Svět odsoudil Putinovo uznání separatistických zón. Nad odvetou ale visí otazník
Dvě zásadní otázky zůstávají nezodpovězené. Jedna na ruské a jedna na západní straně.
Západní mocnosti – většinou země, o jejichž formální vojenské spojenectví se Ukrajina pod prezidentem Zelenským uchází – zareagovaly na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvou samozvaných republik na východě země. Odsoudily Moskvu a vyzvaly k sankcím.
Americký prezident Joe Biden podepsal ještě v pondělí exekutivní příkaz, který blokuje americký obchod a investice v Luhanské i Doněcké oblasti. Činovníci jeho administrativy uvedli, že prezident oznámí další sankce v úterý, pokud Rusko Ukrajinu skutečně napadne. Ministerstvo zahraničí v pondělí kvůli obavám z ruských invazních plánů také přesunulo své zaměstnance z Ukrajiny do Polska, řekl ministr zahraničí Antony Blinken.
Peking i nadále vyčkává; veřejně Putinovy akce na Ukrajině nepodporuje, ale například čínský velvyslanec při OSN vyzval všechny zúčastněné strany, aby „hledaly rozumná řešení“ a řešily situaci na principu „rovnosti a vzájemného respektu“, což vyloženě jako podpora Moskvy neznělo.
„Porušení všech slibů“
S Bidenem se shodli i francouzský prezident Emmanuel Macron a německý spolkový kancléř Olaf Scholz. „Tento krok nezůstane bez odezvy,“ uvedl Scholz. Konkrétní povahu odvetných kroků však nespecifikoval.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková si povšimla, že Moskva porušuje minské mírové dohody, které podepsala v roce 2014. „Svým rozhodnutím Rusko porušuje všechny své sliby světovému společenství,“ řekla.
Macron, který ještě v pondělí naléhal na diplomatické urovnání (poté, co v neděli strávil telefonickým rozhovorem s Putinem tři hodiny), vyzval Evropskou unii k uvalení sankcí vůči Moskvě. „(Prezident) požaduje mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN a také přijetí cílených evropských sankcí,“ uvedla v prohlášení jeho kancelář. Konkrétní podoba sankcí zůstala opět nespecifikována.
Od Londýna po Balkán
Britský ministerský předseda Boris Johnson Putinovo rozhodnutí odsoudil jako „flagrantní porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“. Podle jeho slov, která je ovšem třeba vzhledem k Johnsonově prekérní pozici ve vlastní vládě brát s jistou rezervou, by ruská invaze spustila „velmi robustní balíček sankcí“.
Ursula von der Leyenová a Charles Michel, dva nejvyšší představitelé Evropské unie, zveřejnili na Twitteru totožná prohlášení. Odsoudili Putinův krok jako „do očí bijící porušení mezinárodního práva“ a dodali, že „EU a její partneři budou reagovat jednotně, pevně a solidárně s Ukrajinou“.
Šéf NATO Jens Stoltenberg řekl, že Putinovo rozhodnutí „dále podkopává suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, narušuje úsilí o vyřešení konfliktu a porušuje minské dohody, jichž je Rusko smluvní stranou“.
Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ruské rozhodnutí představuje „porušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny a není v souladu s principy Charty Organizace spojených národů“.
Srbský prezident a jinak horlivý ruský spojenec Aleksandar Vučić naopak uvedl, že existují obavy, že by se ukrajinská krize „mohla rozšířit do jiných částí Evropy a světa, zejména na západní Balkán“. Rumunské ministerstvo zahraničí vzkázalo všem svým občanům na Ukrajině, aby „okamžitě opustili zemi“.
Nezodpovězené otázky
Tato diplomatická smršť však nechává dvě zásadní otázky nezodpovězené. První již byla zmíněna: povaha diplomatických a ekonomických sankcí ze strany různých subjektů (USA, Evropské unie a Británie) je známa jen částečně, stejně jako míra jejich vzájemné koordinace.
Druhá věc je, že není známo, co přesně si separatisté nárokují (a tedy nezávislost čeho Putin vlastně uznal). Kdyby šlo o „uznání“ území, která proruští separatisté ovládají již dnes, jednalo by se z ruské strany „pouze“ o formální potvrzení statu quo. Separatisté však ovládají jen zhruba třetinu Luhanské oblasti a Doněcké oblasti; pokud by se jejich nárok - a tedy Putinovo uznání - vztahoval na celé tyto oblasti (jak v pondělí večer představitelé separatistů naznačovali), museli by je Rusové přímo vojensky dobýt. To by samozřejmě byl moment, který by spustil regulérní válečný konflikt mezi oběma zeměmi.