Česká vláda zatím otálí s přijetím tří stěžejních dokumentů – Státní energetické koncepce, Politiky ochrany klimatu a Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tato součástka zeleného balíčku ovlivní například to, jak se Češi dopravují, jak stavějí domy nebo jak je vytápějí.

Na sociálních sítích se proti dokumentům bouří někteří lidé zejména z toho důvodu, že kvůli nim mají zdražit energie a pohonné hmoty. Mají také začít platit přísnější normy pro novostavby, součástí je i rozšíření emisních povolenek na domácnosti, a to od roku 2027. Dokumenty se někdy zkratkovitě označují jako „český Green Deal“, což je nicméně podle Petra Schwanka, mluvčího Svazu energetiky, nepřesné, protože jde pouze o českou energetickou koncepci a politiku ochrany klimatu. Evropský Green Deal se týká i zemědělství nebo biodiverzity. 

„Představa, že se budou lidem a firmám věci zdražovat, je něco, co nechceme udělat, co neuděláme a co připustíme jenom tam, kde už se k tomu v minulosti Česká republika zavázala,“ zdůraznil před měsícem premiér Petr Fiala (ODS) pro Českou televizi.

Kvůli odložení schválení trojice dokumentů teď ale Fialu urguje desítka předních oborových organizací v oblasti moderní energetiky, které reprezentují desítky tisíc pracovních míst a tisíce firem. V otevřené výzvě žádají o rychlé přijetí klíčových zelených strategií.

„Přijetí těchto dokumentů pomůže Česku nastavit jasný směr. Pokud se naopak Česko v dekarbonizaci opozdí, může to v budoucnu znamenat drahou energii pro tuzemské spotřebitele i ohrožení pracovních míst,“ varují signatáři.

Pod výzvu se podepsali například zástupci Svazu moderní energetiky, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Solární asociace nebo Aliance pro bezemisní budoucnost (ApBB). Jak připomínají Hospodářské noviny, členy ApBB jsou i ČEZ, Orlen Unipetrol, Škoda Auto či Komerční banka.

Podle nich musí Česká republika dohnat zpoždění v rozvoji obnovitelných zdrojů energie i v obnově fondu budov tak, aby dokázala zajistit dostatek energie za konkurenceschopné ceny pro podniky i domácnosti. Včasné přijetí dokumentů je prý také důležité pro přípravu konkrétních průmyslových oborů na nastupující dekorbonizaci a udržení kroku se zahraniční konkurencí.

„V případě nezachycení trendu bezemisní ekonomiky v podobě nástupu zelených technologií, elektromobility, digitalizace, úspor energie a sektorů s vyšší přidanou hodnotou může dojít k negativním dopadům na tuzemskou bilanci zahraničního obchodu a odlivu kapitálu do zemí, které vytvoří vhodnější podmínky,“ píše se dále ve výzvě.

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, uvedl, že by byla škoda, kdyby Česku došel inovační potenciál a nepřijalo by klíčové strategie pro přechod na nízkoemisní a výhledově také bezemisní politiku. „V sázce jsou stovky tisíc pracovních příležitostí i dostupné ceny pro české podniky a domácností,“ upozorňuje.

„Čím dříve padne rozhodnutí o představě cíle do roku 2030, tím se lépe mohou přizpůsobit plány investic firem a stát může připravit podpůrné mechanismy na jejich podporu,“ dodává pak Jana Morávková, ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost.

Před zdražováním ale nevarují jen lidé na sociálních sítích a opoziční politici, nýbrž i Svaz průmyslu a obchodu, podle kterého zatím chybějí analýzy finančních dopadů v případě přijetí zmíněných dokumentů.

„Všechny uvedené dokumenty potřebují aktualizovat. Naše připomínky ministerstva znají a my stále doufáme, že je maximálně zohlední a dokumenty dopracují,“ řekl HN generální ředitel svazu Daniel Urban. Ostatně nutnost doplnění dokumentů uznává i Úřad vlády.