„O obratlovcích v druhohorním období křídy na území dnešní České republiky toho moc nevíme a asi ani nikdy vědět nebudeme, proto je každý nález cenným unikátem,“ říká paleontolog Daniel Madzia. Týmu pěti vědců se teď podařilo na základě nálezu fosilních zubů identifikovat dva nové podmořské předchůdce dnešních krokodýlů, kteří žili před 133 miliony let v okolí Štramberka a o jejichž existenci na území dnešního Česka jsme dosud neměli žádné důkazy.

V druhohorách bylo na našem území subtropické souostroví s mělkým mořem. Z paleontologických nálezů před tímto obdobím a po něm usuzujeme, že tu byl bohatý suchozemský i podmořský život, přímých důkazů ale nikdy nebudeme mít mnoho – nejsou tu vhodné sedimenty pro uchování pozůstatků druhohorních obratlovců, a proto je každý jejich nález vzácností.

Výzkumník českých dinosaurů

Daniel Madzia má ale na objevy druhohorních obratlovců na našem území štěstí. Právě on se zasloužil o objev dvou dosud známých českých dinosaurů. Z nálezu stehenní kosti identifikoval zcela nový druh býložravého dinosaura, kterého na počest významného českého paleovýtvarníka Zdeňka Buriana a paleontologa Josefa Augusty pojmenoval Burianosaurus augustai. Socha tři a půl metru dlouhého burianosaura bude od letošního léta k vidění v nových expozicích Národního muzea. Tím druhým českým dinosaurem je dravý teropod od Brna, kterého určil už během bakalářského studia podle nálezu zubu.

Archiv Daniela Madzii

Teď do své „sbírky“ Madzia přidal i dva zástupce ze skupiny Metriorhynchidae – krokodylomorfů, kteří byli druhotně přizpůsobení k životu pod vodou. „Dosahovali délky čtyř až šesti metrů, měli pádlovité končetiny a ocas zakončený ploutví,“ popisuje. Pro úplný výčet je třeba doplnit už jen nález jediného ptakoještěra Cretornis hlavaci a několika pozůstatků mořských plazů, tím přímé důkazy o druhohorních obratlovcích na našem území končí.

Zub lepší než kost

„Paradoxně z jednoho zubu často zjistíme víc informací než třeba z nálezu kosti,“ vysvětluje Madzia. Mimo jiné proto, že zuby jsou díky sklovině velmi tvrdé a odolné, a je tak větší šance, že se dochovají neporušené. „Hodnotíme velikost, tvar, strukturu a řadu dalších parametrů. Kromě toho můžeme jednotlivé znaky takzvaně zakódovat do podoby datových matic a ty analyzovat prostřednictvím statistických metod, které nám pomohou určit, k jaké skupině, nebo dokonce k jakému druhu zub patřil.“

Mnoho informací poskytne i geologický kontext: „Během výzkumu jsme spolupracovali s Petrem Skupienem, geologem z Vysoké školy báňské a předním odborníkem na regionální geologii Novojičínska, který potvrdil, že se skutečně jedná o fosilní nález z druhohorního období křídy z okolí Štramberka.“

Na základě podrobné analýzy zjistili, že zuby patří zástupcům z evoluční větve krokodylomorfů, kteří byli vzdálení příbuzní dnešních krokodýlů a aligátorů. Jeden z nově identifikovaných druhů byl makropredátorem živícím se většími mořskými obratlovci a patřil do příbuzenstva takzvaných plesiosuchů. Druhý měl zuby, které se hodily spíše k drcení pevných schránek živočichů – například hlavonožců, a byl s největší pravděpodobností příbuzný druhům Torvoneustes.

Madzia identifikaci přirovnává k práci dnešních kriminalistů a forenzních antropologů. „Odborník i z jednoho nalezeného zubu pozná, zda patřil člověku, či jinému zvířeti. A nestane se, že by lidskému tělu přidal rohy nebo místo rukou křídla.“ Paleontologové postupují stejně. Z jiných nálezů již vědí, jak vypadají zuby blízkých příbuzných, jak se liší velikostí, tvarem či vroubkováním, a podle evoluční příbuznosti pak dokážou zařadit nový nález. Ze zařazení do evolučních stromů – jakýchsi rodokmenů – pak vědci ve spolupráci s paleovýtvarníky dokážou rekonstruovat i podobu nově objevených druhů.

Český objev přepisuje paleoučebnice i v dalším parametru. „Náš nález prodloužil evoluční historii linie torvoneustů o víc než deset milionů let. Nevěděli jsme, že přežili až do křídy! Může se to zdát jako evolučně krátká doba, ale z hlediska vývoje ekosystému je to opravdu dlouho,“ vysvětluje Madzia. Odborníci se v minulosti domnívali, že se na přelomu jury a křídy muselo stát něco významného, co způsobilo vymírání řady skupin obratlovců a následný vznik nových. „Novodobé nálezy naznačují, že v případě některých evolučních linií se nic dramatického nestalo a že naopak postupně docházelo k větší rozmanitosti jejich druhů.“

Zapomenuté poklady

„Bohužel to nebyl objev ve stylu Indiany Jonese. Zuby našel v červnu 2020 kolega Sven Sachs v archivu Přírodovědného muzea ve Vídni,“ vypráví Madzia. Tam totiž bez povšimnutí ležely již od roku 1912, kdy byly objeveny R. Veselým v okolí Štramberka, jak je zapsáno na historickém muzejním štítku.

„Podobných pokladů jsou možná plné archivy. V minulosti jsme neměli takové znalosti a metody, takže často nebylo možné nálezy správně určit a zařadit,“ upozorňuje paleontolog. Ostatně podobným způsobem identifikoval jediného dosud známého českého dinosauřího dravce, „teropoda od Brna“, jehož zub byl v minulosti nesprávně určen, že patří mořským příbuzným krokodýlů.

„Při své práci musíme neustále koukat kolem sebe a být připraveni na velké a nečekané objevy. Třeba kolega svůj nejvýznamnější nález z terénu objevil, když si dal pauzu na svačinu,“ směje se paleontolog.

Dějiny naší planety ve 24 hodinách

04:10 Vznik života na Zemi (asi před 3,8 mld. let)

13:02 Nejstarší eukaryotní organismy (asi před 2,1 mld. let)

21:31 První suchozemské rostliny (před 475 mil. let)

21:46 Přechod bezobratlých živočichů na souš (před 430 mil. let)

22:07 Přechod obratlovců na souš (před 360 mil. let)

22:13 Vznik plazů (před 340 mil. let)

22:41 Přelom prvohor a druhohor (před 251,9 mil. let)

22:46 Vznik dinosaurů (před 235 mil. let)

22:49 Vznik savců (před 225 mil. let)

22:57 Začátek období jury (před 201,3 mil. let) – žil dravý teropod od Brna (před 160 mil. let)

23:13 Vznik ptáků (před 150 mil. let)

23:14 Začátek období křídy (před 145 mil. let) – žili objevení předchůdci krokodýlů (před 133 mil. let) – žil Burianosaurus augustai (před 94 mil. let)

23:39 Přelom druhohor a třetihor (před 66 mil. let)

23:57 Nejstarší společný předek člověka a lidoopů (před 7 mil. let)

23:59:56,9 Vznik Homo sapiens (před 165 tisíci let)

23:59:59,9 Nejstarší civilizace (3500 př. n. l.)

23:59:59,999? Průmyslová revoluce (před 250 lety)

Zdroj: dinosaurusblog.com

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.