Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Švýcarsko ukazuje, že místní vláda správně namixovala opatření pro ochranu zdraví i podporu ekonomiky. V žebříčku konkurenceschopnosti si výrazně polepšilo i Švédsko. Česko se naopak zhoršilo.
S odstupem více než jednoho roku od začátku šíření covidu-19 v Evropě je možné konstatovat, že česká vláda pandemii ve srovnání s podobně velkými zeměmi naprosto nezvládla. Kromě českých soudů, které shledaly, že plných 17 opatření z pera úředníků ministerstva zdravotnictví odporuje zákonům, kritizuje manažerské schopnosti týmu ze Strakovy akademie i respektovaná Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Mezinárodní organizace zdůraznila skutečnost, že v Česku byl v dubnu počet zemřelých na sto tisíc obyvatel dvojnásobný ve srovnání s průměrem zemí EU. Babišova vláda zavírala v ekonomice, co se dalo, přesto lidé s covidem-19 umírali více než jinde. OECD si všímá i slabé fiskální disciplíny, která nevzbuzuje důvěru ani do následujících let.
Že se Česku na vládní úrovni krizové řízení nepovedlo, ukazuje i nově zveřejněný žebříček konkurenceschopnosti, který přes tři dekády zveřejňuje soukromá univerzita managementu IMD v Lausanne. Česko si pohoršilo o jednu pozici na 34. místo.
Výrazně si naopak polepšily menší ekonomicky vyspělé evropské státy, které během pandemie dokázaly správě namíchat koktejl restrikcí a podpory ekonomiky. Vítězem se stalo Švýcarsko a jeho vláda. Země se v žebříčku posunula z třetího na první místo. Druhé je Švédsko, jež poskočilo dokonce o čtyři příčky nahoru. Přitom oba státy omezovaly své občany i ekonomiku méně drasticky než další země.
Žebříček ukázal – ve špičce se pohybuje i Dánsko a Nizozemsko –, že tyto státy jsou i v době pandemie čínské chřipky odolné a nejsou závislé na krátkodobých ekonomických trendech. „Přestože Švýcarsko nejprve váhavě bojovalo proti pandemii, neohrozilo svou ekonomickou budoucnost tím, že příliš utrácí. Zachovává si disciplínu v rámci svého státního dluhu,“ zdůraznil ředitel Světového centra pro konkurenceschopnost IMD Arturo Bris. Pandemie je dočasná, ale konkurenceschopnost se měří z hlediska dlouhodobých faktorů, dodal.
Švýcarský vládní dluh se na konci roku 2020 dostal na úroveň 42,9 procenta HDP a meziročně se zvýšil o 3,1 procentního bodu. V případě Česka to je 38,1 procenta, což je sice o něco méně než ve Švýcarsku, ale meziročně se jedná o nárůst o 7,8 procentního bodu.
Že se s pandemií z pohledu ekonomiky – i přes velkou kritiku minulého prezidenta Donalda Trumpa – zvládly vypořádat i Spojené státy, ukazuje fakt, že si v žebříčku konkurenceschopnosti dokázaly udržet desáté místo.
Výsledky aktuálního žebříčku mohou odpovědět na otázku, kterou si už přes rok kladou politici, ekonomové a epidemiologové. Do jaké míry má společnost chránit své nejzranitelnější skupiny na úkor celé společnosti a hospodářství? Ve srovnání s Českem se často používá příklad Švédska. V království byl od počátku prosazován kurz co nejmenšího uzavírání ekonomiky.
S odstupem je možné konstatovat, že si skandinávská země příliš nezničila ekonomiku a v přepočtu na oběti covidu-19 je na tom výrazně lépe než Česká republika. V Česku se nakazilo přes 1,6 milionu lidí, ve Švédsku něco přes milion. Při přepočtu na milion obyvatel se v „uzamčeném“ Česku nakazilo 155 tisíc lidí, v „otevřeném“ Švédsku 107 tisíc lidí.
Mnohem větší rozdíl je v případě zemřelých na milion obyvatel. V Česku to je 2800 obětí, ve Švédsku 1400 zemřelých. V tomto ukazateli je celosvětově jen trojice států horší než naše země: Peru, Maďarsko a Bosna a Hercegovina. Přitom Andrej Babiš dával jižního souseda Slovenska za vzor při zvládání pandemie a zavádění očkování, když zemi na začátku února osobně navštívil.
Pandemii zvládly podle švýcarských odborníků na řízení ekonomiky státy, jež mají silný výzkum, jsou digitalizované a rychle mohly přejít na práci z domova. Naopak poraženými jsou země, které jsou z větší části závislé na vývozu nerostných surovin nebo na turistickém ruchu – Saúdská Arábie (pokles o osm míst), Kanada a Peru (propad o šest míst), Bulharsko (pohoršení o pět míst), Austrálie (propad o čtyři místa).
Ze srovnání konkurenceschopnosti vyšlo poměrně dobře Německo, nejsilnější ekonomika v Evropě. Polepšilo si ze 17. místa o dvě příčky. Experti z Lausanne ale varovali, že se sice ekonomicky zemi daří, ale je to spíše navzdory vládě. Německo trpí hlavně nízkou efektivitou státní správy, jež je na úrovni Thajska nebo Indonésie. Stejné neduhy trápí i Česko. Místní manažeři si stěžují na mizernou výkonnost veřejného sektoru a také na špatnou efektivitu právního prostředí.
