„Ruská invaze (na Ukrajinu) spustí zničující ekonomické sankce, které jsme dosud neviděli,“ nechal se slyšet americký demokratický senátor Robert Menendez, jenž předsedá zahraničnímu výboru. Vzkaz mířil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Šéf Kremlu nemůže tyranizovat nezávislý ukrajinský národ a přepisovat hranice v Evropě, varoval.
Washington se obává, že Rusko hodlá vojensky napadnout Ukrajinu a změnit mocenské poměry ve východní Evropě. O tomto tématu hovořil 7. prosince během videokonference s Putinem i jeho americký protějšek Joe Biden. Právě výraznější ekonomické dopady mají vedení ruského státu odradit od další eskalace napětí na Ukrajině, která se chce stát členem Severoatlantické aliance. Toho se samozřejmě Putin obává.
Američtí politici slibují, že tentokrát by následky „ekonomické války“ bolely Rusko mnohem více než v roce 2014 po obsazení Krymu. Zdůraznil to také Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan.
Web časopisu Foreign Policy rozebírá, jaké mají Spojené státy v tomto případě možnosti. Nabízí se vyloučení ze systému mezinárodních bankovních plateb SWIFT, který má sídlo v Bruselu. K podobnému kroku došlo už v roce 2012 vůči íránskému režimu. Systém používá jedenáct tisíc bank ve dvou stovkách zemí světa. Znamenalo by to výrazné poškození ruského bankovního sektoru a sekundárně problémy pro splácení ruského státního dluhu.
Zničující pro banky
Odborník na ekonomické sankce a bývalý úředník amerického ministerstva financí Brian O’Toole je přesvědčen, že by sankce provedené se spojenci v EU mohly výrazně dopadnout na ruské banky a ruské státní společnosti. Zejména zablokování ruské rozvojové banky VEB na Západě by mělo velký efekt. Následovat by ale mohly i ostatní bankovní domy, jako je Sberbank, která ovládá většinu ruského retailového bankovního sektoru, což by mělo zároveň dopad i na řadu obyčejných Rusů.
Amerika společně s EU zavedla v roce 2014 v reakci na obsazení Krymu spíše sektorové ekonomické sankce s cílem ochromit obranný, finanční a energetický sektor. John Smith, bývalý šéf Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) ministerstva financí USA, tvrdí, že by tentokrát bylo nutné odříznout od mezinárodních finančních institucí všechny podporovatele Kremlu. Tím by se zvýšil tlak na Putina a jeho okolí.
Nicméně změřit dopředu dopady sankcí je problematické. Mezinárodní měnový fond v roce 2019 uvedl, že americké a evropské sankce po roce 2014 snížily ruský HDP o dvě desetiny procenta ročně, v přepočtu patnáct miliard dolarů ročně. Maria Šaginová z Finského institutu pro mezinárodní vztahy ale vysvětlila, že předchozí sankce nikdy neměly snahu torpédovat ruskou ekonomiku, spíše jí měly způsobit ztráty, jež se projeví až v dlouhodobém horizontu.
Ruská ekonomika se nemodernizuje
Sankce naopak donutily ruské vedení, aby snížilo závislost ekonomiky na americkém dolaru, začalo vytvářet alternativu k systému SWIFT a vybudovalo si vlastní státní investiční fond. Oslabení ruského rublu k dolaru navíc vedlo k tomu, že ruský stát může lépe obhospodařovat státní dluh, protože má vysoké příjmy za prodej fosilních zdrojů v dolarech.
Dlouhodobě to je ale pro ruskou ekonomiku špatná zpráva, protože se nemodernizuje, zdůraznil americký diplomat Daniel Fried, jenž byl na ministerstvu zahraničí odpovědný za sankční politiku. „Budoucnost Ruska vypadá temněji, čím dále se díváte dopředu,“ zdůraznil.
I když ekonomické sankce samy o sobě nemusí být skutečně „zničující“, jak o tom rádi hovoří politici, nové kolo ekonomických těžkostí může zapůsobit hlavně psychologicky na světové trhy a prohloubit odchod zahraničních investorů i firem z ruské ekonomiky.
„Ruskou ekonomiku nepodkope technické opatření, jako je vyřazení země ze SWIFT, ale to, že trh bude jednat přehnaně,“ míní Šaginová. Propad hodnoty rublu k dolaru pak dopadne nejvíce na běžné Rusy.
Obavy ve východní Evropě
Zůstává spornou otázkou, zda tato rizika odradí Putina od případné ukrajinské invaze. Protože jeho jednání nemusí být podle analytiků racionální. Strach Kremlu z expanze NATO může převážit nad riziky sankcí a dalšího poškození ruské ekonomiky.
Ostrý kurz vůči Rusku razí hlavně členové NATO ve východní Evropě, jako je Polsko nebo pobaltské státy. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs žádá kromě vyřazení ze systému SWIFT a sankcionování firem napojených na plynovod Nord Stream 2 také vojenské posílení východoevropských členů NATO. „Rusko musí předem vědět, jaká je ekonomická cena útoku na Ukrajinu,“ zdůraznil šéf diplomacie.
Podle amerických tajných služeb může v příštím roce dojít k invazi na Ukrajinu, do které by se zapojilo až 175 tisíc vojáků. Pro Putina zůstává Ukrajina nezbytnou součástí vize velkého Ruska, dodal lotyšský ministr. Samotný ruský prezident zalitoval rozpadu Sovětského svazu, ke kterému došlo před třiceti lety. Jednalo se podle něj o zánik „historického Ruska“.
