Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rozdíl v podpoře malých a středních podniků v Česku a za hranicemi je propastný, tvrdí Martin Pejša, ředitel technologické společnosti Creative Dock.
Firma působí na deseti evropských trzích a její majitel může srovnávat, jak rychle umí jednotlivé státy firmám pomoci. „Zatímco v Česku vám dají po měsíci vědět, že v žádosti máte administrativní chybu, ve Švýcarsku jsme dostali peníze na účet do dvou hodin,“ říká Pejša. Ten se nyní snaží sjednotit malé a střední české podniky do iniciativy Firmy Sobě, která by měla mít při jednání se státem silnější pozici, zatím se mu podařilo přilákat na pět tisíc firem.
V tom, že v Česku je sice možná dostatek různých podpůrných programů, kterých firmy mohou využít, ale všechny jako by uvízly na půl cesty a všechny jsou strašně komplikovaně dělané. Když to řeknu s nadsázkou, abyste jako malí a střední podnikatel získal podporu, tak musí svítit sluníčko, vítr foukat tím správným směrem a platit dalších deset podmínek; osobně neznám nikoho, kdo by se k těm státním podporám dostal. To je asi ten největší kontrast se zahraničím.
Mám možnost srovnat se Švýcarskem, kde jsme to zažili na vlastní kůži. Brali jsme si tam státem podporovaný úvěr, něco jako je zde v Česku program Covid. Jenže ve Švýcarsku trvalo vyplnění online formuláře tři minuty, jenom se nás tam zeptali na loňský obrat s tím, že máme nárok na jeho desetinu. Během dvou hodin jsme měli peníze na účtu. Pochopitelně tam stát předpokládá, že v žádosti nelžete, pokud zjistí opak, tak vás čekají postihy. Ale kontrola je přenesená na druhou stranu, úředníci to nekontrolují předem, což by protahovalo dobu zpracování, ale až případně po poskytnutí úvěru.
Dalším příkladem je kurzarbeit v Německu. Zatímco zde v Česku se musí komplikovaně dokládat, zda mám skutečně podnik zasažený koronavirem, v Německu to předem nikdo nezkoumá. Dostanete tam 100procentní podporu už od druhého dne, je to perfektně provedené. Tento přístup nám tam zachránil pobočku.
Já mám přímou zkušenost jen s těmito dvěma zeměmi, protože právě tam jsme podporu využili. Ale co vím od kolegů, tak například i na Slovensku je pomoc státu v úvěrování a podpoře malých firem mnohem agresivnější než u nás.
Nefunguje. Všechno to jsou příběhy naprosto katastrofální administrativy, abych mluvil slušně. Postup je zde v Česku takový, že podnikatel musí vyplnit sáhodlouhé dotazníky, strávit s tím několik dní. Následně se mu měsíc nikdo neozve a až poté přijde zamítnutí – buď z administrativních důvodů, nebo protože měla firma loni ztrátu. Firmy tak jsou nyní reálně trestané za to, že například investovaly do svého rozvoje, a tím se dostaly do ztráty.
Pro nás, Creative Dock, je bankovnictví průmysl číslo jedna, proto banky v tomto chápu. Obávají se zkrátka budoucího vývoje a ve chvíli, kdy úvěry nejsou státem garantované ze 100 procent, tak musejí vážit rizika. Pochopitelně i ony mají odpovědnost vůči svým akcionářům, a proto od nich asi nemůžeme čekat, že budou nějak extra riskovat a rozhazovat peníze, u kterých není jisté, že se jim vrátí.
Ano, přesně tak. A to je přesně případ toho Švýcarska, kde jsme měli u naší banky Credit Suisse peníze během chvíle na účtu. Banka totiž věděla, že pokud bychom měli se splácením problémy, stát jí to bude kompenzovat.
To bych nechtěl komentovat, tolik do toho nevidím. Každopádně jsou asi víc slyšet než ty malé a střední podniky. Tak svět zkrátka funguje, když přijde za ministrem Škodovka, je to jiné, než když přijdeme my. I proto mi dávalo smysl založit sdružení malých a středních podniků, které byly doteď hodně fragmentované. Vidět to bylo i v jednotlivých asociacích a oborových sdruženích, které artikulovaly své požadavky odděleně, každý mluvil sám za sebe. Proto mi přišla užitečná iniciativa, která to všechno spojí dohromady a řekne, že malé a střední firmy v Česku reprezentují téměř polovinu výkonu ekonomiky a zaměstnanosti.
Nejdřív jsme chtěli získat nějakou základní velikost, počet zapojených podniků. Předpokládám, že k tomu dojdeme někdy v průběhu příštího týdne, a poté začneme vést dialog. Měl jsem pocit, že nemá cenu, abychom něco prezentovali v půli cesty, navíc jak se nabaluje stále více firem, tak reprezentujeme trh skutečně průřezově v rámci jednotlivých odvětví. Už nyní reprezentujeme téměř pět tisíc firem.
Pak se pokusíme jednat se státem, s panem ministrem Havlíčkem. Zkusíme mu předložit rozumné argumenty a čísla, aby pochopil důležitost podpory malých podniků. Máme tři hlavní konkrétní návrhy – kurzarbeit podle německého vzoru, tedy proplacených 100 procent nákladů. Dále rychlé a transparentní poskytnutí likvidity firmám a odložení plateb na sociálním a zdravotním pojištění.
Autor je redaktorem webu Info.cz, článek publikujeme se souhlasem redakce.
