Finanční bazuka německého ministerstva financí měla už téměř dva roky pomáhat firmám v nouzi a napumpovat do nich 1,5 miliardy eur (37 miliard korun). Jedná se o speciální fond, jenž má pomáhat těm, kteří na jinou finanční pomoc od německého státu nedosáhnou. S velkou pompou tento nástroj představil v březnu 2020 – v době první vlny koronaviru – tehdejší ministr financí z SPD Olaf Scholz, jenž se mezitím stal německým kancléřem. 

I když od té doby bylo vyplaceno ve formě jiných nástrojů německému byznysu 130 miliard eur (3,2 bilionu korun), Scholzův fond, který měl zamezit strádání firem, nefunguje, jak má. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung o něm píše jako o propadáku.

Nouzový fond, který bývalý ministr hospodářství Peter Altmaier z CDU chválí jako cenný doplněk k ostatním vládním programům, očividně není skutečně potřeba, protože z celkové sumy 1,5 miliardy eur bylo vyplaceno pouhých dvanáct milionů eur (295 milionů korun), což je méně než jedno procento. 

Celkem bylo přijato 1865 žádostí o podporu, schváleno jich bylo 355. Většina žádostí byla zamítnuta kvůli tomu, že žadatelé měli nárok na jinou formu pomoci od státu nebo od jednotlivých spolkových zemí, případně nebyl pokles tržeb podnikatelů způsoben pandemií čínské chřipky. Německá byrokracie nicméně stále nevyřídila pět stovek žádostí. 

Úspěšné Hesensko

Zajímavostí je, že největší počet žádostí o peníze z nouzového fondu pochází z šestimilionového Hesenska, je to více než polovina. Firmy ze středního Německa obdržely 4,7 milionu eur. Naopak podniky ze dvou ekonomicky nejsilnějších zemí Německa, Severního Porýní-Vestfálska a Bavorska, získaly po jednom milionu eur. 

Z německých regionů zaznívá, že navyšování prostředků v nouzovém fondu není v současné době nutné, protože ostatní programy pomoci fungují dobře. Některá podnikatelská sdružení, jako je svaz řemeslníků, ale namítají, že další finanční pomoc těm, kteří přišli o zákazníky, se bude i nadále hodit. Na podzim roku 2020 stát vyplácel uzavřeným provozovnám až 75 procent tržeb z roku 2019. Od začátku roku 2021 v největší evropské ekonomice fungují dotace pokrývající provozní náklady. 

Nyní řada podnikatelů varuje před následky šíření mutace viru omikron, ekonomové korigují své předchozí prognózy ohledně vývoje německé ekonomiky směrem dolů. V prosinci se ekonomické oživení v Německu zejména v sektoru služeb prakticky zastavilo. 

Problémy mohou přetrvávat, pokud se počty nakažených budou zvyšovat a opět dojde k omezování ekonomiky. Obavy panují zejména v sektoru pohostinství a také u pořadatelů kulturních akcí. 

Zelený lockdown

Z vládních politiků zmiňují nové uzávěry v ekonomice hlavně zástupci Zelených, i když ani v této nové vládní straně nepanuje shoda na tom, jak mají další opatření proti šíření viru vypadat. Po očkovací kampani musí být další velké lockdowny dobře zdůvodněny, tvrdí mluvčí strany pro hospodářskou politiku a poslanec Dieter Janecek.

Připomenul ale, že některé země, jako je Itálie, Španělsko nebo Dánsko, další restrikce ve společnosti odmítají. Bavorský zelený politik trvá na tom, aby finanční pomoc podnikatelům v Německu pokračovala. 

Opoziční politička z CDU Julia Klöcknerová, která byla v minulé vládě ministryní zemědělství, dokonce žádá, aby se pomoc podnikatelům v některých případech dále rozšiřovala. Zejména se má pomoci firmám, které byly poškozeny omezeními souvisejícími s Vánocemi. 

O rozruch v německé společnosti se postaral i nový ministr financí z liberální FDP Christian Lindner. Mnohými byl považován za protipól zelených politiků, který bude brzdit jejich nápady na utrácení ze státního rozpočtu.

Strážce státní kasy ale překvapil tím, když oznámil, že ulehčí lidem i firmám na daních do roku 2025 o třicet miliard eur (738 miliard korun). Slíbil i rozšiřování podpory podnikům zasaženým covidem. Lindner nicméně požaduje úspory od ostatních ministrů vlády. Například by se neměl stavět nový vládní terminál na berlínském letišti za padesát milionů eur, jak plánuje ministerstvo zahraničí, kterému šéfuje předsedkyně Zelených Annalena Baerbocková.