Sektor nákladní lodní dopravy se může stát obětí snah ukončení závislosti globální ekonomiky na fosilních zdrojích. Investice do flotily tankerů pro přepravu ropy a zemního plynu jsou přitom obrovské a stále se staví nové.

Ekonomové z britské University College London společně se švýcarskou nadací Kühne Foundation uvedli, že více než třetina světové komerční přepravní kapacity je ohrožena, protože nákladní lodě převáží ropu, plyn nebo uhlí.

Celkově na světě pluje na mořích a oceánech třináct tisíc ropných tankerů, tři tisíce tankerů se zkapalněným zemním plynem a 2500 lodí přepravující uhlí. Celková hodnota těchto plavidel, včetně těch, které jsou objednány globálními přepravci, činí 596 miliard dolarů (13,5 bilionu korun).

Odborníci propočítali možnost, co se s tímto sektorem stane, pokud bude platit cíl omezit oteplení planety na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Takový scénář podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) ale znamená, že se budou muset emise skleníkových plynů do roku 2050 zásadně zredukovat.

Jinými slovy to povede k tomu, že se přestanou používat v dopravě a energetice fosilní zdroje, jako je ropa, plyn a uhlí. V takovém případě nákladní přepravci přijdou o flotilu v hodnotě 286 miliard dolarů (6,5 bilionu korun). Znamenalo by to také, že se jim sníží příjmy o 37 procent v příštích 25 letech.

Tento černý scénář nicméně nebere v úvahu, že tankery mohou být přestavěny na přepravu jiných komodit, například pro suroviny, jež jsou nutné pro výrobu elektromobilů, obnovitelných zdrojů nebo datových center. Britský list Financial Times navíc zdůraznil, že je nepravděpodobné, že lidstvo přestane do poloviny století úplně používat fosilní zdroje.

I proto investoři do tohoto sektoru dopravy nevykazují žádné známky paniky. Akcie norské společnosti Frontline, která patří mezi největší provozovatele ropných tankerů, za poslední dva roky rostly o 159 procent. Další společnosti, jako je Hafnia a Scorpio Tankers, svou hodnotu za dva roky zdvojnásobily. Důvodem jsou protiruské sankce západních zemí, které vedly k zvýšení poptávky po přepravě ropy a plynu po moři.

Přepravní firmy se nicméně na dlouhodobý pokles poptávky po transportu fosilních komodit připravují, nově se staví tankery pro převoz zkapalněného vodíku, který se má vyrábět z obnovitelných zdrojů. Tlak na změnu může přijít i z bankovního sektoru, švédská banka Swedbank v roce 2022 uvedla, že nebude poskytovat financování pro stavbu nových tankerů na ropu, protože se nejedná o udržitelný byznys. Podobný krok zvažuje i německý finanční dům Hamburg Commercial Bank. Návratnost investic do ropných tankerů se odhaduje na dvacet let.