Klíčové milníky harmonogramu zahrnují spuštění počátečního vědeckého a energetického modulu v roce 2027, přidání dalších tří modulů v roce 2030 a dodatečné dva moduly mezi lety 2031 a 2033.

Šéf Roskosmosu Jurij Borisova podle Reuters potvrdil, že kromě návrhu a výroby modulů harmonogram zahrnuje letové testování nové generace pilotované kosmické lodi a výstavbu raket a pozemní infrastruktury. Nová stanice má Rusku umožnit řešení vědeckých a technologických problémů, které nejsou možné na ruském segmentu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli technologickým omezením a podmínkám mezinárodních dohod.

Rusko spolupracovalo s USA a dalšími zeměmi na ISS, což byla jedna z mála oblastí, kde se vztahy navzdory napětí, zejména po invazi na Ukrajinu, udržely. V roce 2022, kdy se ISS začala blížit ke konci své provozní životnosti, Moskva oznámila plány na odstoupení od projektu a výstavbu vlastní stanice. Původně měla opustit ISS po roce 2024, ale loni prodloužila svou účast do roku 2028.

Rusko se od dob studené války pyšní svým vesmírným programem, kdy se stal sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v roce 1961 prvním člověkem ve vesmíru. Nicméně, minulý rok utrpělo velkou ránu s neúspěchem první lunární mise po 47 letech, kdy se nepilotovaná kosmická loď vymkla kontrole a rozbila se na povrchu Měsíce.