(AKTUALIZACE 16. 11. 2022) Výbuch v polském pohraničí podle Varšavy a NATO patrně způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany namířená proti ruské raketě při rozsáhlém ostřelování ukrajinského území. I v případě, že se tento původ incidentu u ukrajinsko-polských hranic potvrdí, odpovědnost leží na Moskvě, shodují se západní činitelé a Kyjev. Moskva uvedla, že vzdušnými údery mířila pouze na ukrajinské území a k ukrajinsko-polské hranici se útoky dostala nejblíže na 35 kilometrů.

Polsko a další státy NATO se od úterního večera snažily zjistit původ rakety, která v úterý odpoledne dopadla na polskou vesnici Przewodów u hranic s Ukrajinou, kde zabila dva lidi. Kyjev a někteří američtí představitelé nejprve uváděli, že na území členského státu NATO dopadla ruská raketa. Tuto verzi následně za nepravděpodobnou označili například americký prezident Joe Biden, polský prezident Andrzej Duda, generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že do Polska dopadly střely dvě.

Biden v noci na dnešek prohlásil, že je "nepravděpodobné", že by byla raketa vypálená z Ruska. Tři nejmenované americké zdroje agentury AP předtím uvedly, že mohlo jít i o ukrajinskou střelu, která se snažila sestřelit ruské rakety během masivního ostřelování. Podle zdroje agentury Reuters ze Severoatlantické aliance řekl také Biden na jednání zástupců G7 a NATO, že výbuch způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany.

Raketu, nejspíš typu S-300 vyrobenou v Rusku v 70. letech, patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, řekl dnes Duda. Nic podle něj nenasvědčuje tomu, že šlo o úmyslný útok. Pravděpodobně se tak jednalo o nehodu. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko možná po úterním incidentu nakonec nebude muset aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy. To by znamenalo, že členové NATO zahájili formální konzultace o tom, zda existuje pro Polsko hrozba a jakým způsobem jí lze čelit.

---------------------------------------

Polský premiér Mateusz Morawiecki svolal v podvečer „naléhavě“ výbor Rady ministrů pro záležitosti národní bezpečnosti a obrany. Potvrdil to mluvčí vlády Piotr Müller. Podle místních zpravodajských serverů má jednání bezprostřední souvislost s ruským raketovým útokem.

Rakety dopadly na vesnici Przewodów sedm kilometrů od ukrajinské hranice a zasáhly sklady obilí. Podle tiskové agentury AP potvrdil vysoký představitel amerických tajných služeb, že rakety jsou skutečně ruské výroby.

Severoatlantická aliance informace zatím prověřuje a spolupracuje na tom s místní vládou a úřady. Zahraničním agenturám to řekl nejmenovaný představitel NATO. Nepotvrdil tedy informaci médií, že na polské území opravdu dopadly ruské rakety.

Záměr, nebo šlendrián?

Bližší informace o mrtvých nebyly v prvních hodinách k dispozici. Stejně tak nebyly známy žádné podrobnosti incidentu, které by naznačovaly, jestli Rusko zaútočilo na polské území záměrně, nebo jen demonstrovalo svoji obvyklou neschopnost a nešlo o úmysl.

Je totiž možné, že zásah území členského státu NATO způsobila pouze obzvlášť špatná muška ruských dálkových raketometčíků. Při úterním masovém bombardování ukrajinských měst odpálili Rusové přes 100 raket. Zprávy o explozích hlásila prakticky celá země od Charkova na východě, přes Kryvyj Rih ve středu, Oděsu na jihu až po Lvov na západě. Je tedy možné, že rakety, které měly původně namířeno do Lvova, skončily v sousedním Polsku.

Útoky zasáhly 15 energetických zařízení, zhruba sedm milionů ukrajinských domácností je kvůli tomu bez proudu. Kvůli útokům byly pozastaveny také dodávky ropovodem Družba, kterým proudí ropa do Maďarska, Česka a na Slovensko.

Ruské ministerstvo obrany tvrzení o dopadu ruských raket na polské území odmítlo jako „úmyslnou provokaci“, uvedla dnes agentura TASS. Moskva tvrdí, že Rusko neútočilo na cíle poblíž ukrajinsko-polské hranice a že úlomky na místě, jejichž snímky zveřejnila média, nemají nic společného s ruskými zbraněmi.

Zatímco špičky polské politiky jednaly ve Varšavě, polské ozbrojené síly – včetně vojenského letectva – dostaly rozkaz k nastolení stavu „vysoké pohotovosti“, uvedla polská rozhlasová stanice Radio Zet. 

Událost okamžitě vyvolala vlnu zájmu. Analytici (jako běloruský opoziční aktivista žijící v Česku Andrej Poleščuk, spolehlivý zdroj zpráv o válce na Ukrajině) se domnívají, že by zásah mohl aktivovat Článek 4 Severoatlantické smlouvy, podle něhož zástupci členských zemí „budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany."

Reportér ukrajinského listu Kyiv Independent Ilja Ponomarenko byl stručnější: „Teď je Rusko opravdu v prdeli.“