Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Šance pro republikány

Republikánská strana dostává po čtyřech divokých letech s Trumpem šanci na restart. A návrat k tradiční politice.

Donald Trump se ještě nevzdává a boj o Bílý dům je připravený hnát až k nejvyššímu soudu. Všechno však nasvědčuje tomu, že jen oddaluje nevyhnutelné. Tuhle bitvu zkrátka prohrál, byť velmi těsně.

Republikáni přicházejí o nejvyšší politickou funkci v zemi, kterou tak po osmi letech Baracka Obamy drželi jen jedno funkční období. Na druhou stranu se před nimi otevírá šance vymanit se z Trumpova vlivu a veškerého chaosu, který s sebou do Bílého domu přinesl. Napětí mezi prezidentem a „jeho“ stranou dokládají i tvrdá vyjádření Trumpových synů, podle nichž republikáni v podpoře svého kandidáta selhali.

Byť je Trumpův mediální obraz možná lehce zkreslený a ve skutečnosti není naprostý blázen, stále jde o narcistního solitéra, jehož jednání je jednoduše nevypočitatelné a příslušnost a loajalita ke straně mu jsou vcelku jedno. Není divu, že se od něj odvraceli bývalí vlivní republikáni, včetně exprezidenta George W. Bushe a již zesnulého bývalého prezidentského kandidáta a dlouholetého senátora Johna McCaina (mimochodem, Trump ztrácí právě v McCainově Arizoně, která je přitom tradiční republikánskou baštou).

Republikáni teď budou mít možnost vrátit se k dřívější praxi, kdy byl jejich kandidát na prezidenta čitelný, měl jasnou vizi, a hlavně politické zkušenosti, nabrané například v Senátu, v pozici guvernéra či v jiné vysoké funkci doma i v zahraničí.

Spekulovat o volbách v roce 2024 se zdá být předčasné, už teď se však profiluje několik solidních kandidátů. Asi nejvíce se mluví o Nikki Haleyové, která si udělala jméno jako velvyslankyně Spojených států při OSN. V letošní kampani pečlivě objížděla státy a na mítincích podporovala republikánské kandidáty do Kongresu, což jí mezi stranickými kolegy určitě přinese plusové body. Pak je tu senátor z Floridy Marco Rubio, který se účastnil primárek už v roce 2016, kdy mírně řečeno nezazářil v debatách, při nichž dokola opakoval nabiflované fráze. Poučený a zkušenější ale už vyhlíží volby za čtyři roky. Vyloučit se nedá ani kandidatura současného viceprezidenta Mikea Pence, který několikrát prokázal svou loajalitu a vedle Trumpa působil jako mírnící element. Spojení s ním mu ale může uškodit.

Do karet může republikánům hrát i potenciální neklid a bojůvky v Demokratické straně. Biden sice vyhrál volby, v zámoří už se však mluví o tom, jak na něj budou tlačit často až radikální zástupci progresivního křídla strany. Pokud by se země během příštích čtyř let i pod jejich vlivem posunula doleva, budou mít republikáni v předvolební kampani dostatek munice, aby se do Bílého domu rychle vrátili.