V základní škole v Kunraticích panovala minulé pondělí příjemná atmosféra, povinným testům navzdory. Do školy přišly prakticky všechny děti, které nebyly v rotaci. Šlo to ráz na ráz a za dvacet minut už mohl ředitel školy Vít Beran poslat do světa pozitivní zprávu, že všechny děti jsou covid negativní. Pár dětí si přineslo vlastní test, většina se jich ale testovala těmi školními a jen dvě děti z 220 si rodiče nechali doma, protože zásadně nesouhlasili s testováním. Z montessori programu Základní školy Na Beránku přišel ještě první den školy těm méně šťastným spolužákům, kteří usednou po 35 týdnech do lavic až toto pondělí, videopozdrav. „Byla to legrace. Lechtá to. Je to, jako když si čistíš ucho,“ překřikovaly se do kamery děti, evidentně šťastné, že jsou konečně zase spolu ve třídě.

Školy po celé republice zvládly testování na „jedničku“ a děti bez traumatu. Z výsledků testování ale zavládly rozpaky. Praha hlásila 15 pozitivních testů z 35 729, Středočeský kraj 23 pozitivních testů z 56 678, Moravskoslezský kraj 15 pozitivních testů z 34 584. Testy tedy objevily jen promile nakažených dětí, což řadu regionálních politiků, kteří jsou zároveň zřizovateli škol, vedlo k selské úvaze: Buď je nálož viru mezi dětmi tak malá, že bylo zbytečné školy na víc než šest měsíců zavírat, nebo jsou státem nakoupené antigenní testy prostě nespolehlivé.

Ať už bude finální hodnocení celorepublikové akce jakékoli – a třeba se i ukáže, že si s antigeny ve školách pár měsíců vystačíme –, jisté je, že se znovu rozvířila debata „PCR test versus antigen“. Podobnou už zažili ve Vídni, pro kterou byl prvotní mizivý záchyt pozitivních žáků v únoru také šok. Mluvčí vídeňského magistrátu Manfred Kling označil antigenní testy za dostatečně spolehlivé, rakouské hlavní město však nyní zvažuje, že by do škol brzy mohlo zavést také kloktací PCR testy. Ty jsou teď ostatně v rámci projektu „Alles gurgelt“ pro Vídeňany zdarma k vyzvednutí v drogeriích. Zda u nás skončíme u spolehlivějších testů a děti místo štětiček v nose budou plivat nebo lízat, se teprve uvidí. Řada zřizovatelů škol po tom teď volá. Do čela „rebelujících“ se postavila Praha 9, která už separátně rozjela i testování přesnějším – a v tuto chvíli výrazně dražším – způsobem.

Testy jako hamburger

Hanka Brožová z pražských Vysočan je součástí experimentu a ani o tom neví. Jejího pětiletého Toníka testovali v pondělí ve školce štětičkou v nose, což se mu prý celkem líbilo. Ve středu ráno jeho maminka podle návodu rozkrojila citron a postavila před něj nádobku, do které měl naplivat. Ještě předtím jej zaregistrovala pomocí QR kódu a po menším zápasení s chytrou aplikací i Tondovými slinami odevzdala ve školce vzorek s tím, že se nejpozději ve čtvrtek ráno dozví výsledek. Tento týden se už budou kromě předškoláků testovat PCR testem na devítce i školáci. Po tom, že štětička je „od státu“ a plivací sada „od starosty“, Hanka nepátrala. „Hlavně aby Tonda neskončil v karanténě,“ uzavírá hovor, do kterého Tonda skáče s tím, že ve školce dostal za to šimrání v nose medaili. Ve čtvrtek ráno se rodiče jiného předškoláka z Prahy 9 dozvěděli, že má jejich dítě britskou mutaci viru covid-19. Jeden ze 403 PCR testů byl pozitivní a antigen ho v pondělí neobjevil.

Praha 9 je v tuto chvíli laboratoří a možná průkopníkem toho, jak by testování mohlo v budoucnu vypadat. Starosta devítky Tomáš Portlík je tahounem změny, proti které by ovšem principiálně ministerstvo školství podle vyjádření ministra Roberta Plagy nic nemělo, kdyby tomu nebránily „provozní problémy“.

„Přestaňme už nekvalitními antigeny podporovat Číňana. PCR testy jsou budoucnost – jsou přesné a umějí sekvenovat i mutace. Měly by být dostupné jako hamburger v McDonaldu. Umím si i představit, že Praha 9 zainvestuje do technologií, které budou umět vzorky velmi rychle vyhodnocovat. To by ohromně pomohlo nejen ve školách. Bavíme se i s provozovateli O2 areny. Všichni hledají způsob, jak se vrátit do života,“ říká Portlík.

Starosta devítky se prý při druhém lockdownu propadl do takové frustrace z počínání vlády, že se rozhodl vzít věci do svých rukou. V městské části vyzkoušel několik typů testů, až skončil u plivacích PCR testů od české společnosti Diana Biotechnologies, která původně vyrostla z akademického prostředí. PCR testy odzkoušela Praha 9 ve spolupráci s laboratořemi firmy GHC Genetics nejdříve na vlastních úřednicích, a to formou tzv. poolingu, což umožnilo cenu testů – valnou většinu nákladů tvoří laboratorní zpracování vzorků – výrazně snížit. Princip poolingu spočívá v tom, že celkový vzorek testovaných osob se rozdělí do více skupin (například po deseti). U každé skupiny vznikne vlastně jeden vzorek namícháním všech vzorků z dané skupiny. Pokud je alespoň jeden ze vzorků ze skupiny pozitivní, je nutné vzorky osob v této skupině otestovat individuálně nebo po menších skupinách a dohledat konkrétní pozitivní osobu nebo osoby. A to se v Praze 9 povedlo.

Nechte to na nás

Starosta Portlík je přesvědčen, že by se díky PCR mohla zrušit rotace a do škol by se vrátili i starší žáci a studenti. Teď je podle něj potřeba, aby stát změnil úhradovou vyhlášku a začal na PCR testy zřizovatelům, kteří se pro ně rozhodnou, přispívat alespoň tolik, kolik v tuto chvíli platí za antigenní testy pro občany ve zdravotnických zařízeních. I bez indikace od lékaře se může každý nechat jednou za tři dny otestovat, za jeden odběr pojišťovny platí 350 korun.

Tomáš Portlík minulý týden napsal dopis ministru zdravotnictví, ve kterém ho k proplácení PCR testů vyzval a spočítal, že to ve finále může být pro stát výhodnější. PCR testy, které zachytí nakažené v raném stadiu, kdy ještě nejsou infekční – zatímco antigenní testy jsou vhodnější pro detekci pokročilejšího onemocnění, a proto se dělají dvakrát týdně –, stačí provést jednou týdně a jejich cenu lze poolováním srazit někam ke čtyřem stovkám za test.

Kdyby padla finanční bariéra, je zřejmé, že Praha 9 by nezůstala osamocena. „Prověřujeme možnost testování PCR metodou ze slin na náklady městské části. Hodně by pomohlo, kdyby nám stát místo krabic se šťouracími antigenními testy poskytl stejné prostředky, které za ně v Číně utratil. Zbytek si už rádi zařídíme,“ říká například starosta Prahy 3 Jiří Ptáček.

Obavy ministerstva školství, že by pro zavedení hromadného PCR testování chyběly kapacity v laboratořích, nesdílí Martin Dienstbier, finanční a provozní ředitel Diana Biotechnologies. „Jen naše laboratoř už nyní disponuje přístroji, které umožňují analýzu až 50 tisíc vzorků denně. Stát by měl především jasně indikovat, že má zájem o dlouhodobý rozvoj screeningového PCR testování,“ říká s tím, že už teď je u nás dost nevyužitých kapacit. Jeho firma začala nabízet ve spolupráci s centrem Biocev a dalšími partnery PCR test pro školy a firmy pod 400 korun za kus (cena PCR testu se ještě před pár měsíci pohybovala kolem 1500 korun) i bez poolování. Ve spolupráci se zdravotnickým řetězcem Agel testovala například žáky ve slovenském Zvolenu.

Středočeská lízátka

Testování školáků pomocí PCR už mají za sebou i ve Středočeském kraji. Kraj testoval děti neinvazivními PCR testy 11. března a 22. března. Při prvním kole se nechalo otestovat zhruba 760 dětí od dvou do 11 let, žádné nebylo pozitivní. Při druhém kole se testovalo více než tisíc dětí, pouze čtyři byly pozitivní. Na tvorbě studie kraj spolupracoval s odborníky z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a týmem společnosti Genespector, která vznikla na univerzitě a spolu s komerčními partnery dodává tzv. lízátkové PCR testy.

Výsledky testování mohly být částečně ovlivněny tím, že šlo o děti pracovníků Integrovaného záchranného systému, kteří už jsou většinou očkovaní. Vědci z univerzity proto udělali velkou studii, ve které analyzovali 480 tisíc vzorků přístupných v laboratořích společnosti Spadia. Z ní zjednodušeně řečeno vyšlo, že zavření škol opravdu není to, co by zpomalilo šíření epidemie, a že školy nejsou nebezpečným prostředím.

Hejtmanka Petra Pecková proto apelovala na to, aby se školy otevřely a používaly se v nich citlivější a spolehlivější PCR testy. Minulý čtvrtek už měla hejtmanka výsledky ověřovacích PCR testů, na které musí jít každé dítě, jemuž vyjde pozitivní antigenní test. Z pondělních 23 pozitivních antigenních testů ve Středočeském kraji jich PCR test potvrdil jen osm. Dalších 13 testů bylo pozitivních falešně. PCR testování u nich tedy prokázalo, že děti jsou negativní. A u dvou dětí ještě na výsledek čekali.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeniku Hrot.