Z kdysi nadějné soukromé školy vyučující prestižní studijní program politologie je dnes již podle všeho prázdná schránka. Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd, sídlící v Kutné Hoře, se dostala do dluhové spirály a míří do insolvence. 

Ještě před několika lety byla škola považována za solidní instituci vzdělávající studenty v oboru politologie. Příští rok dokonce měla oslavit dvacáté výročí fungování. „Jsme první českou vysokou školou se specializací na politické vědy,“ chlubí se dosud na svých stránkách. Její absolventi byli připravováni na politickou kariéru, do státní správy či na čelné pozice v byznysu. A byla v tom úspěšná. Příkladem úspěšné absolventky je Helena Langšádlová, někdejší řadová poslankyně za TOP 09, která to nyní dotáhla na funkci ministryně pro vědu. Langšádlová na VŠ obdržela bakalářský titul a následně se stala členkou akademické rady školy. Jako člen téhož orgánu je dodnes na webových stránkách školy uveden rovněž premiér a profesor politologie Petr Fiala a také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Jenže dobré časy jsou podle všeho pryč. Na konci června bylo se školou u městského soudu zahájeno insolvenční řízení a v současnosti je již před rozhodnutím o úpadku. Soud se dozvídá o jedné nesplacené pohledávce za druhou. Instituce dluží za mzdy akademickým i civilním pracovníkům. Dluží rovněž na pojistném za své zaměstnance či na nájmu. Na webové stránce školy o tom přitom není ani zmínka. 

Akademická rada, v níž politici působili, je podle statutu školy hlavním orgánem, který řídí vědeckou a výzkumnou činnost vysoké školy, schvaluje klíčové dokumenty a dohlíží na řádný akademický rozvoj. Zároveň je poradním orgánem rektora. Přesto členové akademické rady údajně neměli o špatné ekonomické situaci ani ponětí. „Akademická rada se podle všeho v poslední době nescházela. V minulosti se ale věnovala vzdělávací stránce školy, nikoli ekonomické,“ vzkázal týdeníku Hrot premiér Petr Fiala prostřednictvím mluvčího Jakuba Tomka. Ministři Rakušan a Langšádlová na otázky Hrotu nereagovali, na první dva srpnové týdny si totiž špičky vládní koalice naplánovaly vládní prázdniny. 

Co se stalo v Kutné Hoře?

Soud zahájil insolvenční řízení se školou na návrh bývalého rektora, docenta Tomáše Koziaka. Podle insolvenčního návrhu mu škola dluží mzdu minimálně za třináct měsíců. „Škola navrhovateli dluží celkem nejméně 964 tisíc korun,“ uvedl v návrhu Jan Alt, právník Tomáše Koziaka. Do insolvenčního řízení se přihlásil i další pedagog, docent Miroslav Sapík. Tomu škola údajně dluží 184 tisíc korun.

Nejde o jediné pohledávky. Škola již nemůže využívat ani svého sídla, které jí přes Galerii Středočeského kraje pronajal Krajský úřad Středočeského kraje na prestižní adrese v Kutné Hoře v areálu Jezuitské koleje. „Vysoká škola působila ve dvou patrech budovy na kutnohorské adrese Barborská 52, tedy v areálu Galerie Středočeského kraje, a ke konci května 2022 jí byla podána výpověď z nájmu. Škola od ledna letošního roku totiž neplatila nájemné a energie. Dluh za leden a únor byl pokryt z jistiny, kterou kdysi VŠ složila. Za ostatní měsíce, tj. od března do června, instituce dluží další peníze v řádu stovek tisíců korun,“ řekl Hrotu Josef Holek, mluvčí Středočeského kraje.

V sídle školy prý stále leží její vybavení, včetně počítačů s osobními údaji studentů, účetnictvím a závěrečnými pracemi studentů. „Galerie Středočeského kraje nyní řeší vystěhování a zároveň se o svou pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení. Vedení školy s námi nikterak nekomunikuje, na místě pracoval i exekutor,“ dodal Holek.

Kdo za to může?

Zatímco na státních a veřejných vysokých školách je za veškeré dění na škole odpovědný zvolený rektor, v soukromých vysokých školách si do značné míry vnitřní uspořádání a odpovědnost určuje škola sama svými předpisy. Dokládá to i fakt, že od školy a jejích finančních problémů dávají ruce pryč hned dva poslední rektoři, docent Tomáš Koziak, který na škole působil od října 2019 do února 2022, a docent Vlastimil Vicen, jenž byl rektorem od března 2022 do července 2022.

Redakce Hrotu komunikovala s oběma, oba svorně tvrdí, že jejich role v ekonomickém fungování školy byla minimální, až žádná. „Už od začátku mi bylo řečeno, že role rektora je na této škole v podstatě ceremoniální, reprezentativní a odborná. Vzhledem k tomu, že šlo o soukromou vysokou školu, účetnictví, ekonomika školy, stejně jako veškeré personální otázky byly v rukách jednatele a majitele školy, který byl zároveň zodpovědný za akreditaci,“ říká Koziak. O tom, že mu škola dluží na mzdě a tato částka se každý měsíc zvyšuje, prý dlouho nevěděl. „Nebyl jsem na příjmu z vysoké školy existenčně závislý. O tom, že mi neplatí domluvenou částku, jsem se proto dozvěděl se zpožděním,“ říká Koziak. Veškeré personální i ekonomické záležitosti řešil podle Koziaka spoluzakladatel, spolumajitel a prorektor školy v jedné osobě, politolog Vladimír Srb.

Ve škole prý Koziak skončil poté, co mu poměry na ní začaly být podezřelé. „Z různých zdrojů se ke mně začaly dostávat informace o nevyplacených mzdách, o okolnostech odchodů některých vyučujících, o zvláštních událostech týkajících se chodu a minulosti školy. Když jsem se na ně začal ptát, dostával jsem neurčité, vyhýbavé, až vysloveně klamavé odpovědi. Přibližně v té době mi přestali vyplácet mzdu. Začalo mi být jasné, že v takovém prostředí je moje působení dále neudržitelné,“ říká Koziak.

V pozici rektora ho vystřídal docent Vlastimil Vicen. Ten měl ve vedení školy podobné zkušenosti. „Byl jsem svědkem událostí, které se odehrávaly bez mého vědomí a které jsem absolutně nemohl ovlivnit. Stal jsem se součástí hry, které dosud nerozumím,“ říká Vicen. I on poukazuje na významnou roli spolumajitele školy Vladimíra Srba. 

Střídání majitelů

Rektoři tedy podle svých vyjádření hráli na škole pouze okrajovou roli. V soukromých vzdělávacích institucích je klíčová pozice majitele, respektive jednatele firmy. Škola je podle českého práva zřízena jako s. r. o. a v minulosti se v ní finančně angažovali různí majitelé. V letech 2019 až 2022 to byl brněnský podnikatel Karel Navara. Od ledna do konce května 2022 do školy majetkově vstoupil docent Vlastimil Vicen, který se rovněž stal rektorem. 

Od konce května drží devadesátiprocentní podíl pražský podnikatel Michal Kapitán, dříve vlivný člen hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury (SPD). Jako červená nit se po celou dobu příběhem školy vine jméno spolumajitele Vladimíra Srba. Podle sdělení dvou posledních majoritních vlastníků, Vicena i Kapitána, byl Srb vždy iniciátorem prodeje školy a právě on o ní podával informace.

Vicen prý svůj podíl prodal, jakmile mu činnost školy začala být podezřelá. Současný majoritní vlastník Michal Kapitán zase tvrdí, že před nákupem obdržel lživé informace. „Bylo mi řečeno, že tam jsou menší finanční potíže. Dluh do tří milionů korun, který jsem byl ochoten zaplatit. Toto mi bylo doloženo i v rámci notářského zápisu. Skutečnost ale byla mnohem horší. Teď vím zhruba o patnácti milionech korun, které škola dluží všude možně. Vladimír Srb mi nesdělil kompletní informace. Podal jsem proto trestní oznámení pro podezření z podvodu a budu usilovat o to, aby byl prodej společnosti zneplatněn,“ říká nyní Michal Kapitán, jehož firma Kapitán Praha s.r.o. se podle výpisu z obchodního rejstříku převážně zabývá malířskými a lakýrnickými pracemi či pronájmem nemovitostí. 

„Je mi z toho zle. Na škole jsem vystudoval MBA program. Právě u něj jsem potkal pana Srba, který mi školu nabídl. Považoval jsem ho za seriózního člověka a škola se mi moc líbila, viděl jsem v ní budoucnost. Šel jsem do toho s tím, že ji zvedneme, pomůžeme jí z nejhoršího. Nakonec je to moje noční můra,“ říká Kapitán. 

Nebozí studenti

Až dosud byla hlavním tématem ekonomická situace školy. Důležité ale rovněž je, v jaké pozici jsou nyní její studenti. Vzhledem k tomu, že instituce si nepožádala o prodloužení akreditace, nyní již může činit kroky pouze k dostudování současných studentů, nesmí přijímat nové posluchače. Na závěrečné zkoušky a obhajobu bakalářských prací v červnu 2022 čekalo ještě asi čtyřicet studentů. Nový majoritní vlastník zhruba pro čtvrtinu z nich ohlásil konání obhajob na začátku července. Protože budova školy je již uzavřená a nelze ji využít, obhajoby se konaly v sídle firmy vlastníka, tedy společnosti Kapitán Praha s.r.o., v Praze. 

Situace je však značně zamotaná. Podle zápisu svolal obhajoby tehdejší rektor Vlastimil Vicen. Ten to však popírá. „Nesvolal. S průběhem obhajob jsem nesouhlasil, a proto jsem se nepodepsal ani na protokoly o obhajobách,“ říká Vicen. Majoritní majitel školy Michal Kapitán k tomu sdělil, že obhajoby si vzal na starost jím pověřený odborník. „Vysokému školství nerozumím, proto jsem požádal o pomoc člověka, kterého si vážím a který se ve vysokém školství pohybuje, docenta Petra Žantovského,“ říká Kapitán.

foto KÚ Středočeského kraje (publikováno se svolením)

Žantovský se zabývá médii, hnutí SPD jej například prosadilo do Rady České tiskové kanceláře. Dlouhodobě čelí kritice, že je jednou z předních tváří dezinformační scény. „Pan Žantovský dal dohromady zkušební komisi a díky tomu alespoň část studentů mohla v klidu dostudovat,“ říká Kapitán. Na protokoly i diplomy se nakonec podepsal sám Kapitán, protože jako jednatel společnosti prý může zastoupit rektora. 

Mezitím se v Kutné Hoře děly věci. Škola si, navzdory přání většinového majitele, zvolila nové vedení. Akademický senát, složený ze tří zástupců akademických pracovníků a dvou studentů, zvolil nového rektora. Tím se stal Josef Kysilka, asistent menšinového spolumajitele Vladimíra Srba a dříve vedoucí školní knihovny.

Zatímco Kapitán v Praze organizoval obhajoby, své obhajoby začal připravovat i nový rektor Kysilka. „Teď je pro nás naprosto klíčové, aby studenti co nejdříve obhájili práce a mohli dostudovat,“ říká Kysilka. Na argument, že majitel školy s tímto nesouhlasí, reagoval, že „jednatel nemůže jmenovat zkušební komise, to může udělat jen rektor“. Proto hodlá uspořádat státnice pro zbytek studentů co nejdříve, a to v sídle školy. Na námitku, že to nebude možné, neboť škola je uzavřena pro neplacení nájemného, s povzdechem odvětil, že týdeník Hrot má asi „jiné informace“. Neprozradil ani jména senátorů, kteří ho zvolili rektorem. Složení akademického senátu na webu školy prý není aktuální.

Redakci se ozvala jedna ze studentek, podle které je situace stresující pro ni i pro spolužáky. Řádně prý několik let studovali, ale nyní dostávají rozporuplné informace od dvou různých vedení školy. „Vůbec nevíme, co se děje. První skupina se bojí, že její státnice v Praze na začátku července nebyly platné. My se bojíme, že naše státnice, které by snad měly být během prázdnin, nebudou platné. Nikdo nám není schopen poradit,“ sdělila pod podmínkou anonymity. 

Většinový vlastník Michal Kapitán říká, že Kysilka není právoplatně zvoleným rektorem a nesmí jednat jménem školy. „Akademický senát ho nemohl zvolit, protože v akademickém senátu musí být tři akademičtí pracovníci školy. Jenže já jsem okamžitě po převzetí školy ukončil veškeré pracovní smlouvy, aby se nenavyšoval dluh. Škola nemá žádného pracovníka, natož tři. Pan Kysilka rovněž není zaměstnancem. Cokoli uspořádá, komukoli udělí diplom, tak je to neplatné a je to jeho zodpovědnost,“ uvádí Kapitán.

„Rektor“ Kysilka však na toto sdělil, že většinový vlastník „reaguje podrážděně, až hystericky“. Prý je zaměstnancem školy. „A samozřejmě nejsem jediným akademickým pracovníkem s platnou smlouvou zaměstnance školy. Máte opravdu hodně mylné informace a je mi líto, že vás někdo uvedl v omyl,“ řekl Hrotu.

Situace je natolik nepřehledná, že personální zabezpečení školy nelze nezávisle ověřit. Menšinový vlastník Vladimír Srb, který aktuálně drží desetiprocentní podíl a který byl podle několika zdrojů klíčovou figurou u veškerých prodejů podílů školy, s týdeníkem Hrot nekomunikuje. Telefony prý nebere ani majoritnímu vlastníku Kapitánovi nebo bývalým rektorům. 

Budoucnost nejistá

Rozcházejí se rovněž informace o tom, co bude se školou dál. Rektor Kysilka říká, že pro školu našel nového kupce, který je ochoten splatit veškeré závazky. „Pokud pan jednatel nebude nadále blokovat moji snahu o příchod investora, jsem přesvědčený, že škola se z problémů dostane,“ uvedl. S tím však majoritní vlastník nesouhlasí. „To je naprostý nesmysl. Nemůžu prodat firmu, která je v insolvenci. Odmítám se dále podílet na takových podvodech. Čekám, až bude jmenován insolvenční správce, který rozhodne, co se bude dít,“ říká Kapitán. Po prostudování veškerých dokumentů a účetnictví je přesvědčen, že škole není pomoci, což mu prý potvrdil i jeho konzultant Žantovský.

Mezitím se do věci vložil Národní akreditační úřad pro vysoké školství, který ze zákona pečuje o kvalitu vysokých škol. Na základě informace o insolvenčním řízení se školou zahájil správní řízení o odnětí akreditace. „Kromě insolvenčního řízení je dalším důvodem to, že vysoká škola neplní ani další zákonné povinnosti stanovené zákonem o vysokých školách. Nezveřejnila výroční zprávu o činnosti za rok 2021, případně zprávu o hospodaření vysoké školy, stejně tak strategický záměr, registrované vnitřní předpisy vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti, nezpřístupnila zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.

Úřad rovněž ověřil, že od května 2022 nejsou do Registru docentů a profesorů hlášeni zaměstnanci vysoké školy, kteří mají studijní program dle platné akreditace zajišťovat, respektive nejsou hlášeni žádní jiní zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu,“ říká Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství, pod které úřad spadá. Správní řízení však může trvat i měsíce.

Týdeník Hrot zjistil, že jako garant studijního programu je podle akreditačních spisů veden odborník na mezinárodní politiku profesor Ján Liďák. Ten přitom na škole nepůsobí již od října roku 2020. Profesor k této věci neposkytl žádné vyjádření, své působení na škole prý považuje za uzavřenou kapitolu. Pokud akreditační úřad škole akreditace odebere, nebude moci vzdělávat studenty ani organizovat závěrečné zkoušky. V úvahu pak připadá i odebrání státního souhlasu, v takovém případě by škola skončila úplně.

Státní souhlas neodebírá akreditační úřad, ale přímo ministerstvo. „Soukromé vysoké škole můžeme státní souhlas odejmout, pokud závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené zákonem. Rovněž můžeme státní souhlas odejmout, jestliže na vysoké škole došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán. Plnění povinností stanovených zákonem ze strany vysoké školy ministerstvo nyní sleduje,“ uvedla mluvčí resortu Lednová. Podle platného vysokoškolského zákona se škola v případě, že je jí odebrána akreditace, musí o své studenty postarat – a sice tak, že jim umožní dostudování na jiné vysoké škole s platnou akreditací v daném studijním programu.