Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Smutný rekord Fialovy vlády. Rozpočet v březnu skončil nejhorším schodkem v historii

Hospodaření státu skončilo na konci března deficitem 166,2 miliardy korun. Je to o více než sto miliard horší výsledek než loni.

Smutný rekord Fialovy vlády. Rozpočet v březnu skončil nejhorším schodkem v historii
Ministr financí Zbyněk Stanjura | foto Profimedia.cz

První čtvrtletí letošního roku se do učebnic historie hospodářské politiky Česka zapíše jako dosud nejhorší kvartál. Státní rozpočet se v prvních třech měsících roku propadl do deficitu 166,2 miliardy korun a překonal tak i dosavadní rekord z „covidového“ roku 2021 – minus 125,2 miliardy korun.

„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také kvůli vyšší investiční aktivitě státu,“ komentoval dnes výsledky hospodaření eráru ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Šéf státní kasy zároveň tvrdí, že hlavně v druhé půlce roku očekává výrazně lepší hospodaření. „Mou prioritou zůstává dodržení rozpočtového schodku 295 miliard korun. Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny,“ naznačil Stanjura, co bude klíčové pro dodržení plánovaného celoroční deficitu eráru.

Jak si v prvním čtvrtletí vedly obě strany rozpočtu? Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí činily 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o třináct procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků, stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.

K příjmům státního rozpočtu nejvíce přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta více než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta více. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta více než loni. 

Mnohem horší obrázek ale ukazuje výdajová strana rozpočtu. Ta se meziročně zvýšila dokonce téměř o 37 procent na 568,7 miliardy. Hlavní příčinou jsou podle ministerstva růst sociálních dávek (především penzí) a mimořádné výdaje na opatření k řešení energetické krize.

Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.