Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Tým ghanských a britských odborníků zkoumá možnosti, jak co nejvíce zapojit západoafrické farmáře do exportu potravin pro britský trh. Šance pro Afriku jsou tím vyšší, čím je pravděpodobnější krach dohody s EU.
Zní to možná překvapivě, ale africké země mají pomoci udržet Spojené království nad vodou v zásobování potravinami, až po Novém roce definitivně odejde z Evropské unie. Jedná se o projekt zemí západní Afriky, jež jsou sdruženy do Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS).
Potenciál vývozu potravin zkoumají odborníci z ghanské Univerzity pro rozvojová studia (UDS) společně s britskými experty. Profitovat by z toho měli farmáři z patnáctky afrických států, kde žije celkem 350 milionů obyvatel. V kampusu univerzity ve městě Tamale na severu Ghany pracuje na projektu tým britských odborníků z Univerzity v Yorku.
„Zaměřujeme se jednoduše na to, jak spojit region ECOWAS s produkcí a vývozem na britský trh,“ vysvětlil pro Deutsche Welle Mahamudu Akudugu, jenž v Ghaně šéfuje projektu Food Systems and Export Network. Do něj jsou zapojeni také odborníci z Nigérie.
Autoři programu jsou přesvědčeni o tom, že africké státy mohou z brexitu dlouhodobě profitovat, pokud danou příležitost správně využijí a vyjednají si nové hospodářské smlouvy s britskými ostrovy. „Je dobré se na to dívat z perspektivy všech zemí ECOWAS než pouze z národní úrovně,“ dodal Akudugu.
Největším úkolem pro úřady afrických zemí bude dodatečná kvalifikace místních zemědělců, kteří mají svou produkci dodávat na vyspělý a vysoce konkurenční britský trh. Ukazuje se to i na příkladu pěstitele fazolí v regionu Kumbungu asi 14 kilometrů od univerzity, kde si týmy afrických a britských odborníků zřídili dočasnou polní kancelář.
Místní farmář Adam Sulemana si připravuje postřik pesticidy „na africký způsob“. V praxi to znamená, že si chemikálie odměřuje pomocí plechovky od mléka a pak je naředí vodou. „Tak mě to naučil obchodník s pesticidy,“ vysvětlil. O přesnosti se nedá hovořit, jedná se o hrubý odhad.
Takový přístup ukazuje, že metody drobných farmářů, nejen v Ghaně, nejsou nijak standardizovány, a liší se od zemědělců v EU, kteří vyvážejí potraviny do Británie. Jak upozorňují místní odborníci, zemědělci jsou často negramotní, takže nepostupují podle návodů výrobců hnojiv nebo pesticidů. Sulemana ale slibuje, že bude stačit menší pomoc od vlády, aby si farmáři zvykli dělat tato opatření jednotně.
Ekonomická šance pro africké státy roste s tím, jak se vzdaluje dohoda mezi konzervativní vládou Borise Johnsona a Bruselem. Hrozí, že dojde k tvrdému odchodu království z Unie. Že s Afrikou počítá i Johnson, ukazuje také to, že letos v lednu neodjel na ekonomické fórum do Davosu, ale uspořádal v Londýně historicky první britsko-africký investiční summit, na kterém byly oznámeny obchodní dohody ve výši osmi miliard dolarů.
Londýn tím zdůraznil, že chce prohloubit obchodní partnerství s africkými zeměmi. Ghanští zemědělští odborníci jsou přesvědčeni, že pokud dokáží farmáři standardizovat svou produkci potravin a přesvědčí britské politiky, budou mít dveře na trh s potravinami ve Spojeném království otevřeny. „Pokud chcete exportovat, potřebujeme od zemědělců, aby byli jednotní,“ vysvětlil profesor Gabriel Ayum Teye, jenž je zástupcem děkana na univerzitě UDS.
Zemědělci, kteří chtějí prodávat potraviny Britům, budou muset pečlivě měřit používání pesticidů a také vážit a označovat své produkty, aby africké potraviny britští obchodníci neodmítali.
Zaznívá také názor, že po brexitu stoupnou plošně náklady pro země z rozvojových zemí, aby mohly vstoupit na britský trh. Vědci z Univerzity v Yorku a UDS ale namítají, že standardizace zemědělských metod malých farmářů v západní Africe umožní snížit náklady na export a umožní zvýšit konkurenceschopnost afrických potravin na ostrovech.
V roce 2018 klesla potravinová soběstačnost Británie na 61 procent, v roce 1989 byla ještě na 75 procentech. Proto obchodníci s potravinami už od hlasování o brexitu straší černými scénáři o nedostatku čerstvých potravin, případně před vysokými cenami.
V případě tvrdého brexitu se nabízí také dohoda o dovozu potravin ze zemí Commonwealthu, jak o ní sní mnozí zastánci brexitu. Je ale otázkou, zda by tento „obchodní model“ z doby britského impéria mohl dnes fungovat. Už před dvěma lety The Finacial Times upozornily na to, že je taková myšlenka nerealistická.
Kanada je napojena hlavně na sousední Spojené státy, Austrálie a Nový Zéland zase exportuje zejména na asijské trhy. Bývalé britské kolonie nemohou plnohodnotně nahradit současný přístup Spojeného království na evropský jednotný trh. V současnosti většinu čerstvého ovoce, zeleniny a vína do britských obchodů dodávají zemědělci z jižní Evropy. Z Afriky se do Británie nejvíce dovážejí ryby, čaj, víno a citrusové plody.
