Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Soldátské náboženství a dehonestující divadlo

Pestrá mozaika příběhů ukazuje spletité vztahy civilistů a vojáků uprostřed desítky let trvající evropské válečné reality

Soldátské náboženství a dehonestující divadlo
ilustrační foto | Profimedia.cz

Třicetiletou válku známe jako ničivý konflikt, který v některých oblastech střední Evropy zapříčinil třetinový úbytek obyvatelstva, u mužů dokonce až o padesát procent. Některé obce či celá města při ní byly téměř zničeny. Nechvalně známý je zvláště příklad protestantského Magdeburku, z něhož roku 1631 po dobytí a vyplenění císařskými vojsky zbylo jen několik domů a z třiceti tisíc obyvatel přežilo asi pět tisíc.

Plasticky a názorně ztvárnil výjev požáru a výsledné zkázy Jaroslav Durych ve svém Bloudění: „Ať byl den, či nikoli, záře byla nesmírně jasná. Příšery skvělých staveb, vylámaných a vyžraných ohněm, se nakláněly… Byly tu přeražené a popálené kočky, které vyskákaly z domů, vyházené náčiní, klece s papoušky. Bylo to zpečetěno sedlou a spálenou krví, zasypáno popelem. A přece bylo cítit dávivý zápach mrtvol, které se v neznámých koutech pekly, pražily a udily, myšinu a žluč. Z ohořelých šatů necudně zela nahost těl.“

To byl ale extrémní případ: na mnoha místech se obyvatelé měst s válečnou realitou sžili a někteří z ní uměli i profitovat. A existovala i města, jež dokázala zůstat neutrální, jako Hamburk či Basilej, která vydělávala na zprostředkovávání finančních toků nebo na obchodu se zbraněmi. Typologii vztahů mezi obyvateli měst a armádou zevrubně líčí kniha Měšťan a šelma: S vojskem ve městě za třicetileté války.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit