Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rakousko se odvolává na studii, podle které je stavba jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku riziková, protože se nachází na geologicky nestabilním podloží
Vídeň dlouhodobě bojuje proti jádru nejen v okolních zemích, ale i v rámci celé EU. Kritika jaderné energetiky je od vstupu rakouských Zelených do vlády Sebastiana Kurze intenzivnější. V poslední době se antijaderná zloba zaměřila na Budapešť. Zde totiž plány na výstavbu dvou bloků v elektrárně Paks pokročily nejdále.
Stavbu financuje Rusko skrze státní společnost Rosatom. Dva nové bloky, každý o instalovaném výkonu 1,2 gigawattu, mají stát v přepočtu 320 miliard korun. Většinu pokrývá ruská půjčka. Budapešť má začít splácet až po roce 2031. Reaktory totiž měly podle původních plánů začít dodávat elektřinu po roce 2026, bude to ale nejdříve po roce 2030.
Rakousko už dříve napadlo u soudu EU způsob financování. Nyní Spolkový úřad pro ochranu životního prostředí (UBA), který podléhá rakouskému ministerstvu pro životní prostředí a energetiku, přišel s devadesátistránkovou zprávou, podle které je podloží pod elektrárnou kvůli možnému zemětřesení nevhodné pro stavbu dalších bloků.
Autory studie jsou geologové Helmut Decker z Geologického institutu na Vídeňské univerzitě a Esther Hintersbergerová z Rakouské spolkové geologické agentury. Dospívají k závěru, že lokalita elektrárny, jež se nachází na břehu řeky Dunaje asi sto kilometrů jižně od Budapešti, je přímo v zóně potenciálního zemětřesení.
„Možnost trvalého posunutí půdy v lokalitě Paks II nelze na základě vědeckých důkazů spolehlivě vyloučit. Místo pro elektrárnu Paks II by proto mělo být považováno za nevhodné,“ zdůraznili autoři.
Rakouská strana předala námitky maďarskému jadernému regulátorovi a také žádá uspořádat seminář na toto téma, kterého by se mohli zúčastnit odborníci z okolních zemí. Běžně se přeshraniční účast týká jen posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), které již proběhlo a rozšíření dostalo v roce 2016 zelenou.
Kritici stavby nových bloků ale namítají, že během schvalování chyběly podrobnosti o ruských reaktorech a nebylo dokončeno ani seizmické šetření pod elektrárnou. Proto je rozhodnutí o rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny hlavně mezi rakouskými odborníky většinově kritizováno.
„Skutečnost, že se maďarská jaderná elektrárna nachází v seizmicky aktivní zóně, není nic nového. Novinkou je však rozsah rizika,“ komentoval vyznění studie rakouský deník Die Presse.
Starší metody využívaly měření radarem a zkoumaly i záznamy starých kronik, zda na daném místě nedošlo v minulosti k tektonické činnosti. Nyní to jsou paleoseizmické sondy. Geologové tvrdí, že takové sondy v oblasti města Paks ukázaly geologické zlomy, jež mají potenciál vyvolat zemětřesení.
Rakušané upozorňují také na skutečnost, že 29. dubna nečekaně rezignoval šéf maďarského jaderného úřadu AOH Gyula Fichtinger. Vláda Viktora Orbána připravila nový zákon, který má jmenovat šéfa jaderného úřadu na dalších devět let a zajistit jeho „nezávislost“ na politice. Tento krok je naopak považován za přípravu k bezproblémovému rozšiřování jaderné elektrárny.
Stavební povolení by mělo být vydáno nejpozději letos na podzim. Kremlem podporovaný projekt počítá s dvojicí reaktorů VVER-1200 (AES-2006), jejich životnost je projektována na šedesát let.
V Maďarsku se kritizuje zejména fakt, že v okolí staveniště mají vzniknout ubikace pro několik tisíc Rusů a napojeny mají být i firmy blízké vládní straně Fidesz. Opozice už slíbila, že celý projekt dostavby elektrárny podrobí revizi, pokud vyhraje volby v roce 2022. Je pravděpodobné, že by stavbu úplně zrušila.
