Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová kritizuje chování Ruska, které sestřelilo vlastní družici v rámci testování zbraní a ohrozilo Mezinárodní vesmírnou stanici i satelity ostatních zemí. Navrhuje zavedení nových mezinárodních pravidel ve vesmíru.
Rusko v polovině listopadu testovalo nové zbraňové systémy tím, že sestřelilo vlastní nefunkční družici z roku 1982 Ikar 39L. Vytvořilo tím na oběžné dráze tisíce úlomků, které ohrožují satelity dalších zemí včetně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kde jsou i ruští kosmonauti. Museli se schovat do záchranných modulů. Šéf americké NASA Bill Nelson označil takové chování za pošetilé.
Ke kritice ruského vedení se přidala i americká viceprezidentka Kamala Harrisová. „Nezodpovědným činem došlo k ohrožení satelitů jiných národů,“ postěžovala si při zahájení zasedání Národní vesmírné rady. Střílení raketami na družice považuje za nebezpečné chování, které je třeba omezit mezinárodními smlouvami, aby bylo možné na oběžné dráze bránit nejen americkou bezpečnost, ale i komerční aktivity řady firem. Zdůraznila, že je třeba vyžadovat odpovědnost od všech zemí, které mají ve vesmíru své satelity.
„Musíme rozšířit pravidla a normy o bezpečnosti, o transparentnosti a spolupráci, aby zahrnovaly vojenské, komerční i civilní vesmírné aktivity,“ vysvětlila zástupkyně prezidenta Joea Bidena.
Stále větší provoz na orbitě okolo Země si vyžaduje přísnější regulaci a rostou také požadavky na zabezpečení vesmírných systémů. Kromě vojenských aspektů se jedná o civilní využití, jako je navigace, telekomunikace a pokrytí internetem. To vše by mohlo – nejen Rusko – svými jednostrannými kroky zásadně narušit.
Současná americká administrativa pokračuje v politice republikána Donalda Trumpa, který v roce 2017 obnovil po čtvrtstoletí činnost Národní vesmírné rady s cílem podpořit výzkum vesmíru a ustanovení amerických vesmírných sil.
Harrisová zdůraznila, že Spojené státy musejí rozvíjet a rozšiřovat portfolio vesmírných aktivit a podporovat větší počet vědců, inženýrů a programátorů v tomto sektoru. Jedním z nových oborů má být výzkum klimatických změn, jež v Americe postihují zejména chudší obyvatele (míněno nebílé Američany), vysvětlila. Ve sbírání dat o klimatu chce spolupracovat s ostatními státy světa.
K tomuto účelu mají Spojené státy mít ve vesmíru další satelity, jež budou změny podrobněji monitorovat. Biden také rozšířil počet členů vesmírné rady o ministry školství, práce, zemědělství a vnitra. Viceprezidentka to ocenila s tím, že USA nyní disponují nejrozsáhlejší vesmírnou radou ve své historii, jež odráží priority a ambice americké vlády.
Na sestřelení ruské družice si stěžovala i Kaitlyn Johnsonová z amerického think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia. „Byli jsme šokováni, že se Rusové rozhodli otestovat protidružicovou zbraň způsobem, jakým to udělali,“ reagovala Johnsonová. Oběžná dráha rozstřeleného satelitu se totiž prolíná s dráhou ISS a ohrozilo to její lidskou posádku, ale také další satelity na nízké oběžné dráze Země.
Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by test znamenal jakoukoli hrozbu pro vesmírnou stanici nebo další družice. Šéf NASA Nelson dokonce naznačil, že je možné, že o vojenském testu nevěděla ani ruská vesmírná agentura Roskosmos, která byla „pravděpodobně stejně zděšená jako my“.
Rozstřelením nefunkčního satelitu o hmotnosti přes dva tisíce kilogramů došlo k vytvoření několika stovek tisíc úlomků, jež zůstávají na oběžné dráze, kritizovalo ruské chování také americké ministerstvo zahraničí.
Patnáct set z nich je dostatečně velkých na to, aby je bylo možné sledovat. Na oběžné dráze mohou ohrožovat další objekty roky, možná i desetiletí. Odborníci tvrdí, že úlomek o velikosti golfového míčku by mohl zásadně poškodit vesmírnou stanici, pokud by protrhl trup a došlo by ke snížení tlaku uvnitř stanice.
V minulosti střílely na své družice i jiné země. V roce 2007 to byla Čína, o rok později USA, v roce 2019 Indie. Nikdy ale nedošlo k tak velkému zamoření oběžné dráhy dalším vesmírným odpadem.
