V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Proti Putinovu režimu jde jít pouze silou a Prigožin pro nás byl stejný nepřítel jako Putin, říká jeden z vůdců ruské exilové opozice Denis Sokolov.
Dobrosrdečně vyhlížející muž na prahu padesátky klame tělem. Širokolící tvář se strništěm a všudypřítomný úsměv Denise Sokolova nijak neprozrazují ani bystrou analytickou mysl mezinárodně uznávaného sociologa, ani jeho proměnu v ruského odbojového vůdce – a ochotu stoicky nést rizika, která s sebou taková role nese.
„Je to jednoduché, buď zabijí oni nás, nebo my je,“ říká Sokolov v rozhovoru pro týdeník Hrot. Výrazem „oni“ myslí režim ruského prezidenta Vladimira Putina; „my“ označuje lidi, kteří jsou ochotni proti režimu bojovat – násilím, ale podle pravidel.
Dr. Sokolov (od roku 2019 žije v polské emigraci) dospěl již před čtvrtstoletím k názoru, že režim Vladimira Putina lze odstranit pouze násilím, a to i za cenu rizika občanské války. Podle něho dnešní Ruská federace neplní základní roli státu, to jest zajištění bezpečnosti svých občanů; je proto nutné o ní uvažovat jako o státu, jenž zkolaboval.
A občanská válka není hrozbou do budoucna, nýbrž současná, právě probíhající skutečnost. Svět to zatím chápe obtížně, stejně jako si jen nerad připouštěl, že Rusko může doopravdy napadnout Ukrajinu.
Sokolov proto dnes vede Občanskou radu, exilový orgán, jenž koordinuje aktivity ozbrojeného i nenásilného odporu v zahraničí a podle možností i doma v Rusku. Je si vědom toho, že Putinův pád – až na něj dojde – sám o sobě systém nezmění. Chce proto vytvořit novou politickou třídu, která by mohla organizovat běžný život v Rusku podle evropských hodnot.
I proto není každý Putinův odpůrce automaticky Sokolovovým spojencem. Občanská rada se například distancovala od Jevgenije Prigožina, ačkoli jeho červnový náznak protikremelské vzpoury byl pro Putinovu pozici dosud nejvážnější hrozbou za celou dobu jeho panování.
Cestu k lepšímu zítřku by podle Sokolova mohli nastoupit regionální lídři, z nichž se dnes většina bere za osamostatnění své oblasti a tím de facto za rozpad Ruska. Prvním krokem k tomu má být vytvoření mnohonárodnostní (ač ruské) jednotky v rámci ukrajinských ozbrojených sil pro válku proti Moskvě. Respekt k myšlence sebeurčení národů a k evropskému způsobu vnímání lidských práv je jedinou podmínkou pro připojení.
Naopak jednotky, které již na straně Ukrajiny proti Kremlu bojují, přijímá Sokolov jen rezervovaně. „Byli to zajatci, nikoli lidé, kteří by se k boji proti Putinovi rozhodli sami,“ řekl sociolog-odbojář v rozhovoru s týdeníkem Hrot (celý rozhovor čtěte zde).
Činnost svého exilového orgánu vnímá tak, že nemá vést k strašlivému kolapsu ruského státu. Je snahou o kultivaci strašlivého chátrajícího impéria, které je pro své poddané i sousedy nebezpečím.
Denis Sokolov
Koordinátor ruské exilové Občanské rady je členem vedení Free Russia Foundation, poradcem think-tanku CSIS a někdejším hostujícím pracovníkem Kennan Institute (2016). Je odborníkem na problematiku neformální ekonomiky a konfliktů v šedé zóně s geografickou specializací na Rusko, Střední Asii a severní Kavkaz. V letech 2009–2019 prováděl terénní výzkum na severním Kavkazu, kde studoval transformaci venkovských komunit a urbanizaci a migraci v důsledku globalizace. Zabýval se rolí ruskojazyčných bojovníků v Sýrii, šířením salafistického islámu a jeho dopadem na venkovské komunity, migrací z Dagestánu na západní Sibiř v rámci rozšiřování ruského energetického sektoru, ekonomickým vytlačováním etnických Rusů migranty z Dagestánu a Čečenské republiky na východě Stavropolského kraje a regionálními konflikty spojenými s tímto migračním procesem. V roce 2019 emigroval na Ukrajinu; dnes působí v Občanské radě z Polska.
