Podle čínského horoskopu nás čeká rok vodního Zajíce. Po vypjatých letech prý přinese trochu více klidu a času na vlastní plány. Zajíc je znamením vnímavosti a něhy, tvůrčích sil i psychické vyrovnanosti a ušlechtilého boje proti bezpráví.
Ctěného čtenáře teď jistě napadne, že autor zešílel. Stačí se přece podívat do harmonogramu voleb, ba dokonce jen juknout na leden v Česku, a je jasno. Máme před sebou prezidentské kolo dlouhodobého referenda o Babišovi. Z unijních států čekají řádné volby hned sedm zemí, včetně Polska nebo Španělska, z neunijních třeba Turecko či bránící se Ukrajinu. O případných předčasných volbách zatím logicky nevíme, ale jedny už doslova vylamují slovenská vrata. Takže žádná pohoda.
Ale co kdyby měl tentokrát přece jen pravdu čínský horoskop? Ne, nechceme být naivní ani nerealističtí, jen si dokážeme představit souhru různých okolností, která 23. rok 21. století trochu vylepší. Celé to může začít méně třeskutou zimou, než nám zatím líčí meteorologové a než se ausgerechnet teď přihlásila i v české kotlině.
Český septet 2023 aneb Co se všechno může stát
K českým prezidentským volbám tentokrát přijdou především ti, kdo se nechtějí za svého prezidenta stydět. Proto budou volit někoho, kdo bude schopen pronést solidní projev v češtině i v angličtině a kdo nebude do ústavního soukolí házet písek, nýbrž jej bude s péčí řádného koloťuka přiměřeně oťukávat a dle potřeby zlehka promazávat.
Spravedlivý proces, a záměrně neříkáme s jakým koncem, udělá tečku za kauzou Čapího hnízda.
Příznivé okolnosti dají vládě trochu klidu, aby opravdu začala realizovat reformní program, především v oblastech veřejných financí, penzí a školství. Přitom nezapomene na obranu.
Během roku se dá do pohybu stavba vysokorychlostní železniční trati, která odstartuje skutečnou modernizaci naší ekonomiky. Poprvé se kopne na úsecích Přerov–Ostrava, respektive Praha–Poříčany–Kolín.
Důstojně oslavíme třicet let samostatného Česka, jelikož je to éra, která je přese všechno naše lamentování objektivně nejúspěšnější fází našich moderních dějin.
Se stejnou grácií si připomeneme sto let vesměs kvalitního vysílání veřejnoprávního rozhlasu, a navrch radní České televize, včetně autora tohoto komentáře, zvolí toho nejlepšího možného generálního ředitele na dalších šest let.
Navíc nás od ledna 2023 až do května 2024 nečekají žádné řádné volby. Hurá!
Samé dobré zprávy
Nemožný není ani stav, kdy dobře, nebo alespoň uspokojivě, skončí většina důležitých voleb. V Polsku obhájí premiér Morawiecki, který letos celé Evropě nejednou vytřel zrak. Polská prozápadní opozice bude navíc tak silná a sjednocená, že jej bude efektivně kontrolovat.
Zastánci pomoci Ukrajině a rozumné politiky zvítězí i v Estonsku, ve Finsku, které nadto zásadně postoupí na své pouti do NATO, dále v Řecku, Lucembursku, Černé Hoře, ve Švýcarsku a ve Španělsku, jež zabrání svému rozpadu a do propadliště dějin pošle poblouzněné levičáky z Podemos.
I zázraky se mohou dít
Na Ukrajině se už nebude bojovat a místo války se bude rychle rekonstruovat. A svobodně volit.
Volby v Nigérii, Thajsku, Bangladéši a v Kazachstánu neskončí krveprolitím, rozpadem státu ani ekonomickým rozvratem. Ty v Barmě ukončí vojenskou diktaturu i genocidu Rohingů.
Férovými volbami dojde k pokojné změně v Turecku. Autoritářského islamistu Erdoğana vystřídá někdo, kdo se nebude bát razantnějšího postoje ke Kremlu a kdo se postaví čelem k rozvratu tureckého hospodářství. Konkrétně jeden z lídrů opozičních kemalistů – İmamoğlu, Yavaş či Kılıçdaroğlu.
Konečně, naši východní bratři zabrání pohromě v podobě návratu Roberta Fica do premiérského křesla.
Poslední scénář se zdá být nejméně realistický. Dokonce ještě méně než to, že naši hoši přivezou zlato z májového hokejového šampionátu v Tampere a v Rize.
