Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Rakušané „léčí“ inflaci rozdáváním stovek eur, mělo by s tím začít i Česko?

Rakouský model ochrany příjmů poplatníka před inflační daní je správný. Jiná věc jsou důsledky pro rozpočet.

Rakušané „léčí“ inflaci rozdáváním stovek eur, mělo by s tím začít i Česko?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jen co se začne v kamnech topit a listí padat, vyplatí rakouská vláda každému dospělému bonus 500 a dítěti 250 eur, a kdo patří k ohroženým skupinám, jako jsou nezaměstnaní a senioři s minimálním důchodem, na něž růst životních nákladů dolehl obzvlášť tvrdě, obdrží dalších 300 eur. Vše má zmírnit dopady drahoty.

To však není to hlavní, ba ani rozpočtově nejdražší opatření – tím je omezení „studené progrese“. Na ni dojde až při placení daní za letošní rok, i bez ní však nové úlevy přijdou rakouskou státní kasu letos na 6,3 miliardy eur. Rakouská vláda to nemyslí špatně, když tvrdí, že příjmy přes spotřební daně a DPH jí vytvoří prostor, aby poplatníkům ulevila od skrytého zdanění příjmu. Jiná věc je, zda jí to rozpočtově vyjde.

Zleva i zprava

Všechny země, které mají více pásem daně z příjmů (Rakousko jich má sedm), se s tichým vzlínáním do vyšších pásem potýkají vždy, když rostou mzdy a platy a spolu s nimi (a ještě rychleji) i cenová hladina. Aniž by vzrostl reálný příjem a daňový poplatník skutečně bohatl, spadne vinou „studené progrese“ do vyššího pásma a rázem mu významně vzrostou odvody.

Příjem do 11 000 eur není v Rakousku zatížen „příjmovkou“ vůbec, ale hned další pásmo od 11 001 do 18 000 eur je pod dvacetiprocentní sazbou a od 18 001 do 31 000 už jde o citelných 35 procent. Tak to jde dále až do příjmu převyšujícího milion eur základu ročně, kde každé další euro zatěžuje mezní sazba 55 procent. Tím se dělí s Dánskem o druhou příčku v Evropě, výše už je s 56procentní mezní sazbou jen Finsko.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit