Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropa musí pochopit, že politika appeasementu nenabízí volbu mezi válkou a mírem, ale mezi bojem a kapitulací
Ve světle událostí posledních týdnů se opět ukazuje aktuálnost nadčasového projevu pozdějšího amerického prezidenta Ronalda Reagana z roku 1964, který se do dějin zapsal pod názvem „A Time for Choosing“. Reagan v něm mimo jiné říká, že jakkoli není sporu o tom, že mír je vždy lepší volbou než válka, každá akce nese určité riziko a poučení z historie ukazuje, že to největší s sebou nese politika appeasementu, která v konečném důsledku nenabízí volbu mezi válkou a mírem, ale mezi bojem a kapitulací.
Dnes, o více než šedesát let později, to vypadá, že jeho slova ještě nedoputovala za Atlantik. Neschopnost Evropy sjednotit se v tvrdé pozici vůči ruskému vydírání Západu hrozbou invaze na Ukrajinu a postupné vyklízení pozic v Sahelu opět ukazují smutný fakt, že zkušenost je nepřenositelná.
Po rozhodnutí o vpádu na Ukrajinu může Vladimir Putin již nyní slavit dílčí vítězství nad státy kontinentální Evropy, potažmo nad Evropskou unií. Ta se totiž i po zkušenosti s praktickými nástroji ruské zahraniční politiky uplatněnými v Salisbury a ve Vrběticích opět plaví na vlně appeasementu a v posledních týdnech už podruhé ukazuje nebývalý nedostatek vůle postavit se za své bezpečnostní zájmy, a to jak na východ, tak na jih od svých hranic.
V prvním případě se v otázce Ukrajiny nedokázala sjednotit a dát Rusku pomyslný nůž na krk. V tom druhém se hodlá podle posledních informací stáhnout ze Sahelu – kvůli ruské přítomnosti. Pokud někdo tyto události nečte jako bianco šek vystavený ruským rejdům po Evropě, je větším optimistou než autor tohoto textu. Kolik nakonec zaplatíme, sice ještě není známo, ale jedno je jisté – zaplatíme.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
