Další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je doslova ve hvězdách. Nejdražší vědecký projekt světa v historii lidstva, který vzniknul v roce 1998, měl demonstrovat spolupráci bývalých rivalů z doby studené války – Spojených států a Ruska. Nyní ale Moskva vyhrožuje Washingtonu, že se z projektu po více než dvou dekádách stáhne.

Režimu Vladimira Putina vadí americké ekonomické sankce, jež se týkají i ruských vesmírných firem, protože jsou propojeny s vojenským sektorem. „Pokud sankce proti Progressu a TsNIIMash zůstanou v platnosti a nebudou v blízké budoucnosti zrušeny, budou za otázku ruského vystoupení z ISS odpovědní američtí partneři,“ vzkázal Američanům ředitel státní agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

CSKB-Progress je raketové a kosmické středisko se sídlem v Samaře, TsNIIMash vědecké centrum pro výzkum raket a vesmíru ve městě Koroljov u Moskvy. Specializuje se na vývoj balistických raket dlouhého doletu, raket protivzdušné obrany a raketových motorů pro vojenský průmysl.

Rogozin dodal, že buď budou Američané s Rusy pracovat na ISS společně, v tom případě musí okamžitě zrušit sankce, nebo spolupracovat obě země nebudou. Pak si Rusko vybuduje vlastní vesmírnou stanici. 

Chceme vlastní ruskou stanici

O tom hovořil šéf agentury již v dubnu, první modul má být připraven na vypuštění v roce 2025. Odchod Rusů z ISS může být motivován i tím, že se technický stav ruské části komplexu zhoršuje. Po roce 2025 mohou ruské prvky na vesmírné stanici vypovídat službu. Většina ISS je nicméně americké provenience. 

Už v prosinci označila Trumpova administrativa ruské firmy a instituce, jež se podílejí na ISS, za společnosti s vazbami na ruskou armádu. To znamená, že americké firmy, které s nimi chtějí spolupracovat, musí požádat o speciální licenci. Aktualizovaný seznam obsahuje 103 firem, 58 z nich je čínských, 45 ruských. Je do něj zařazena také Služba vnější rozvědky (SVR), která spolupracuje s vojenskou rozvědkou GRU, jež stojí za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích nebo otravou agenta Sergeje Skripala.

Šéf NASA Bill Nelson není nadšen z varování, že by se měli Rusové z projektu úplně stáhnout. „S Ruskem ve vesmíru spolupracujeme řadu dekád a přeji si, aby spolupráce pokračovala,“ řekl téměř osmdesátiletý vesmírný veterán. První společnou aktivitou mezi USA a tehdejším Sovětským svazem byla mise Sojuz–Apollo v roce 1975.

Kromě Spojených států a Ruska se na ISS podílejí i země EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury, Kanada a Japonsko. Financování stanice je zatím zajištěno americkou vládou do roku 2024.