Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pokud opět přestaneme proplácet nemocenskou v první dny nemoci, pomůže to zaměstnavatelům i státnímu rozpočtu.
Karenční doba byla v platnosti deset let. V roce 2009 byla zavedena v rámci úsporných krizových opatření, zrušena byla v roce 2019 levicovou vládní koalicí ANO a ČSSD. Deset let nebylo její fungování nijak dramaticky rozporováno. Na to, že první tři dny nemocenské nebyly propláceny, jsme si zvykli.
Karenční doba rozhodně nebyla zdrojem žádného masivního odporu veřejnosti. Z omezení krátkodobého, a v případě ČR v mezinárodním srovnání nadprůměrného, marodění pramenily úspory v systému nemocenského pojištění a více odpracovaných hodin mělo i pozitivní vliv na výši vytvořeného produktu. Ušetřené zdroje mohly být využívány smysluplněji.
Ze statistik je zřejmé, že ničím neodůvodněná vyšší nemocnost v ČR oproti ostatním zemím byla minimálně zčásti způsobena zneužíváním institutu proplácené nemocenské od prvního dne nemoci.
Spolu se zrušením karenční doby koalicí ANO a ČSSD v roce 2019 došlo ke kompenzování nákladů zaměstnavatelům spojených s jejich povinností proplácet nově i první tři dny nemoci, a to snížením sazby nemocenského pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Rozpočtové náklady na zrušení karenční doby činily v roce 2019 1,75 miliardy korun (karenční doba přestala platit v polovině roku), v roce 2020 již 3,5 miliardy korun.
Ve chvíli, kdy by se spolu se znovuzavedením karenční doby vrátily sazby nemocenského pojištění na původní úroveň, bylo by možné očekávat navýšení příjmů státního rozpočtu ve výši okolo 4,5 miliardy korun. To by mohlo pomoci během několika let uvést systém nemocenského pojištění, který je nyní každoročně v deficitu, zpět do rovnováhy.
Podle analýzy Akademie věd ČR se nepotvrdily ani černé scénáře o lidech přecházejících svá onemocnění a šířících na pracovištích nákazu. Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absence, zejména stále častěji poskytovaným benefitem ze strany zaměstnavatelů v podobě takzvaných sick days, placenou dovolenou nebo neplaceným volnem.
Dnes by se logicky nabízel i již zdomácnělý institut home officu. Průměrný počet hodin na nemocenské se po zavedení karenční doby v roce 2009 snížil z dvaceti na něco málo přes deset. Fiktivní nemocnost významně poklesla. Naopak po zrušení karenční doby se stalo očekávatelné, nemocnost opět citelně vzrostla. V roce 2022, který již nebyl zkreslen covidem, došlo dle dat ČSSZ k nárůstu počtu dnů pracovní neschopnosti na 91 milionů, což bylo nejvíc od roku 2007, ale také srovnatelně s covidovými roky. V letech 2010 až 2018 to přitom bylo v průměru jen 62,4 milionu dnů ročně.
To nás přivádí k jedinému závěru, a sice že zrušení karenční doby bylo hospodářskou chybou. Data prokazující zneužívání nemocenské v případě, že karenční doba není zavedena, a naopak pokles zcela zřejmé fiktivní nemocnosti během doby jejího fungování napovídají jediné.
Ke karenční době bychom se měli vrátit. Pomůže to zaměstnavatelům, podpůrným argumentem je i pozitivní rozpočtový efekt.
Autor je místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za ODS, působí na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.
Článek vyšel v týdeníku Hrot v rámci polemiky, opačný názor si můžete přečíst zde.
