Britská vláda zastává, alespoň ve verbální rovině, ostrou protikremelskou rétoriku. Hrozí Moskvě tvrdými ekonomickými sankcemi v případě, že obsadí Ukrajinu. Po nočním napadení dvou separatistických republik ruskými jednotkami, které posvětil ruský prezident Vladimir Putin, Západ připravuje sankce, o kterých ale šéf Kremlu tvrdí, že by stějně přišly.
Hovoří se zejména o odstřižení ruských bank od mezinárodního finančního systému. I kvůli tomu od úterního rána akcie ruských firem odepisují okolo deseti procent a ruský rubl oslabuje vůči dolaru i euru. Také ropa na světových trzích zdražuje a atakuje sto dolarů za barel.
Je ale otázkou, zda bude zmrazen majetek bohatých Rusů, který mají v západních zemích. Jen v Londýně investovala obrovské sumy peněz ruská oligarchie, jež je z velké části navázána na vládce Kremlu Vladimira Putina. Proto se také hlavnímu městu Spojeného království přezdívá Londongrad.
Slova britské ministryně zahraničí Liz Trussové, že se v případě války na Ukrajině nebudou mít ruští oligarchové kam schovat, je třeba brát s velkou mírou obezřetnosti. Dosud přísnější britská politika vůči ruskému kapitálu zůstávala pouze na papíře, protože právě londýnské finanční centrum i trh s nemovitostmi jsou do velké míry už s ruským kapitálem propojeny.
Zpráva výboru pro zahraniční vztahy britského parlamentu už v roce 2018 konstatovala, že „moskevské zlato“ hluboce proniklo do britské ekonomiky a je také zdrojem nebývalé korupce v zemi. Uvedla, že britská vláda musí přestat ignorovat praní peněz spojené s Kremlem ve Spojeném království, pokud hodlá vážně ekonomicky zasáhnout ruského prezidenta Putina.
„Musíme znovu řešit problém špinavých peněz ve Spojeném království,“ zopakoval v lednu konzervativní poslanec Thomas Tugendhat, jenž je předsedou výboru pro zahraniční vztahy. Chce toto téma opět prodiskutovat v Dolní sněmovně a ptát se premiéra Borise Johnsona, proč jeho vláda žádné konkrétní kroky nepodnikla. Uvádí se, že toryové obdrželi od roku 2019 od ruských dárců s vazbami na Putina okolo dvou milionů liber. Labouristé Johnsona už vyzvali, aby tyto peníze vrátil.
Praní peněz přes nákup nemovitostí
Legislativa, jež měla zamezit praní špinavých peněz prostřednictvím nákupu nemovitostí na britských ostrovech, se podle kritiků vlády za poslední roky nezpřísnila. Protikorupční organizace Transparency International tvrdí, že přes britské nemovitosti bylo v poslední době vypráno okolo dvou miliard dolarů.
Novinář Ben Judah, který se zaměřuje na ruské investice v Londýně, vysvětlil, že je poměrně snadné vyprat špinavé peníze v hlavním městě Británie, protože britské elity nad korupcí zavírají oči.
Jedním z nejznámějších případů jsou investice Romana Abramoviče, který už v roce 2003 své miliardy z ruského ropného průmyslu získané podporou Jelcina a posléze Putina investoval do fotbalového klubu FC Chelsea, a dostal se tak mezi britskou smetánku. Dalším příkladem jsou investice bývalého člena KGB Alexandra Lebeděva, jenž koupil v roce 2009 britský bulvární list Evening Standard a o rok později i The Independent.
Ruští oligarchové jsou důležitou součástí londýnské třídy superbohatých, kteří si najímají nejlepší britské právníky, PR konzultanty, posílají své děti do nejdražších škol a také se u britských soudů rozvádějí. Objevují se na dostizích v Ascotu i na charitativních večírcích, aby měli přístup k britským politickým i obchodním špičkám.
Invaze na evropské politiky
Tugendhat připomíná, že západní politici často hovoří o ruské invazi na Ukrajinu, ale zavírají oči před neviditelnou invazí Kremlu na evropskou politickou elitu. Rusko získalo na svou stranu kromě bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který sedí ve firmách Rosněfť nebo Nord Stream 2 AG, i řadu dalších politiků z EU.
Bývalý francouzský premiér François Fillon dostal místo v představenstvu Zarubežněfti, členkou vedení firmy Rosněfť je bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. Bývalý rakouský kancléř Christian Kern je v dozorčí radě ruských drah RŽD. „Jejich postavení jen zdůrazňuje systémovou hrozbu pro Evropu,“ varoval Tugendhat.
Také Bidenově administrativě blízký think-tank Center for American Progress naléhal na vytvoření společné americko-britské pracovní skupiny, jež by podnítila ráznější akci britské vlády proti „kleptokracii“. Snížení vlivu Kremlu přes oligarchy v Londýně bude ale těžkým úkolem, konstatuje organizace.
Rovněž Moskva se obává ráznějších kroků britské vlády, pokud by k nim došlo, například zmrazení ruských aktiv ve Spojeném království. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, že by takové kroky proti jeho zemi ohrozily zájem investorů na ostrovech a poškodily i britský byznys.
Britsko-americký finančník a investor Bill Browder odhadl, že Ruskem zajištěná aktiva držená v zahraničí dosahují 800 miliard dolarů a jsou jednou ze slabin Vladimira Putina. Tyto peníze by měly být terčem případných sankcí.