Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
V posledním kvartále je Rakousko závislé na jaderných a fosilních zdrojích, upozorňuje firma IG Windkraft, která chce donutit vládu k větší podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Rakousko je nejhlasitějším kritikem využívání jaderné energie v rámci zemí evropské sedmadvacítky a požaduje prakticky zákaz jejího používání. Může si to dovolit zčásti proto, že využívá své hydroelektrárny, které zajišťují až 62 procent vyrobené elektřiny v Rakousku. Z fosilních zdrojů spoléhá nejvíce na spalování zemního plynu, který produkuje patnáct procent elektřiny.
Nicméně elektřinu musí také dovážet, jedná se o deset až patnáct procent spotřeby. Největší podíl připadá na Německo a Česko. Tato energie rovněž pochází z jaderných nebo uhelných zdrojů. Na jadernou a fosilní závislost upozornila rakouská firma IG Windkraft. Zelené elektřiny se podle producenta větrné energie nevyrábí stále dost. Teoreticky to znamená, že poslední kvartál v roce „jede“ Rakousko na jádro, uhlí a plyn.
„Schválení nového zákona o výstavbě obnovitelných zdrojů (EAG) znamená, že rakouské spolkové země mají umožnit stavbu zelených elektráren,“ žádá generální ředitel IG Windkraft Stefan Moidl, podle něhož je další výstavba blokována zdlouhavými schvalovacími procesy a zbytečnou byrokracií. Požaduje, aby byly na území Rakouska vyčleněny nové zóny pro stavbu větrných parků. Větrná energie se zatím podílí na energetickém mixu země deseti procenty.
„I když dvě třetiny rakouských dodávek elektřiny mohou být vyráběny z obnovitelných zdrojů, 25 procent stále pochází z uhelných, plynových a jaderných elektráren, část z této energie je nutné dovážet ze sousedních zemí,“ vysvětlil Moidl. Žádá proto další expanzi zelených zdrojů. Vláda kancléře Sebastiana Kurze, kterou tvoří lidovci a Zelení, si vytkla cíl, že do roku 2030 bude země využívat ze sta procent obnovitelnou elektřinu.
K tomu má sloužit i nový zákon EAG, který prošel rakouským parlamentem na začátku července. Usnadnit má výstavbu obnovitelných zdrojů a fakticky zapojit do produkce zelené energie všechny rakouské domácnosti, vysvětlilo ministerstvo životního prostředí. Zákon podporuje také produkci zeleného vodíku, který má dekarbonizovat průmysl.
Produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů se má do roku 2030 zvýšit o 27 terawatthodin. Nyní zelené zdroje v Rakousku vyrobí 56 terawatthodin elektřiny. Pro srovnání, Jaderná elektrárna Temelín v roce 2019 vyprodukovala 16 terawatthodin elektřiny.
Moidl vysvětlil, že se musí vyrábět mnohem více energie z obnovitelných zdrojů, aby nebylo nutné dovážet elektřinu ze zahraničí. „To znamená, že některé spolkové země musí vyrábět výrazně více než sto procent elektřiny pro svou spotřebu,“ zdůraznil.
Aby se to podařilo, musí všechny rakouské regiony vyčlenit nové plochy pro masivní výstavbu větrných a solárních parků a také k tomu najmout příslušné úředníky. Jinak se termín za osm let nestihne. Schvalovací procesy pro nové obnovitelné zdroje jsou ale v posledních letech stále složitější a také delší.
Rakouská vláda také oznámila, že od poloviny příštího roku zavede uhlíkovou daň. Zaplatí ji koncoví spotřebitelé v účtech za energie a pohonné hmoty. Za tunu vypuštěného uhlíku se bude účtovat třicet eur, do roku 2025 se má poplatek zvýšit na 55 eur.
Kurz hovoří o „eko-sociální“ daňové reformě. Zvýhodněny mají být chudší rodiny, jež získají vyšší daňové bonusy. Šéf Zelených Werner Kogler, jenž je vicekancléřem a ministrem kultury, oznámil, že menší znečištění ovzduší bude znamenat více prostředků v peněženkách lidí.
Firemní daně se mají snížit o dva procentní body z 25 na 23 procent. Klesnou také daně pro fyzické osoby u nejnižších dvou příjmových pásem. Z uhlíkové daně by rakouská vláda chtěla do roku 2025 vybrat pět miliard eur, které lidem vrátí na daňových bonusech ve výši několika stovek eur ročně pro průměrnou domácnost.
Uhlíková daň má motivovat spotřebitele, aby při vytápění i dopravě využívali nízkoemisní varianty. Radikální část rakouských Zelených si ale myslí, že nová daňová politika je málo ambiciózní, prosazují, aby byla daň vyšší, jinak se emise skleníkových plynů výrazně nesníží.
