Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Odpůrci brexitu varovali před ekonomickou katastrofou pro Londýn i celé Spojené království, protože zásadně utrpí finanční sektor. Černé scénáře, že o práci přijdou desítky tisíc lidí, se nenaplnily.
Od úspěšného hlasování Britů v roce 2016, že opustí Evropskou unii, se napsaly tisíce článků o tom, jak neblahý a téměř ničivý dopad bude mít odchod Spojeného království z evropských struktur na výstavní sektor britské ekonomiky, bankovní a finanční služby. Londýn byl do té doby považován za finanční centrum celého světa. Chmurné a pesimistické obavy se ale (zatím) nenaplnily.
Londýnské City si i rok od faktického brexitu žije vlastním životem bez ohledu na to, jak hlasování v červnu 2016 dopadlo. Už v roce 2018 řada analytiků varovala, že britský bankovní a finanční sektor přijde o 75 tisíc pracovních míst a ekonomika ztratí deset miliard liber (292 miliard korun) ročně jen na daních.
Bývalý předseda City of London Corporation Mark Boleat se obával, že následky brexitu budou strašlivé, pokud dojde k „nukleárnímu“ scénáři. To by znamenalo, že by si Evropská centrální banka (ECB) vynutila přesun obchodování finančních derivátů vedených v eurech z Londýna do členské země eurozóny. Hovořilo se o tom, že londýnský finanční sektor přijde dokonce o 230 tisíc míst.
Na konci roku 2021 bylo nicméně přesunuto ze Spojeného království do EU v rámci velkých investičních bank pouze 7400 lidí, uvedla poradenská společnost EY. To znamená, že to je méně než procento z 1,1 milionu lidí, kteří pracují v britském bankovním sektoru. Na Londýn připadá 400 tisíc pracovníků. Převody aktiv bank podle EY činily pouze 1,3 miliardy liber. Podíl finančních služeb na britské ekonomice činí dvanáct procent, proto se tomuto tématu věnuje tolik pozornosti.
Na brexit ale musely firmy zareagovat. Téměř polovina (44 procent) společností nabízejících finanční služby, jež mají sídlo na ostrovech, přestěhovala nebo má v plánu stěhovat část lidí na půdu Unie, do Dublinu, Lucemburku, Paříže. Objem obchodů na akciovém trhu na začátku roku 2021 klesl o čtyřicet procent. Toho využil Amsterodam, jenž v této statistice předběhl Londýn.
Nová „starostka“ City of London Catherine McGuinnessová nicméně zdůraznila, že prognózy, podle kterých z centra Londýna zmizí desítky tisíc pracovních míst, se neuskutečnily. Řada firem sice kvůli brexitu z ostrovů odešla, na druhou stranu se vytvořily nové pracovní příležitosti v řádu tisíců míst. Firmy z Unie totiž přesunuly část svého podnikání do City, aby mohly působit na britském trhu, vysvětlila pro Deutsche Welle.
Že důvěra trhu v hlavní město Británie roste, dokazuje i to, že se zvyšuje počet žádostí o stavební povolení pro kancelářské budovy. Loni radnice City schválila výstavbu pro 400 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, což znamená meziroční nárůst o sedmdesát procent, pochvaluje si McGuinnessová.
Někteří odborníci ale optimismus v londýnském finančním centru brzdí. Odchody firem z hlavního města Británie podle nich oddálila pandemie covidu doprovázená různými omezeními. Řada finančních firem obrazně řečeno stále svou postbrexitovou kapitolu neuzavřela, míní Omar Ali z poradenské společnosti EY. Brusel navíc neimplementoval nová pravidla pro regulaci finančních služeb s Británií. Čeká se nejprve na dohodu ohledně režimu Severního Irska mezi Londýnem a Bruselem.
Londýn má v očích mnoha investorů stále řadu výhod oproti „přeregulovanému“ starému kontinentu, tvrdí investiční ředitel firmy AJ Bell Russ Mould. „Nabízí právní stát a nezávislou centrální banku. Nabízí jazyk, který se používá pro podnikání po celém světě. A město disponuje ekosystémem bank, poradců, právníků, správců fondů a hedgeových fondů, který slouží likviditě,“ vyjmenoval pozitiva londýnského finančního centra. Dostatek kapitálu v branži vytváří i další pracovní místa.
Britská metropole na Temži drží po New Yorku pozici dvojky v žebříčku finančních center na světě, vyplývá z Global Financial Centres Index 2021, jenž bere v úvahu infrastrukturu a podmínky pro podnikání. Ztráty po brexitu jsou podle analytika akciových trhů Leeho Wilda ze společnosti Interactive Investor jen „povrchovými zraněními“, ze kterých se City oklepe. Rozhodně se nejednalo o tsunami, jak se řada lidí z finanční branže obávala.
Dařilo se také londýnské burze. V roce 2021 se tu uskutečnilo 122 primárních úpisů akcií a firmy získaly 16,8 miliardy liber, což je nejlepší výsledek od roku 2007. „Londýn je dobře promazaný stroj a zůstane hlavním cílem pro společnosti, které chtějí získat peníze,“ míní Wild.
Rizikem pro Londýn není ani tak konkurence ze zemí Evropské unie, ale spíše to, že se zájem globálních investorů přesune do Spojených států nebo do Asie. Může jít o pozvolný proces, varoval Jack Neill-Hall z lobbistické skupiny TheCityUK.
