Vůdce Kremlu Vladimir Putin musí stále více spoléhat na zlotřilé režimy, kterými dlouhodobě opovrhuje (nejen) západní civilizace – na Írán a Severní Koreu. I čínský prezident Si Ťin-pching je už z Kremlu a Putina frustrovaný a veřejně varoval Rusko, aby vůbec nepřemýšlelo o tom, že použije jaderné zbraně.

Rovněž Bílý dům se znepokojením sleduje, že Rusko využívá zbraní, které mu dodává Íránská islámská republika a komunistická totalitní KLDR. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady John Kirby (kontradmirál ve výslužbě) prohlásil, že Pchjongjang skrytě zásobuje ruskou armádu „značným počtem dělostřeleckých granátů“. Munici prodává přes třetí země na Středním východě a v severní Africe. Kritizoval i vojenskou pomoc Teheránu, který ve velkém dodává Moskvě sebevražedné drony. Navíc by Rusku mohl poskytnout i další rakety země-vzduch. 

Administrativa Joea Bidena varovala před tím, že aliance těchto tří režimů může pro válku na Ukrajině znamenat komplikace a dává Kremlu lepší pozici, než měl na začátku přepadení Ukrajiny na konci února, protože nespoléhal na zahraniční vojenskou pomoc. Další zbraně pro Putina znamenají možnost pokračovat v zabíjení Ukrajinců, varoval Kirby. Spojené státy budou na půdě Organizace spojených národů (OSN) žádat „příslušná opatření“ vůči Íránu i Severní Koreji. Dodávky munice, raket a dronů totiž znamenají porušení rezolucí OSN. 

Zprávy o sbližování Putina s Kim Čong-unem přicházejí v době, kdy Severokorejci provedli několik testů raket, jež dopadly v blízkosti Jižní Koreje do moře. Pchjongjang naopak kritizuje společná vojenská cvičení Jižní Koreje se Spojenými státy a vyhrožuje tvrdou odpovědí.

Korejci vyrábějí munici sovětského typu

„Severní Korea vyrábí celou řadu typů munice pro dělostřelectvo, od granátů po rakety, které jsou kompatibilní s ruskými systémy,“ upozornil Jeffrey Lewis, ředitel Východoasijského programu nešíření jaderných zbraní z amerického Middlebury Institute of International Studies. Sbližování s režimem Kim Čong-una je pro Kreml z vojenského hlediska výhodné.

Rusko rovněž získá munici levně, KLDR zase od Ruska dostane pomoc v podobě dodávek potravin a léků, doplnil odborník na kontrolu zbrojení. Navíc bude mít záruku, že Kreml bude v Radě bezpečnosti OSN blokovat uvalení sankcí vůči Severní Koreji. 

Ve Spojených státech se připomíná i to, že nedošlo k pokračování mírových jednání, která s Kimem začal Donald Trump, když byl v Bílém domě. Ochlazení vztahů vede k současnému sbližování s Moskvou, i když Biden podle Kirbyho neuzavírá definitivně dveře k jednáním se severokorejským režimem. 

Teherán chválí skvělé vztahy s Moskvou

Stejně se vyvíjí i situace s Íránem. V roce 2018 Trump vypověděl mnohostrannou jadernou dohodu s Teheránem, který nyní úzce spolupracuje s Moskvou. I když se Biden snažil obnovit jednání o jaderné dohodě, nevedlo to k žádnému konkrétnímu výsledku. Další ochlazení vztahů se Západem přineslo brutální potlačování protestů proti autoritativnímu režimu v íránské společnosti.

„Máme dobré vztahy s Ruskem a z minulosti jsme měli obrannou spolupráci. Ale naší politikou vůči válce na Ukrajině je respektovat územní celistvost zemí, neposílat zbraně konfliktním stranám a zastavit válku,“ oficiálně tvrdí íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Teherán nicméně připustil, že Rusku dodal vojenské drony, ale prý to bylo ještě před válkou. 

Expert na rozvědku a íránské zbraně, který si říká Mehdi, ale upozornil na to, že mezi Teheránem a Moskvou došlo po začátku války k nárůstu neobvyklých letů, proto je nepravděpodobné, že by Teherán drony dodal Moskvě už před začátkem útoku na Ukrajinu. Podle britské rozvědky zaplatila Moskva už v srpnu za drony v hotovosti 140 milionů eur.

Íránský duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, navíc varoval Spojené státy, že nejsou nedotknutelné. „Znakem úpadku Spojených států je zvolení lidí, jako jsou současní a bývalí prezidenti,“ uvedl Chameneí na svém oficiálním webu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pochopitelně jakékoli informace o dodávkách zbraní od „raketového Kima“ i ajatolláhů z Íránu odmítá: „Nemáme vůbec žádné informace a nevíme, kde se takové spekulace vzaly.“ 

Moskva navíc posiluje ekonomické vazby s íránským režimem. Ruský vicepremiér Alexandr Novak oznámil spolupráci na energetických projektech. Rusko finančně podpoří těžbu zemního plynu i ropy v Íránu. Prohloubení vztahů s Kremlem si pochvaluje íránský ministr pro ropu Džavád Ovdži. Celkem se má jednat o projekty v hodnotě čtyř miliard dolarů. Kritici tvrdí, že Moskva bude obcházet západní hospodářské sankce, protože bude přes Írán prodávat svou ropu na světové trhy.