Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nenavrhne vládě dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Novinářům dnes řekl, že celkové příjmy státu z mimořádných daní do konce letošního roku nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí. Právě vyrovnanou bilancí Stanjura dříve podmiňoval možné zkrácení windfall tax. Daň tak bude platit i v příštím roce, který je podle zákona poslední, kdy se má uplatňovat. Analytici rozhodnutí nezkrátit platnost daně kritizují.

Stanjura dříve uváděl, že by podpořil zkrácení platnosti daně o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy windfall tax a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, plně pokryly mimořádné výdaje státu. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí ale bude bilance na konci letošního roku pro stát záporná zhruba o 35 miliard korun.

„Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou,“ prohlásil Stanjura.

„Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025," řekl Stanjura. Návrh státního rozpočtu na příští rok bude podle něj s příjmy z windfall tax počítat.

Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura dnes řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun.

Analytik XTB Tomáš Cverna upozornil, že v letošním rozpočtu byly plánované příjmy z windfall tax 17 miliard korun. Logické by proto podle něj bylo, kdyby se uplatňování daně ukončilo. „Na ministra financí zřejmě při tomto rozhodnutí zatlačili koaliční partneři ze STAN, KDU-ČSL a Pirátů, kteří jsou proti zrušení tohoto mimořádného opatření,“ podotkl.

Největší chyba vlády

Analytik Capitalinked Radim Dohnal označil zachování windfall tax za největší chybu vlády od jejího vzniku. „Podle mých výpočtů na veškeré náklady sanace energetické krize postačila inkasa daní již k druhému čtvrtletí 2024, dále v této mimořádné dani pro mimořádné situace nebylo nutné pokračovat. Pokračování daně poškodí investiční kapacitu ČEZ, minoritní akcionáře, podnikatelské a investiční prostředí v ČR, demotivuje od investic do energetiky,“ řekl ČTK.

Podle analytika Purple Trading Petra Lajska se rozhodnutí nezkrátit platnost windfall tax dalo očekávat i přes vyšší inkaso v letošním roce. „Problematické by bylo i prosazení (zkrácení) v rámci koalice. Každé zrušení jakékoliv daně navíc jen vytvoří díru v rozpočtu. Nadějí by mohly být ale volby v příštím roce – předčasné ukončení windfall tax před volbami by se mohlo ukázat jako populární krok, který by mohl současné koalici pomoci,“ uvedl. Zkrácení windfall tax by podle něj pomohlo i akciím ČEZ.

Daň z neočekávaných zisků uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební společnosti a také na velké banky. Jejím největším plátcem je energetická společnost ČEZ. Mimořádná příjmová opatření měla pokrýt výdaje státu s energetickou krizí, jako byly cenové stropy na elektřinu a plyn nebo pomoc firmám s energeticky náročným provozem.

Trudné vyhlídky

Stanjurovo ministerstvo financí mezitím zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ).

„Hlavním důvodem snížení odhadu pro letošní rok je revize dat, kterou provedl Český statistický úřad. Je vyšší základna za rok 2023, než se očekávalo. Loni pokles ekonomiky nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta,“ řekl Stanjura.

Letos HDP mezičtvrtletně vzrostl v prvním čtvrtletí o 0,2 procenta, ve druhém o 0,3 procenta. Ministerstvo předpokládá, že růstová dynamika bude v dalších čtvrtletích ještě zrychlovat. Hospodářský růst potáhne zejména spotřeba domácností, která by se za celý rok měla zvýšit o 2,1 procenta, a spotřeba vládních institucí, která poroste o 2,3 procenta. Meziročně se naopak sníží investice, a to o 0,5 procenta.

V příštím roce by se česká ekonomika měla dočkat výraznějšího oživení, když HDP poroste o 2,7 procenta, uvedlo ministerstvo. Růst podle prognózy potáhne opět zejména spotřeba domácností, která vzroste o 3,9 procenta. Spotřebu by měl podpořit růst reálných mezd, který ministerstvo v příštím roce očekává na úrovni čtyř procent.

Příští rok by také po přechodu na nové programovací období evropských fondů měla oživit investiční aktivita, ministerstvo předpokládá růst investic o 3,6 procenta. Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad inflace. V průměru by měla dosáhnout 2,4 procenta, zatímco v dubnu očekávalo 2,7 procenta. Příští rok by mělo tempo růstu spotřebitelských cen dál zvolnit na průměrných 2,3 procenta.

Poroste veřejný dluh

Trh práce zůstane letos i v příštím roce podle predikce mírně přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ letos vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta, v roce 2025 ale opět klesne na 2,7 procenta. Objem mezd a platů se letos zvýší o 7,1 procenta, v příštím roce o 6,4 procenta. V soukromé sféře se odměňování bude zvyšovat výrazněji než ve veřejném sektoru, předpokládá ministerstvo.

Saldo sektoru vládních institucí by letos mělo skončit deficitem 2,5 procenta HDP po loňských 3,8 procenta HDP. Veřejný dluh by tak měl vzrůst na 43,7 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.

Prognóza ministerstva financí odpovídá predikcím dalších institucí, které je zveřejnily dříve v srpnu. Česká národní banka (ČNB) očekává letos růst HDP 1,2 procenta, v příštím roce zrychlení na 2,8 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta a příští rok dvě procenta. Podle České bankovní asociace (ČBA) letos ekonomika vzroste o 0,9 procenta a příští rok o 2,7 procenta, inflace bude letos 2,3 procenta a v roce 2025 zpomalí na 2,2 procenta.