Po udělení zakázky korejské společnosti KHNP se francouzská státní společnost EDF odvolala k antimonopolnímu úřadu, přičemž příslib 60% zapojení českého průmyslu do projektu se zatím jeví spíše jako prázdné prohlášení než skutečný závazek, což odhaluje pasivitu vlády v zajištění konkrétních podmínek pro české firmy. Nyní nastává poslední příležitost k nápravě nedostatečného zajištění zapojení českých firem, než dojde k podpisu konečné smlouvy. Vláda by měla jednat rázněji a přestat váhat s konkrétními kroky k zajištění reálného podílu českých subjektů. Je potřeba jasně definovat a smluvně zajistit konkrétní podíl českých firem na projektu, aby jejich účast nebyla pouze symbolická. Tento krok je naplánován na 31. března, což znamená, že máme jen omezený čas na to, aby byla jednoznačně definována a smluvně zajištěna účast českých firem.
Role nového ministra Vlčka
V březnu bude ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček přítomen při uzavírání smlouvy o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Prioritou pro něj je především zapojení českých firem do subdodávek při stavbě, a to alespoň ze 60 %. Podle Vlčka bude účast českého průmyslu zajištěna smluvně. „Nemělo by to být formou nějakých memorand, ale je potřeba, aby to byly opravdu reálné kontrakty, z kterých jasně vyplývá zapojení českého průmyslu,“ uvedl Vlček v rozhovoru pro SZ Byznys. Otázkou však zůstává, zda se za české podniky skutečně postaví celá vláda, nebo zda bude její nečinnost znamenat, že české firmy přijmou roli druhořadých subdodavatelů, kteří budou fungovat pouze jako "přidavači na stavbě".
Jak by měla být konkrétně vymezena role českých firem?
Je nezbytné jednoznačně vymezit roli českých firem v rámci projektu – nejen jako dodavatelů materiálů nebo pracovních sil, ale také jako subdodavatelů, kteří se budou podílet na inženýrských pozicích a řízení samotného projektu. To by mělo zahrnovat zapojení do inženýringu a technologické přípravy, což zajistí plnohodnotné zapojení českých odborníků.
Poradí si KHNP bez českých firem?
Korejská společnost KHNP nemá dostatečné zkušenosti s evropským trhem, přičemž legislativa se výrazně liší od té české. Tento projekt je prvním podnikem KHNP v Evropě, což s sebou přináší značné výzvy. Aktivní účast českých firem je klíčová nejen pro úspěšné dokončení projektu, ale i pro předcházení potenciálním legislativním komplikacím. Kulturní odlišnosti mezi asijským a evropským přístupem také nelze podceňovat – pravidelná a efektivní komunikace s korejskou stranou bude zásadní pro dosažení úspěchu.
Důležitou otázkou je rovněž postoj české veřejnosti k přílivu tisíců pracovníků ze zahraničí, pravděpodobně nejen z Koreje, ale také z Pákistánu, Bangladéše a dalších zemí. Tento příliv pracovníků může mít významné sociální a ekonomické dopady, včetně potenciálního tlaku na pracovní trh, kulturní integrace, nákladů na veřejné služby a možné reakce místní veřejnosti. Je důležité pečlivě zvážit, jak tyto faktory ovlivní dlouhodobou udržitelnost projektu a jak bude zajištěna sociální soudržnost.
O jakých tématech by se mělo ihned mluvit?
Jedním z klíčových aspektů je technologické řešení projektu. Projekt představuje řadu specifických technologických výzev, včetně nutnosti přizpůsobení zahraniční technologie místním podmínkám, integrace nových bezpečnostních standardů a efektivního zapojení do stávající infrastruktury. České firmy mohou do projektu přinést hluboké znalosti místního prostředí, zkušenosti s podobnými stavbami a odborné kompetence v oblasti inženýringu, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu a snižuje rizika spojená s technickou realizací. Stavební část výstavby jaderných elektráren není od dob Temelína nic nového – české firmy mají dostatečné know-how a zkušenosti, aby se do projektu aktivně zapojily. Zapojení českých subjektů by přineslo nejen konkurenceschopnost pro český průmysl, stavebnictví, vědu a školství, ale také cenné reference do budoucna. Pokud by k zapojení českých firem nedošlo, narušila by se kontinuita jaderné odbornosti, která v České republice existuje již od dob Československa.
Je také nutné zohlednit specifika stavebnictví a dlouhodobou přípravu organizace výstavby (tzv. POV), která vyžaduje značnou předběžnou přípravu. Na rozdíl od technologických aspektů, které jsou již definovány, je příprava výstavby komplexní a časově náročná.
Co to znamená pro českou ekonomiku a společnost?
Zapojení českých firem do dostavby Dukovan má širší dopady jak na ekonomiku, tak na společnost. Posílení českého průmyslu a stavebnictví přinese nové pracovní příležitosti, zvýší konkurenceschopnost a podpoří odbornou kontinuitu. Vzhledem k tomu, že financování projektu pochází z českých zdrojů, je logické, aby české firmy měly v projektu co největší podíl.
„Česká vláda by měla v tomto ohledu české stavitelství a přidružené obory podpořit, protože místní subjekty po dostavbě nikam neodejdou a odpovědnost za výsledek i reputace jim pomohou i pro zakázky příští. V současné ekonomické situaci naší země bychom si takovou příležitost neměli nechat protéct mezi prsty,“ doplnil na tiskové konfrerenci prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
