Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Komentář: Příliš zlý PES?

Česko v polovině listopadu najelo na nový systém protiepidemických opatření, která se mnohým zdají zbytečně striktní.

Komentář: Příliš zlý PES?
ilustrační foto | Michal Čížek týdeník HROT

Od září naší zemí prochází druhá vlna onemocnění covid-19. S klíčovými protiepidemickými opatřeními se čekalo dlouho, mezitím pandemie nabrala na obrátkách. Lockdown přišel za pět minut dvanáct a odvrátil kolaps zdravotního systému, ačkoli zmaření tisíců životů už se zabránit nepodařilo. Poslední novinkou v boji proti pandemii je vícestupňový protiepidemický systém (PES), který definuje míru opatření dle aktuální covidové hrozby. Zároveň se rozpoutala debata o drakonických opatřeních, proti kterým jejich odpůrci argumentují devastací ekonomiky. Je PES příliš přísný? Vyplatí se omezit ekonomiku ve snaze pandemii zastavit? Jaká pravidla pro zavádění opatření nastavit? 

Data z OECD a Eurostatu mapující první vlnu pandemie ukazují na korelaci mezi množstvím úmrtí na covid a ekonomickým propadem. I země, které dlouho vyčkávaly s adekvátní reakcí, přijaly opatření v momentu, kdy se jejich zdravotnické systémy blížily kolapsu. O to striktnější opatření musely pro stabilizaci situace zavést, což s sebou nese také významnější dopady na ekonomiku.

Aby se dalo trasovat

Oproti systému brzda-plyn, střídajícímu úplné uvolnění s kompletním uzavřením, je situaci vhodné stabilizovat pomocí opatření s co nejmenším dopadem na kvalitu našeho života. Pokud je denní incidence nízká, je stabilizace možná s menší množinou protiopatření, protože hygiena většinu kontaktů vytrasuje a izoluje.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit