Rok 2024 bude nejteplejší v historii měření, varují vědci

Planeta se otepluje rychleji, než se čekalo. Podle evropské služby pro monitorování změn klimatu Copernicus Climate Change Service (C3S) překonají letošní záznamy ty loňské, jež už samy o sobě byly rekordní. 

Toto varování přichází před nadcházejícím klimatickým summitem OSN známým jako COP29, jenž se uskuteční příští týden v ázerbájdžánském Baku. Státy zde budou hledat shodu na výrazném zvýšení financování boje proti změně klimatu. 

Kvůli změně klimatu zchudneme, globální ekonomika se změní

Proměna světového klimatu výrazně promluví do celosvětové ekonomiky, ukazuje nová studie. Finanční zátěž dopadne i na jednotlivce.

Proměna světového klimatu výrazně promluví do celosvětové ekonomiky, ukazuje nová studie. Finanční zátěž dopadne i na jednotlivce.

C3S uvedla, že od ledna do října byla průměrná globální teplota tak vysoká, že rok 2024 už bude nepochybně nejteplejším rokem v historii – aby se tento trend zvrátil, musely by teplotní anomálie až do konce roku klesnout téměř na nulu.

„Základní příčinou tohoto rekordního roku je změna klimatu,“ řekl šéf C3S Carlo Buontempo agentuře Reuters. „Klima se otepluje globálně, na všech kontinentech a ve všech oceánských pánvích. Takže je nevyhnutelné, že tyto rekordy budou překonány,“ dodal. 

To potvrzují i další vědci, kteří varují, že následky tohoto trendu jsou už nyní viditelné v extrémních projevech počasí – vedle vyšších teplot se zrychlují i další jevy, jako jsou sucha, vlny veder, hurikány a povodně.

Planeta Země se opět zelená? Greening zpomaluje globální oteplování

Klimatičtí alarmisté tvrdí, že emise CO2, které produkuje západní svět průmyslovými i zemědělskými aktivitami, vedou ke globálnímu oteplování a postupné zkáze planety. Recenzovaná studie čínsko-australského týmu vědců však říká opak, oxid uhličitý podle ní naopak výrazně přispívá ke globálnímu ozelenění a dopady globálního oteplování tak snižuje.  

Klimatičtí alarmisté tvrdí, že emise CO2, které produkuje západní svět průmyslovými i zemědělskými aktivitami, vedou ke globálnímu oteplování a postupné zkáze planety. Recenzovaná studie čínsko-australského týmu vědců však říká opak, oxid uhličitý podle ní naopak výrazně přispívá ke globálnímu ozelenění a dopady globálního oteplování tak snižuje.  

Vědecké záznamy C3S, které sahají až do roku 1940, ukazují, že globální teplota stabilně roste. Letos bude poprvé o více než 1,5 stupně vyšší než v předindustriální éře, tedy v období před rokem 1850, kdy lidé začali spalovat fosilní paliva na průmyslové úrovni. Hlavní příčinou globálního oteplování jsou emise oxidu uhličitého vznikající ze spalování uhlí, ropy a plynu

Klimatoložka Sonia Seneviratneová ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu, prohlásila, že ji tento milník nepřekvapil, a vyzvala vlády na COP29, aby souhlasily s přijetím důraznějších opatření na odklon svých ekonomik od fosilních paliv. „Limity stanovené v Pařížské dohodě se pomalu rozplývají,“ podotkla.

LNG z břidlic je z pohledu emisí mnohem horší než uhlí, tvrdí studie

Emisní stopa těžby a spalování zemního plynu ve formě LNG je o 33 procent větší než jakou má spalování uhlí, spočítal vědec

Emisní stopa těžby a spalování zemního plynu ve formě LNG je o 33 procent větší než jakou má spalování uhlí, spočítal vědec

Růst teploty se neprojevuje pouze v dlouhodobých průměrech, ale má bezprostřední dopady na každodenní životy lidí. 

Jen za poslední týdny jsme byli svědky katastrofálních bleskových povodní ve Španělsku, které si vyžádaly desítky životů, Peru zasáhly rekordní lesní požáry. K tomu se přidávají silné větry, jako například hurikán Milton, jehož sílu zvýšila právě změna klimatu způsobená lidskými aktivitami. V září řádila velká voda i ve střední a východní Evropě včetně České republiky, v Bangladéši zničila více než milion tun rýže, což způsobilo astronomický růst cen potravin. Podobné jevy budou podle expertů stále častější, intenzivnější a s ničivějšími následky.

Ničivé povodně ve Španělsku způsobily rekordní škody přes 240 miliard korun

Španělsko se aktuálně potýká s vážnými ekonomickými důsledky způsobenými povodněmi, které zasáhly zejména východní část země, konkrétně region Valencie. Podle prvních odhadů přesahují škody 240 miliard korun, což činí z těchto povodní jedny z nejničivějších v Evropě za poslední desetiletí. Podle Španělské centrální banky se tyto škody týkají infrastruktury, obytných budov i podniků, přičemž nejvíce zasažené byly zemědělské a turistické oblasti. Tragédie si vyžádala nejméně 217 obětí.

Španělsko se aktuálně potýká s vážnými ekonomickými důsledky způsobenými povodněmi, které zasáhly zejména východní část země, konkrétně region Valencie. Podle prvních odhadů přesahují škody 240 miliard korun, což činí z těchto povodní jedny z nejničivějších v Evropě za poslední desetiletí. Podle Španělské centrální banky se tyto škody týkají infrastruktury, obytných budov i podniků, přičemž nejvíce zasažené byly zemědělské a turistické oblasti. Tragédie si vyžádala nejméně 217 obětí.

Na setkání v Baku se země světa pokusí vyjednat zásadní zvýšení financování na boj proti změně klimatu. Očekávání ohledně výsledků rozhovorů ale nyní snížilo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. 

Summit bude jedním z posledních pokusů světových lídrů dohnat zpoždění v plnění závazků přijatých v Pařížské dohodě z roku 2015. Ta stanovila cíl udržet globální oteplení pod 1,5 °C.

Tento limit jsme dosud nepřekročili, vztahuje se totiž na průměrnou globální teplotu v průběhu několika desetiletí. Vědci z C3S však očekávají, že cíl padne kolem roku 2023 – a letos k tomu uděláme první krok.

Moskva zatajuje informace související s táním Arktidy, stěžuje si NATO

Klíčová data, která jsou nutná pro modelování rozsahu a dopadů klimatických změn v arktické oblasti, ruská strana zadržuje, vadí představitelům Severoatlantické aliance.

Klíčová data, která jsou nutná pro modelování rozsahu a dopadů klimatických změn v arktické oblasti, ruská strana zadržuje, vadí představitelům Severoatlantické aliance.