1258 tun zlata. Soukromý fond ho má víc než Japonsko či Anglie
Cena zlata je na historických maximech. Souvisí to s tím, jak se světové ekonomiky zadlužují. Na zlato sází i fond SPDR Gold Shares, který ho má více, než několik centrálních bank.
Zlato je v dobách nejistoty ekonomy označováno jako spolehlivá investiční volba, protože dlouhodobě drží hodnotu. Nyní se kvůli strachu z pokračování pandemie čínského viru a aktuálně i nejistoty kvůli výbuchu v Bejrútu dostalo na rekordní úroveň nad dva tisíce dolarů za troyskou unci. Žlutému kovu pomáhá rovněž oslabování dolaru.
Jeden z nejstarších burzovních fondů ETF, který se na zlato zaměřuje – SPDR Gold Shares – v tomto roce svá aktiva zhodnotil už o 33 procent. A rostou i jeho faktické zásoby zlatých cihel, které má uloženy v trezorech banky HSBC v Londýně, napsal deník The Financial Times. Jen za dva dny (mezi 3. a 4. srpnem) přikoupil 15 tun vzácného kovu a celkem disponuje 1258 tunami zlata, což je více, než má řada centrálních bank světa. Přeskočil Indii, Japonsko nebo Spojené království a blíží se Číně.
Fond ETF (Exchange Traded Fund) vlastní bostonská finanční instituce State Street a World Gold Council, což je obchodní organizace producentů a obchodníků se zlatem. Celkem má hodnotu 80 miliard dolarů.
Obavy z inflační spirály
Zvýšená poptávka po zlatu je tažena obavami investorů kvůli krokům centrálních bank, které pouštějí do ekonomiky vyšší objem peněz, aby tlumily dopady ekonomické krize. Tím se zvyšuje tlak na inflaci.
„Od roku 2016 do roku 2019 cena zlata kopírovala klesající globální úrokové sazby. Od začátku roku 2020 cena zlata roste kvůli obavám z koronaviru a nadměrnému tisknutí peněz v globálním měřítku,“ komentují současný trend analytici banky Wells Fargo. Růstu ceny drahého kovu napomáhá i oslabování dolaru vůči ostatním měnám. Zlato by se mohlo dostat až na úroveň 2300 dolarů za unci.
Analytik Lukáš Kovanda nevylučuje ani atakování hranice 2500 dolarů, pokud by se dále vyostřila konfrontace mezi Spojenými státy a Čínou. Při zohlednění inflace by ale rekord ceny zlata padl až v případě prolomení hranice 2660 dolarů. Což se rovná ceně zlata v lednu 1980 v tehdejší ceně 850 dolarů za unci, kdy došlo k sovětské invazi do Afghánistánu.
Investiční ředitel newyorské finanční společnosti Tigress Financial Partners Ivan Feinseth tvrdí, že cena zlata roste zejména kvůli špatným vyhlídkám americké ekonomiky, která se ve druhém čtvrtletí propadla o rekordních 9,5 procenta. „Jediné bezpečné útočiště, které máme, je zlato,“ řekl pro The Washington Post.
Investoři v euforii
K růstu ceny zlata přispívají i média. Čím více se o "historických cenách" drahého kovu píše a hovoří, tím více lidí má o něj zájem. Analytik Carlo Alberto De Casa z londýnské brokerské firmy ActivTrades hovoří dokonce o euforické fázi nákupu zlata.
„Zatímco poptávka v klenotnickém sektoru byla utlumena krizí související s covidem, jsem svědky euforické fáze, kdy investoři neberou v potaz technické nebo ekonomické ukazatele, ale pouze se zaměřují na navyšování pozic ve zlatě,“ uvedl. Předpokládá, že nejistota, jež pramení z pokračování pandemie covidu-19, bude tlačit cenu zlata i nadále vzhůru s tím, jak centrální banky budou pokračovat ve stimulaci svých ekonomik.
Fond SPDR Gold Shares se zkratkou GLD, který vznikl v roce 2004, byl jedním z prvních komoditních instrumentů ETF. Od ostatních komoditních fondů jej odlišuje to, že fyzicky nakupuje zlato. Jeho akcie mají hodnotu zhruba jedné desetiny ceny unce zlata.
ETF fondy se objevily v roce 1989 v Kanadě, od roku 1993 se obchodují na amerických burzách. V Evropě to je od roku 1999. Jejich obliba u investorů stále roste, protože vstupní náklady jsou výrazně nižší než u investic do podílových fondů.