V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Skandinávská země pokračuje v osobitém přístupu ke covidu-19 a nedoporučuje nosit roušky. Většina Evropy přitom v obavách z druhé vlny roušky opět zavádí.
Švédsko se nenechává strhnout přístupem okolních zemí a vyrovnává se s pandemií čínské chřipky po svém. Už na jaře dali Švédové na rady hlavního epidemiologa Anderse Tegnella, který od počátku razí koncept imunizace společnosti a co nejmenších omezujících opatření. Nyní prohlásil, že ani nošení roušek ničemu nepomůže. „Je velmi nebezpečné se domnívat, že roušky změní celou situaci, jež souvisí s covidem-19,“ zdůraznil pro Financial Times.
Pravý opak činí sousední země Švédska. Norsko, Dánsko i Finsko zavádějí povinnost nošení ústenek. Nařízení bude nicméně platit pouze ve veřejné dopravě. Neochvějný přístup Tegnella, jenž se nenechává ovlivnit přístupy ostatních států, Švédové berou vážně, včetně politiků. „V Dánsku a Norsku mají politici silnější roli, chtějí během krize působit rozhodně a ne vždy dělají rozhodnutí, jež jsou podložena vědeckými důkazy,“ vysvětlil švédský epidemiolog Jonas Ludvigsson z lékařské univerzity Karolinska Institutet.
Soren Riis Paludan z dánské Univerzity v Aarhusu, který se specializuje na virové infekce, tvrdí, že nošení roušek na veřejnosti nemá zásadní vliv na zmírnění šíření infekce, zejména pokud se v populaci ve větší míře nakažení jedinci nevyskytují. Nicméně v Dánsku dospěli odborníci ke kompromisu, že jejich nošení může být jedním z opatření, jak s pandemií bojovat.
Ve Švédsku podle Ludvigssona místní obyvatelé odborníkům důvěřují a berou jejich doporučení vážně. Pokud slyší, že nošení roušek nemá významnější vliv na zabránění šíření koronaviru, tak roušky nenosí.
„V jiných zemích, kde panuje menší důvěra v úřady, které nedoporučují nošení roušek, by je i přesto lidé mohli nosit,“ doplnil profesor. Severští lékaři poukazují i na to, že chybí přesvědčivé vědecké důkazy pro to, že nošení roušek zabraňuje šíření viru. Stejný názor původně razila i Světová zdravotnická organizace (WHO), po několika měsících ale názor změnila a roušky doporučuje jako jedno z opatření v boji s pandemií.
Ludvigsson je i přesto k nošení roušek na veřejnosti skeptický. Upozornil na to, že z 29 studií WHO vyplývá pouze to, že nošení roušek má význam v nemocnicích. Jejich nošení by podpořil ve veřejné dopravě jen pro časově omezené období, maximálně několika měsíců.
Tegnell tvrdí, že nemá smysl zavádět nošení roušek v autobusech nebo nákupních centrech. „Je to určitě chyba,“ stojí si za svým. Jako příklad uvádí situaci ve Španělsku a Belgii, kde nošení roušek nevedlo ke zmírnění šíření nákazy. Švédská Agentura pro veřejné zdraví, které Tegnell šéfuje, nicméně zvažuje, že by doporučila nošení roušek v případech návštěv nemocnic nebo u zubařů.
Také Nizozemsko nesdílí rouškovací mánii, místní epidemiologové, kteří radí vládě, připomínají, že neexistují lékařské důkazy o tom, že by plošné nošení pomohlo v prevenci šíření epidemie. I přesto vláda nařídila jejich nošení ve veřejné dopravě a na letištích.
Ben Coates, autor knihy Proč jsou Holanďané odlišní, je přesvědčen, že nošení roušek se v Nizozemsku stalo především debatou o hranicích osobní svobody. „V Nizozemsku je silný liberální proud, který si cení hodnot souvisejících s osobní svobodou. Lidé nejsou vládou instruováni, jak se mají chovat, ale věří opatřením, jež jsou ku prospěchu všem,“ zdůraznil. Podobně dánský virolog Paludan tvrdí, že i Dánové by povinné nošení roušek například na ulicích odmítli. V opatřeních musí lidé vidět smysl, dodal.
Tegnell byl nicméně kvůli svým postojům kritizován. Vyšlo najevo, že uvažoval o rychlé imunizaci celé společnosti (promoření) i přes riziko vyšší úmrtnosti starších ročníků.
Švédsko na jaře nechalo otevřené školy pro děti mladší šestnácti let. Obchody, restaurace i bary zůstaly rovněž otevřeny. Úřady lidem pouze doporučily dostatečné sociální rozestupy. V zemi dosud kvůli covidu zemřelo 5800 lidí. Země má podobný počet obyvatel jako Česko. To hlásí 400 úmrtí na virus.
