V souvislosti s válkou na Ukrajině panují obavy o dostupnost fosilních komodit, případně obilí. Ukrajina je však zároveň největším světovým pěstitelem slunečnic, a tedy i producentem surového slunečnicového oleje, který ve velkém posílá k dalšímu zpracování na evropské trhy. Začínají tak zaznívat obavy, že vlekoucí se konflikt by mohl vést k výpadku a prudkému zdražení.

„Slunečnice nebude,“ říká nekompromisně Jiří Brát, nezávislý expert na potravinářské oleje. Nejde přitom jen o využití na smažení, olej patří k důležitým surovinám i v dalším potravinářském průmyslu a mohl by ovlivnit ceny i mnoha dalších výrobků. Slunečnice se sice pěstují i v Česku, v loňském roce to bylo na osmnácti tisících hektarech, to je však relativně zanedbatelná plocha. Pro srovnání, osevní plochy řep­ky coby dominantní olejniny dosáhly 342 tisíc hektarů. Většinu spotřeby tak zajišťuje dovoz.

Česko olejem zásobuje Maďarsko

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se do Česka ročně doveze kolem čtyřiceti tisíc tun slunečnicového oleje. Na Ukrajinu z toho připadá asi deset procent. Téměř sedmdesát procent importu zajišťuje Maďarsko. Tam vlastní obřího výrobce nejen slunečnicového oleje holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. Společnost NT Group spolkl Agrofert před osmi lety, její závody ročně vyrobí 130 tisíc tun slunečnicového oleje. Agrofert podle mluvčí Lucie Bukovanské dováží olej i na český trh, pro výrobu však využívá suroviny z unijních zemí.

Přesto i ona dodává, že válka dostupnost oleje v Česku nepochybně ovlivní. Ukrajina zásobuje Evropu zhruba ze 40 až 45 procent. Skrze Černé moře a nizozemské přístavy míří olej ve velkém třeba na německý trh a z něj v menší míře i na ten český. Tato cesta je dnes v podstatě uzavřená. Německý svaz zpracovatelů olejných semen (OVID) už varoval, že dojde k velkým výpadkům, které budou jen těžko nahraditelné. A to i proto, že válečný konflikt dopadne na dostupnost možných alternativ. Například lněná semena se z 37 procent dovážejí do EU z Ruska a z pěti procent z Ukrajiny.

Olej podražil o třetinu už před válkou

„Náhrada importem je možná pouze z Argentiny, ale jen v omezeném množství. Na to už reagují ceny. Rostlinné oleje jsou obchodované na světových trzích a jejich cena nyní roste dokonce ještě rychleji než ceny dalších komodit,“ dodává Bukovanská. Potvrzuje zároveň, že zdražení se promítne i u dalších druhů potravin, především pečiva.

Podle mluvčího Tesca Jakuba Žižky je olejů v současnosti dost, řetězec však už zaznamenal zvýšenou poptávku po trvanlivých potravinách. I ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že zásobování Česka potravinami je v současnosti zajištěno a omezení vývozu z Ukrajiny na zemi přímo nedopadá. Výrazně ji však ovlivňuje právě růst cen na světových trzích. Nekula dodal, že by Česko mohlo letos na úkor máku tradičně dodávaného do Ruska rozšířit osevní plochy pšenice, sóji a právě slunečnic.

V uplynulém desetiletí přitom slunečnicový olej v regálech obchodů spíš zlevňoval, a to poměrně výrazně. Stál-li podle dat ČSÚ v lednu 2012 litr téměř 52 korun, ke konci roku 2020 to bylo méně než 35 korun. S cenou příliš nezahýbaly ani panické nákupy při začátku pandemie covidu-19, kdy se mnoho spotřebitelů předzásobilo právě olejem. Pak sice ČSÚ přestal kategorii slunečnicového oleje sledovat, nadále však uvádí cenu oleje rostlinného. Ten začal nebývale podražovat zhruba od loňského podzimu a v lednu stál už o 28,5 procenta více než před rokem. To se může brzy zdát jako relativně nepatrný rozdíl.