K překvapivému vítězství Donalda Trumpa ve volbách v roce 2016 došlo i díky tomu, že demokraté bojovali nejen s republikánským sokem, ale i sami mezi sebou. Jejich kandidátka Hillary Clintonová nikdy neměla bezvýhradnou podporu, po nebývale ostrém průběhu primárek to prakticky ani nebylo možné.
Letos by se situace s rozdrobenou stranou neměla opakovat. Demokraté chtějí na podzim působit sjednoceným dojmem a pro Joea Bidena získat hlasy od všech názorových proudů tradičních voličů strany.
Největší výzvou v tomto směru zůstává progresivistické křídlo, představované především Berniem Sandersem, který předminulý týden z boje o Bílý dům de facto odstoupil. Pozitivním signálem pro Bidena je fakt, že Sanders jej podpořil takřka okamžitě a nečekal více než měsíc jako v případě Clintonové.
Před čtyřmi lety navíc byla jeho podpora vítězky primárek hodně vlažná. Také Sandersovi stoupenci z velké části Clintonovou nepřijali a v prezidentských volbách pak někteří z nich pod heslem Bernie or Bust (Bernie, nebo nic) vůbec nevolili, případně dokonce odevzdali hlas Trumpovi.
Určité „zaťatosti“ svých voličů si je dobře vědom i Sanders, a proto je cíleně vyzval, aby letos stejný přístup neopakovali. Bylo by to podle něj nezodpovědné. „Budeme tak aktivní, jak jen můžeme být, a uděláme vše pro to, abychom pohnuli s Joem a jeho kampaní více progresivním směrem? Nebo budeme jen sedět a dovolíme, aby byl nejnebezpečnější prezident v moderních dějinách Ameriky znovu zvolen?“ položil Sanders řečnickou otázku v rozhovoru pro agenturu AP.
Podpora s háčkem
Sanders sice Bidenovi zdánlivě uhnul z cesty, ve svém boji o posunutí Demokratické strany co nejvíce doleva ale dál pokračuje. Z primárek totiž vyloženě neodstoupil. Sice už nepovede kampaň a nebude si platit další reklamy, na hlasovacím lístku ale jeho jméno zůstává. Dalšími případnými hlasy delegátů si chce udržet vliv ve straně a použít je při letním celostátním konventu jako páku na prosazení některých svých programových bodů, například bezplatnou zdravotní péči pro všechny Američany.
„Pokud mě budou chtít lidé volit, potěší nás to,“ řekl Sanders za svůj volební štáb. „Myslím, že ve velké řadě témat dojde k výraznému pohybu Bidenovy kampaně progresivním směrem,“ předpovídá.
Středově zaměřený Biden už ostatně dal najevo, že k určitým ústupkům progresivnímu křídlu dojde, například právě v otázce širší dostupnosti zdravotní péče či zmenšení některých studentských půjček.
Od roku 2004 neměli demokraté vybraného kandidáta tak rychle jako letos. Biden tak má silnou pozici a zároveň i dost času oslovit výrazně levicovou část elektorátu. Kromě Sandersových voličů bude muset získat i příznivce senátorky Elizabeth Warrenové, s níž přitom během předvolebních debat vedl několik vyhrocených sporů. Po jejím odstoupení z kampaně se ale napjatá situace mezi oběma volebními štáby uklidnila a Warrenová už oficiálně Bidena podpořila. Spekuluje se o tom, že by v Bidenově kampani mohla dostat roli poradkyně pro ekonomiku. Sama Warrenová uvedla, že by přijala i roli viceprezidentky, pokud by jí byla nabídnuta.
Most mezi generacemi
Bývalý prezident USA Barack Obama se k průběhu primárek dlouho nevyjdřoval, aby nevzbuzoval podezření, že straní Bidenovi, který za jeho vlády vykonával funkci viceprezidenta. Po Sandersově konci se ale i on přidal do zástupu osobností Demokratické strany, které Bidenovu kandidaturu podpořily. Doplnil tak například Peta Buttigiega, Amy Klobucharovou, Michaela Bloomberga, Kamalu Harrisovou či Coryho Bookera, tedy Bidenovy nedávné protikandidáty.
Vedení Demokratické strany se teď bude před blížícími volbami snažit Bidena prezentovat jako lídra, který je schopen vytvořit širokou koalici. Centristický kandidát mezitím získává stále větší podporu i díky tomu, že se staví do role politika, který vytváří jakýsi most mezi současnou a příští generací vedení strany, které by už podle nejnovějších trendů mohli převážně tvořit představitelé progresivního křídla.
