Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Rusové žijící u hranic s Ukrajinou mají strach. Přijde válka i k nim?

Rusové v pohraničí se obávají, že se válka z Ukrajiny přenese i na ruské území. Jejich panika roste s tím, jak Ukrajinci postupují v Charkovské oblasti. Kritizují zejména místní úřady, které nezajistily kryty pro případ bombardování.

Rusové žijící u hranic s Ukrajinou mají strach. Přijde válka i k nim?
Rusko-ukrajinský hraniční přechod nedaleko Charkova před vypuknutím války, ilustrační foto | Shutterstock.com

Rusové se obávají války, která se z ukrajinského území může přesunout na území ruské. Fronta se blíží k vesnicím v Bělgorodské oblasti, případně v Kurské a Brjanské oblasti, v souvislosti s tím, jak ukrajinské jednotky osvobozují celé území Charkovské oblasti.

„Máme strach,“ nechala se slyšet Olga Podtyolková, obyvatelka ruského města Šebekino, jež má 42 tisíc obyvatel a leží osm kilometrů od ukrajinské hranice. Na sociálních sítích si stěžuje na nejistotu ohledně zajištění bezpečnosti v celé oblasti.

Natalia Ljovinová se zase obává ukrajinského bombardování. Bydlí v pětatřicetitisícovém městě Valujki, ležícím od hranice s ukrajinským sousedem patnáct kilometrů. Střelba z fronty už je slyšet, napsala na sociální síti VKontakte.

Kyjev o průběhu operace, jež má za úkol vytlačit ruské jednotky z ukrajinského území, nepřináší podrobnosti. Ukrajina sice nenaznačila, že by se chystala bojovat i na území Ruské federace, útoky na vojenské cíle v Bělgorodské oblasti jsou ale intenzivnější. 

Boje jsou intenzivnější

Obyvatelé vesnice Krasnyj Chutor byli pro jistotu místními úřady evakuováni, protože docházelo k dělostřeleckému ostřelování, napsal gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Podle něj si ostřelování ruské vesnice Šalajevo vyžádalo dva zraněné civilisty. Boje v příhraničí ukrajinské hranice byly dosud ojedinělé a nyní se stávají stále častějšími, napsal web The Moscow Times.

Ukrajina zastává politiku takzvané strategické nejednoznačnosti, kdy útoky na ruské pohraničí nekomentuje, jinými slovy nepotvrzuje ani nevyvrací útoky. Podobnou taktiku zvolil Kyjev i v průběhu srpna v případě útoků na vojenské cíle na Krymském poloostrově. Později zástupci ukrajinské armády přiznali, že za útoky stojí ukrajinské speciální síly

Gubernátor Gladkov nařídil místním samosprávám, aby zajistily všem obyvatelům bytových domů v regionu přístup do krytů a sklepů domů, aby mohli být chráněni v případě raketových útoků. Gladkov po dvou měsících nicméně sám přiznal, že výsledek je žalostný a nemá žádnou konkrétní zprávu od jednotlivých radnic.

Místní Rusové si stěžují, že sklepy na sídlištích jsou pro případný úkryt nedostatečné, často jsou zatopené vodou a v bídném technickém stavu. „Jak se můžeme spolehnout na sklep, který je zaplavený a kde jsou trubky upevněné lepicí páskou,“ postěžovala si Alisa Tomsinová z okresu Šebekinsky v Bělgorodské oblasti. 

Žádnou paniku. Ruské úřady kritiku odmítají

Šéf okresu Vladimir Ďanov ale kritiku odmítá. Místním obyvatelům radí, aby důvěřovali pouze oficiálním zprávám ruských úřadů a nepropadali panice. Ruská pohraniční služba i armáda mají bezpečnostní situaci plně pod kontrolou, oznámil.

Obyvatelé příhraničních oblastí si ale stěžují, že nemají zajištěn přístup k protileteckým krytům. Kritika se často objevuje na sociální síti VKontakte. „Kde jsou ve městě protiletecké kryty a kam se máme schovat v případě ostřelování?“ ptají se vystrašení Rusové během videokonferencí s místní samosprávou. „Máme nějaké protiletecké kryty?“ napsala například Irina Peredistajanová.

Někteří kritizují i to, že v podstatě nevědí o žádné ruské protiletecké obraně. „Řekněte nám, jestli je na hranicích protivzdušná obrana a co by měli obyvatelé dělat,“ ptá se další z ruských žen z městečka Valujki Natalia Ljovinová. I přes uklidňování místních úředníků se řada obyvatel chystá oblast raději opustit.

„Jsem ohromen lidmi, kteří nosí sovětskou vojenskou uniformu 9. května na Den vítězství a pak v panice prchají z města, jakmile se objeví nějaké fámy,“ komentuje ruský strach z ukrajinských jednotek jeden z obyvatel z Šebekinského okresu.