Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
A přece se zase rouškuje. Proč? Protože budou volby. A strach je nejúčinnější ingredience předvolebního koktejlu.
To jsme poslouchali řeči, že ve veřejné dopravě je možné zavádět roušky, až nebude takové vedro, protože nechceme, aby nám lidé v autobusech kolabovali. Třicítky v září dnes nejsou žádnou výjimkou a stejně jsou roušky opět plošně nařízeny. Obavy prý vyvolává nástup chřipky. Proč má její sezóna letos začít se začátkem školního roku a ne až v listopadu, nicméně nikdo nevysvětlil.
Máme hodně nakažených. Ano, stejně jako v nejhorších měsících dubnu a květnu. Ale hospitalizovaných je oproti tomuto období čtvrtina a úmrtí ještě méně. Zhruba stejně jako na malou chřipku. Když začaly narůstat v červenci počty nakažených a nepřibývaly vážné případy, slyšeli jsme od vládních epidemiologů, že tam je úplně logické zpoždění a ono to přijde. Nepřišlo. V Česku je momentálně nebezpečnost téhle čínské chřipky na úrovni zhruba těžší rýmy a není žádný signál, že by se to mělo změnit. Navíc naprosto dominantní podíl nakažení se odehraje v rodinách a na pracovištích, která zarouškovat nelze. Jen čtrnáct procent lidí se nakazilo někde, kde bude nyní zarouškováno. To znamená, že v nemocnicích je z těchto zdrojů infekce zhruba osmnáct osob.
Že roušky nasazují v zemích všude kolem nás i po světě? Ano. Na Novém Zélandu dokonce zrušili volby. Kvůli sedmdesáti nakaženým. Když jsme v Česku zaváděli roušky my, nikdo kolem to nedělal a my se holedbali, že jako jediní víme, co je dobře a jak nám to zafungovalo. Na okolní země jsme se dívali svrchu. Teď se naopak musíme zařadit do řady, i když je to viditelný nesmysl.
A tak nasadíme roušky nejen v tramvajích, ale i v kinech, obchodech, divadlech a dalších veřejných prostorách.
Vystrašíme lidi, aby do těch obchodů, divadel a koncertních síní chodili opět co nejméně. Že to poškodí byznys už tak těžce zkoušený a zmrzačený jarní karanténou? To je možná ještě ta menší škoda. Vystrašení lidé se budou zase vyhýbat zdravotnickým zařízením a vypadnou z preventivní onkologické a kardiovaskulární péče, což je podle většiny lékařů daleko nebezpečnější a bude to stát mnohem více lidských životů než ta netopýří rýma.
Proč to všechno vláda činí? Protože budou volby. A strach je nejúčinnější ingredience předvolebního koktejlu. Elektorát vládních stran tvoří přesně ti lidé, kteří od vrchnosti čekají, že je bude ochraňovat a opatrovat před zlými a ziskuchtivými individualisty, kteří pořád melou něco o svobodě. A o nákladech nechtějí slyšet. V krizi vás ochráníme, napsal si Hamáček na volební mikinu. A Babiš mu to zjevně závidí.
