Ruští boháči přicházejí o miliardy. Kritizovat Kreml se ale bojí
Ruská ekonomická elita se smiřuje s výraznými finančními ztrátami, které jim přináší rostoucí napětí ve vztazích se Západem.
ilustrační foto | Shutterstock.com
Ruští manažeři a bohatá třída podnikatelů s hrůzou sledují, jak zhoršující se vztahy mezi Ruskem a Západem negativně ovlivňují jejich bohatství. A pokud dojde k uvalení dalších sankcí na Rusko, očekávají obří ztráty. Akcie největších ruských firem jen od začátku roku ztratily na hodnotě 160 miliard dolarů. Rubl oslabuje, jeden dolar se prodává za 79 rublů, a dostává se na historická minima vůči západním měnám. Kritizovat kvůli tomu vedení státu, zejména kremelskou zahraniční politiku, je ale pořád tabu.
Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině a vliv na finanční trhy jsou taky nyní hlavními tématy konverzací mezi obchodníky. Netýká se to ale jen oligarchů, jde hlavně o úspěšné a bohaté Rusy, kteří jsou příjmově řádově pod nimi, vysvětlil anonymně jeden z ruských bankéřů pro nezávislé The Moscow Times.
„Jsme bohatí a máme hodně co ztratit. Mnoho z nás má druhé domovy v Evropě, máme povolení k pobytu na Západě,“ dodal. Movití Rusové nicméně své obavy nad geopolitickými manévry Vladimira Putina, které zásadně ovlivňují jejich bohatství, veřejně neprojevují. Veškeré kritiky ruský prezident již umlčel.
„I když nikdo nechce válku, nečekejte, že se manažeři velkých podniků ozvou a vyjádří svůj odpor,“ tvrdí investiční bankéř. Podnikatelská komunita své obavy nebo i kritiku vyjadřuje pouze doma „ve své kuchyni“, kde nejsou cizí lidé. Připomíná to sovětské časy.
Stát je více než podnikání
Řada ruských podnikatelů nebo manažerů státních firem chápe, že svou pozici mají zajištěnu pouze tak dlouho, dokud podporují kremelský režim, případně jak dlouho bude chtít Putin a jeho okolí. Na veřejnosti ještě mohou diskutovat o daňových sazbách nebo programech vládní podpory byznysu, kritika zahraniční politiky je zakázána.
Vyžaduje se stoprocentní loajalita. Jak řekl už v roce 2014 po anexi Krymu sankcionovaný oligarcha a miliardář Gennadij Timčenko: osobní nepohodlí a nepříjemnosti pro podnikání musí být opomíjeny, pokud jde o zájmy státu.
„Ve hře jsou větší politické síly, máme svázané ruce,“ povzdechl si další z ruských podnikatelů, jenž patří mezi dvě stovky nejbohatších lidí v zemi a má obchodní zájmy kromě Ruska i na Ukrajině. Obává se, že uvalení dalších sankcí by dále zhoršilo ekonomickou situaci Ruska.
Byznys nemůže plánovat, protože neví, jak se bude situace vyvíjet a jak se zachovají obě strany. Chránit svá aktiva a investice je velmi obtížné. „Ruská aktiva nejsou příliš žádaná, rubl se propadá a likvidní aktiva se již převádějí do zahraničí,“ řekl jeden z podnikatelů.
Nesmyslná válka
Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul na twitteru napsal, že dobře znal několik ředitelů velkých ruských firem, jejichž akcie výrazně oslabují (Gazprom nebo Sberbank během pondělí 24. ledna o deset procent). Dokáže předpovědět jejich názory na „nesmyslné válečné přípravy“ nebo válku, ale na veřejnosti budou mluvit jinak.
Americký prezident Joe Biden už avizoval, že sankce v případě konfliktu s Ukrajinou dopadnou – kromě Putina – i na velké ruské banky a jejich přístup na globální trhy. Zablokovat chce veškeré transakce v dolarech. I když se ruská ekonomika zbavuje závislosti na dolaru, stále zhruba polovina ruského exportu se uskutečňuje v americké měně. Před anexí Krymu to bylo přes osmdesát procent. Posiluje ale podíl eura. V evropské měně se uskutečňují obchody s Čínou.
Nicméně možné řeči o invazi na Ukrajinu vnímají i velké ruské korporace obezřetně. „Je obrovský rozdíl v náladě mezi lidmi, kteří se na Rusko dívají zvenčí, a lidmi zde,“ vysvětlil Tom Blackwell, ředitel poradenské firmy EM Communications, která zastupuje řadu největších ruských firem.
Pro ruské společnosti je nyní největším rizikem právě velká volatilita na akciovém trhu. Největší firmy odkupují z trhu své akcie. Státem ovládaná Sberbank chce z trhu stáhnout akcie v hodnotě padesáti miliard rublů, což odpovídá 650 milionům dolarů. Akcie banky od začátku roku oslabily už o pětinu. Odkup akcií zahájily i těžařské podniky Novatek a Lukoil.
Na druhou stranu to neznamená, že firmy panikaří, protože si na nestabilní situaci pod vedením Putina za poslední roky zvykly, připomenul jeden z ruských zástupců podnikatelského svazu.
Nicméně zahraniční investice se v Rusku už nikdy nedostaly na úroveň před anexí Krymu a v největší zemi světa zůstávají ze západních firem jen ti nejodvážnější, kteří jsou ochotni podstoupit velké riziko. „Všichni hledají v titulcích další eskalaci. Stažení zaměstnanců velvyslanectví Spojeného království a USA v Kyjevě uvedlo podniky do pohotovosti,“ popsal reakci zahraničních firem v Rusku Chris Tooke, zástupce ředitele společnosti GPW pro řízení rizik.
Někteří se ale na chaos v byznysu připravili s předstihem. Jeden z vládních úředníků přiznal, že na základě informací od známých v Donbasu převedl už v prosinci veškerá svá aktiva do dolarů a prodal ruské akcie.
