje ohledně způsobu, jímž toho lze dosáhnout.
Opoziční Čínská nacionalistická strana (KMT, Kuomintang někdejšího vůdce Čankajška) má nedůvěru k Americe coby garantovi bezpečnosti ostrova. Zasazuje se o přátelský dialog a obchod s Pekingem, založený na společném odmítání nezávislosti Tchaj-wanu. Kandidát KMT Chou Jou-i však neuspěl – skončil na druhém místě s pouhou třetinou odevzdaných hlasů.
Vysoce postavený tchajwanský vládní úředník obeznámený se vztahy s Čínou, který si nepřál být jmenován, přičítá neúspěch kandidáta KMT právě partajní politice vůči Číně. „Celá KMT věděla, že s ‚konsenzem z roku 1992‘ jsou problémy,“ řekl serveru Nikkei Asia.
Konsenzus z roku 1992 je tichá dohoda mezi tehdejší vládou KMT v Tchaj-peji a komunistickou stranou v Pekingu, že obě strany Tchajwanské úžiny uznávají existenci „jedné Číny“, přičemž každá strana má vlastní výklad toho, co „Čína“ znamená.
Laj naopak slíbil, že bude pokračovat v tvrdším postoji DPP. „Na základě předpokladu reciprocity a důstojnosti nahradím obstrukce výměnou a konfrontaci dialogem,“ řekl ve svém vítězném projevu. „Tváří v tvář slovním a vojenským hrozbám Číny jsem však odhodlán Tchaj-wan bránit.“
Další vyzyvatel Kche Wen-če pochází z nově vzniklé Tchajwanské lidové strany (TPP) a získal úctyhodných 26 procent hlasů. Jeho platforma se víc zaměřovala na domácí problémy, jako jsou bydlení a mzdy, než na Čínu. To se líbilo mladým voličům. Kche však také prosazoval vstřícnou politiku směrem k Pekingu, podobně jako KMT. Jeho kandidatura oslovila některé voliče obou tradičních stran; mnozí z nich říkali, že mají dost jejich „ideologické“ politiky.
DPP také ztratila většinu v Legislativním jüanu, tchajwanském parlamentu. Moc je tam nyní rozložena celkem rovnoměrně mezi všechny tři strany, přičemž zákonodárci TPP mohou být příslovečným jazýčkem na vahách. To by mohlo znamenat patovou situaci v životně důležitých otázkách, jako je obrana a vzájemný obchod s Čínou.
Naposledy měl Tchaj-wan legislativu a exekutivu z různých stran za vlády Čchen Šuej-piena (prezidentem v letech 2000–2008). Parlament tehdy více než šedesátkrát zablokoval Čchenovy návrhy vojenských rozpočtů a donutil ho snížit výdaje na obranu z navrhovaných 19,6 miliardy dolarů v roce 2004 na 320 milionů dolarů. Podobný scénář se může nyní opakovat.
„Nastupující Lajova vláda a její legislativní návrhy a rozpočty budou vystaveny podstatně silnějšímu tlaku ze strany zákonodárců, než tomu bylo za dosavadní vlády. Kromě toho bude Laj muset čelit i zvýšené únavě voličů, která za sebou bude mít v roce 2028 dvanáct let vlády,“ uvedl Ťing Po-ťiun z britské Oxford University pro server Nikkei Asia.
Silná opozice v zákonodárném sboru a mezi místními samosprávami tak dává Pekingu možnost obejít ústřední vládu a pracovat přímo s těmito opozičními představiteli; například je pozvat do Číny a selektivně rušit zákazy dovozu určitého tchajwanského zboží. Takové kroky by mohly autoritu Laje a jeho vlády rychle (a pro Peking levně, protože bezrizikově) podkopat.
Skutečná zkouška však pro tchajwanskou politickou scénu přijde hned po volbách. Tento týden bude klíčový, protože se uvidí, jak Peking zareaguje, řekl serveru Nikkei Asia Lev Nachman, politolog z Tchajpejské národní univerzity.
„Tchajwance čeká buď hlasité vojenské cvičení ze strany Číny, podobné tomu, jak reagovala na návštěvu předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové v létě 2022, nebo zdrženlivější vojenské hrozby v kombinaci s výbušnou rétorikou.“
Další rizikové období bude předcházet Lajově inauguraci 20. května. Podle vysokého tchajwanského představitele přes národní bezpečnost, jenž mluvil s Nikkei Asia pod podmínkou anonymity, bude právě den inaugurace klíčovým datem, které je třeba z hlediska čínského vměšování sledovat.
Pokud tedy v Pekingu zvítězí pragmatičnost nad ideologií, žádný velký posun v tchajwanské politice a její nejožehavější otázce – vztahu k Číně – nelze očekávat. Ačkoli Tchajwanci nechtějí o nezávislost přijít, pro mnoho z nich jsou přátelské vztahy s Čínou stále zásadní.
Jednak se obávají války – Čína neustále varuje, že v případě formálního vyhlášení nezávislosti nevylučuje použití síly (také americká vláda v obavě před možným vojenským konfliktem Tchaj-pej od postupu tímto směrem odrazuje). A jednak mnoho Tchajwanců považuje dobré hospodářské vztahy s Čínou za životně důležité pro ekonomickou prosperitu ostrova.
Tchaj-wan udržuje s Čínou úzké obchodní a investiční vztahy. V posledních dvou desetiletích představuje vývoz do Číny a Hongkongu přibližně čtyřicet procent celkového objemu tchajwanského exportu.
V zářijovém průzkumu, který nedávno otiskl místní časopis Global Views Monthly, zastávalo 42 procent respondentů názor, že by Tchaj-wan měl vystupovat přátelsky vůči USA i vůči Číně, zatímco 19,8 procenta uvedlo, že by se měl více přiklonit k USA, ale stále udržovat přátelské vztahy s Čínou.
Pouze 14,4 procenta dotázaných se domnívalo, že by Tchaj-wan měl zaujmout proamerický a protičínský postoj. Podobné výsledky zaznamenaly i další průzkumy, což ukazuje na omezení tchajwanských politiků v tom, jak moc mohou politiku ostrova vůči oběma velmocím změnit.
