O tom, že pandemie tvrdě dopadá na samoživitele, kteří se nyní kromě financí potýkají se zajištěním výuky pro své děti, už bylo napsáno mnohé. Pomoc ale nyní potřebují i rodiny, které si v době „předcovidové“ mohly „dluhy“ jako hypotéka v pohodě dovolit. A už se tolik nemluví o tom, jak pandemii a s ní spojené karantény odnášejí oběti domácího násilí. Instituce už dříve měly omezené personální kapacity osob kompetentních řešit domácí násilí a to teď ještě graduje. A graduje i ponorka ve dříve spokojených domovech. Vyplouvají na povrch vlastnosti členů domácnosti, které jsme dříve neviděli a nevěděli o nich. Jsme překvapeni, jaký ten druhý vlastně je. I my sami jsme někdy překvapeni z toho, jací dokážeme být, jaké vlastnosti máme, co dokážeme říct, co dokážeme udělat. Na druhou stranu krize vybudila v lidech velkou solidaritu, začali si vzájemně pomáhat: s potravinami, ošacením, bydlením a právě i se vzděláváním dětí. 

O tom všem a dalších problémech, se kterými se potýkají v poradnách, jež slouží jako záchranná síť pro lidi v nouzi, jsme si povídali s Michaelou Hostašovou, která řídí mosteckou pobočku obecně prospěšné společnosti Women for Women a má bohaté zkušenosti s aktuální krizí a jejími dopady „přímo v terénu severočeského města“. „Pražský“ pohled dodala Lenka Čechurová, která je koordinátorkou a poradkyní pro sociální oblast společnosti Women for Women. 

Jak změnila „doba covidová“ potřeby těch, kteří se na vás obracejí s žádostí o pomoc? Jaké mají problémy?

Michaela Hostašová: Lidé potřebují více psychoterapie, jejich počet v této době vzrostl u nás v Mostě ve Women for Women odhadem o 50 procent. Klienti řeší hlavně problémy v partnerském soužití, problémy v práci kvůli ztrátě zaměstnání a nižšímu výdělku, dále také skloubení práce a péče o děti a celkovou psychickou nepohodu plynoucí z této doby.

Lenka Čechurová: Rodiče s dětmi se vlivem pandemie koronaviru dostávají do stále větší finanční krize, s čímž souvisí i nejčastější problémy, se kterými se na nás obracejí. Zejména kvůli ztrátě zaměstnání nebo dlouhodobému pobírání ošetřovného se ocitají v situaci, kdy jim chybí prostředky na úhradu nákladů na bydlení, dostávají se do výpovědí z nájmů, narůstá jim dlužné nájemné, hrozí jim vystěhování a případně následné odebrání dětí. Častější jsou tak žádosti o nějaké příspěvky na nájemné či jednorázové finanční příspěvky na základní potřeby, zejména potřeby pro děti, vybavení do domácnosti apod.

S ohledem na uzavření škol a nástup dětí na distanční výuku se dotazy a požadavky ubíraly i tímto směrem, kdy se na nás rodiče obraceli s žádostí o příspěvek nebo poskytnutí vybavení na distanční výuku dětí – notebooky a připojení.

Současná situace má také vliv na četnost partnerských neshod, a máme tak i více dotazů na právní postup v případě rozchodu s partnerem, zejména pokud jsou ve vztahu děti. Vzhledem k nemožnosti splácet půjčky a úvěry se rozšiřuje také skupina rodičů, kteří žádají o radu při podávání návrhu na insolvenci. Problémy způsobuje rovněž omezená otevírací doba úřadů, což mívá vliv například na dobu vyřizování některých dávek. Velmi často se také odročují soudní stání, spory, napětí a finanční krize rodičů se tím prodlužují.

Objevila se vlivem koronakrize nějaká nová skupina těch, kteří se dostali do nouze?

Michaela Hostašová: Ano, vlivem této krize se do finančních a psychických problémů dostali i lidé jinak dříve spokojení, bez problémů, kteří nepotřebovali odbornou pomoc pro řešení své existence. Nejvíce se to týká samoživitelů, tedy lidí, kteří jsou sami s dětmi.

Je tu také jeden skrytý fenomén, kterému se nedostává pozornosti. Ještě do větších potíží se nyní dostaly oběti domácího násilí. V této době, kdy je spousta lidí nakažených (ať už v tomto případě oběť, či agresor), spousta institucí zavřených nebo v omezeném režimu, se musí počkat s řešením této situace až po karanténě či po otevření. To pachatele staví do ještě výhodnější pozice. Pachatel například nemůže být vzat do vazby nebo vykázán ze společného obydlí, když je pozitivní. A oběť násilí je tím, kdo často s dětmi hledá „nové, dočasné“ bydlení.

Když je žena nakažená, nemůže jít ihned po incidentu podat na policii výpověď. Víme přitom, že čas hraje v těchto situacích důležitou roli. Nebo ten, kdo může s obětí situaci řešit, kdo jí může pomoci, je právě nakažený. A oběť domácího násilí opět musí počkat, až se kompetentní osoba uzdraví a vrátí. Instituce už dříve měly omezené personální kapacity osob kompetentních řešit domácí násilí a to teď ještě graduje. Oběti domácího násilí také nemůže být poskytnuta osobní krizová intervence. My i jiné organizace nabízíme telefonní podporu, ale ta nikdy nenahradí osobní setkání.

Lenka Čechurová: Nevidíme, že by se objevila úplně nová skupina osob v nouzi. Nicméně se rozšířila skupina rodičů, a především samoživitelů, kteří se z důvodu koronakrize dostávají do problémů. Stále větší počet rodičů musí kvůli nástupu na krizové ošetřovné z důvodu uzavřených škol vycházet s nižším příjmem. Dále kvůli uzavřeným provozům nebo dlouhodobému čerpání ošetřovného přichází o zaměstnání. A nezaměstnaní mají s omezenými pracovními obory a stále uzavřenými zařízeními pro děti o to více ztížený návrat na trh práce.

Archiv

Jaké vůbec mají lidé, kteří se dostanou do akutní finanční nouze, možnosti?

Michaela Hostašová: Základní možností pomoci od státu je dávka mimořádné okamžité pomoci spojená s covidem-19 (MOP – COVID-19) na úřadech práce. Dále lze využít služeb pomáhajících organizací, které nabízejí potravinovou pomoc, sociální šatník, finanční poradenství, obrátit se mohou na sociální a další poradny či různé nadace. Lidé si také pomáhají vzájemně. Existuje spousta skupin na sociálních sítích, pro samoživitele, maminky nebo v rámci měst a obcí, kde si členové skupin vypomáhají: kupují drogerii, potraviny, darují oblečení, hračky, nábytek a podobně.

Lenka Čechurová: Aktuálně jsme pro tyto účely zpracovali základní přehled možností dávek a podpor podle životních situací. Na našem webu tak mohou lidé v nouzi získat informace, na co všechno mohou mít nárok. Náš přehled tam berte prosím jako orientační, konkrétní nárok na jednotlivé dávky posuzují vždy příslušné úřady.

Obáváte se toho, že poroste zadluženost lidí, a letitý problém s dluhy se tak ještě prohloubí?

Michaela Hostašová: Bohužel ano. Do problémů se nyní nedostávají pouze lidé s nižšími příjmy, ale i lidé z tzv. střední vrstvy, kteří mnohdy přišli o zaměstnání nebo pobírají nižší příjmy. Jsou to nemocní, ošetřující člena rodiny (OČR), někteří museli přijmout jiné zaměstnání s nižší mzdou. Tito lidé se dostávají poprvé do finančních problémů, a to kvůli splátkám hypoték a jiným pravidelným splátkám, které dříve ze svých platů mohli v klidu splácet. Mohli si vlastně dovolit mít dluhy. Tito lidé měli většinou našetřeno, ale nyní už jsou tyto úspory a finanční rezervy po roce vyčerpány. Finanční krize se bude týkat více a více rodin.

Lenka Čechurová: Kvůli opatřením, která u velké části rodin vedou ke snížení nebo ztrátě příjmů, samozřejmě klesá schopnost rodičů splácet své závazky, splátky jedné půjčky jsou řešeny půjčkou další. Očekávat tak můžeme i nárůst exekucí. Odklad nebo snížení splátek ze strany bank v reakci na vládní opatření rodinám pomohly, plošné opatření to bylo však jen dočasně. Nyní věřitelé upravují podmínky odkladu sami, což můžou provázet i další poplatky či jiné podmínky, často pro zadlužené rodiče nevýhodné.

Dokázal podle vás stát reagovat na to, jak pandemie dopadá na potřebné? Zavedl nějaké nové nástroje?

Michaela Hostašová: U klientek Women for Women v Mostě víme, že tzv. OSVČ, typicky pedikérka, kosmetička, žádaly a čerpaly kompenzační prostředky pro ty, kdo nesměli provozovat svoje služby.

Lenka Čechurová: Stát samozřejmě na novou situaci rodičů s dětmi reaguje. Snaží se zavádět různou finanční podporu lidem v krizi, snaží se udržovat zaměstnanost, pozastavil splátky či exekuce, upravovaly se podmínky krizového ošetřovného, je vidět snahu umožnit vzdálenou komunikaci s úřady.

Co teď lidé s nízkými příjmy řeší?

Michaela Hostašová: Pro maminky v Mostě byly nabídnuty a využity notebooky od mosteckých firem v projektu IT pro děti. Ten jsme založili na sociálních sítích, podniky se mohly hlásit s nabídkou IT techniky k darování potřebným dětem. (Společnost Women for Women ve svém projektu IT pro děti sama pořídila a darovala stovky IT techniky – notebooků a připojení – potřebným dětem pro domácí distanční vzdělávání – pozn. red.) Pomohli jsme nejen našim klientům, ale i dalším rodičům, kterým jsme tuto nabídku poslali přes skupiny na sociálních sítích. Pomohli jsme také sdílet a šířit nabídky na doučování zdarma. Už jsme o tom hovořily před chvílí, lidé si začali vzájemně pomáhat: s potravinami, ošacením, bydlením a právě i se vzděláváním.

Lenka Čechurová: Prvotně velká část rodičů řeší nedostatečné příjmy a finanční krizi, ve které se ocitá. To vede i ke konkrétním problémům, které zmiňujete. Kvůli ztrátě zaměstnání či dlouhodobému pobírání krizového ošetřovného nemají rodiny s již původně nižšími příjmy dostatek prostředků především na úhradu nákladů za bydlení či základní potřeby. V druhé řadě řeší distanční výuku dětí, kdy absence vybavení a nemožnost věnovat se dětem při výuce vedou ke stále větším sociálním nerovnostem ve společnosti.

Máte i poradnu vztahů. Máte pocit, že se vztahy v rodinách zhoršily?

Michaela Hostašová: Přímo v Mostě poradnu vztahů nemáme, tu spravuje tým odborníků z Prahy v rámci projektu Servis vztahů. Ale ano, určitě, jak již zmiňuji výše, zájem o psychoterapie z důvodu problémů v partnerství a celkově v rodinném soužití se zvýšil. Partneři spolu „musí“ být větší část dne, často pracují z domova a nemají možnost úniku. Káva s kamarádkami, pivo s kamarády, sportování, to vše se prostě nekoná. Společně s nimi jsou doma děti, které nechodí do školy, nenavštěvují kroužky, dokonce nemůžou ani odjet na víkend k babičce. To vše je z pohledu role rodičů umocněno novými a vyššími nároky: podílí se doma na vzdělávání dětí v rámci distanční výuky, musí o ně více pečovat, například vařit, i přes den. Pro děti je též velice náročné s nervózními rodiči pobývat doma a být v pohodě, nezlobit.

Přichází často ponorka ve vztazích: rodiče versus děti, mezi manželi, mezi partnery. Vyplouvají na povrch vlastnosti členů domácnosti, které jsme dříve neviděli a nevěděli o nich. Jsme překvapeni, jaký ten druhý vlastně je. I my sami jsme někdy překvapeni z toho, jací dokážeme být, jaké vlastnosti máme, co dokážeme říct, co dokážeme udělat. 

Je to pro rodiče, partnery i děti velice těžké období, a proto si myslím, že v této době by si měl každý uvědomit, že vyhledání odborné pomoci není tabu, že je to způsob, jak nalézt ztracenou psychickou vyrovnanost. A když už nemůžeme vztahu pomoci, zřídili jsme nově poradnu pro rodiče s dětmi, kteří se rozhodli pro rozvod. Děti jsou totiž v těchto situacích nejzranitelnější a často se na ně zapomíná. Pomáháme rodičům s tím, jak to dětem sdělit, jak mohou pomoci dětem tuto část života projít a zvládnout co nejlépe.

Lenka Čechurová: Současná pandemie je opravdu velmi složité období pro každého z nás. Cítíme obavy, frustraci a bohužel ani nevíme, kdy to celé skončí. Tyto své pocity často přenášíme do svých vztahů a vztahy tím pochopitelně trpí. Sledujeme to každý den na lidech, kteří se na nás různou formou obracejí. Jsou rodiny, kde se vztahy opravdu zhoršily. Zaznamenáváme teď rozhodně nárůst zájmu o naše služby v našich projektech a poradnách. Obecně však nemůžeme říct, že se všechny vztahy v rodinách zhoršily, je určitě nemalá část rodin, které tato situace sblížila, posílila, oceňují více společného času a společně se situací bojují.

Obecně prospěšná společnost Women for Women by založena manželi Ivanou a Pavlem Tykačovými. Projekty Bydlím, tedy jsem, Kauce na bydlení, První rok, Obědy pro děti, Servis vztahů a IT pro děti pomáhají samoživitelům, dětem, rodičům a kompletním rodinám. Kromě Prahy společnost provozuje již několik let také pobočku v Mostě.