Studie porovnávala data z let 1994-2003 s obdobím 2014-2023. Zjistila, že celkový počet dnů s teplotami nad 35 °C ve 20 největších metropolích se zvýšil z 4 755 na téměř 6 500. Tento trend je obzvláště znepokojivý, protože v těchto městech žije více než 300 milionů lidí.

Nejhorší situace je v Jakartě, hlavním městě Indonésie. Počet extrémně horkých dnů zde vzrostl z 28 na 167 za desetiletí. Dramatický nárůst zaznamenal i Soul (z 9 na 58 dnů) a Buenos Aires (ze 7 na 35 dnů).

Letošní rok přinesl rekordní vedra v několika metropolích. Například Dillí zažilo nejdelší a nejintenzivnější vlnu veder za posledních 74 let, s 39 po sobě jdoucími dny, kdy teploty dosahovaly nebo přesahovaly 40 °C.

Tucker Landesman, výzkumník IIED, upozorňuje na nerovnoměrné rozložení horka ve městech: "Extrémní teploty jsou pravděpodobnější v určitých čtvrtích a obchodních zónách. To souvisí s nerovností a způsobem, jakým navrhujeme budovy a veřejnou infrastrukturu."

Situaci zhoršuje městský tepelný ostrov - fenomén, kdy asfalt a budovy absorbují a zadržují teplo. To činí obyvatele velkých měst zvláště zranitelnými vůči rostoucím teplotám způsobeným změnou klimatu.

Dopady těchto vln veder jsou závažné. V mnoha městech, včetně Dillí, Dháky a Manily, vedla extrémní vedra k úmrtím souvisejícím s horkem a uzavírání škol.