Dočasný soudní příkaz vydaný soudcem v ruské exklávě Kaliningrad na pobřeží Baltského moře zmrazil převod jakéhokoli vlastnictví akcií ruské pobočky Raiffeisenbank. Mluvčí finančního domu uvedl, že krok soudu vylučuje prodej banky, ačkoli prý nebude mít žádný dopad na její provoz. „Stále můžeme jmenovat vedení a dávat Rusům pokyny, ale banku prodat nemůžeme,“ citovala tiskového zástupce agentura Reuters.

Není jasné, jak dlouho bude příkaz v platnosti. Předběžné slyšení je naplánováno na 16. října. Soudní příkaz se týká občanskoprávní žaloby podané společnostmi spojenými s oligarchou Olegem Děripaskou a nároku na 2,2 miliardy dolarů za „neplnění finančních závazků“.

„To komplikuje proces prodeje, jímž se RBI snaží zbavit kontrolního podílu ve své dceřiné společnosti, a nevyhnutelně to povede k dalším průtahům,“ uvedla banka. „RBI se pokusí zvrátit dnešní rozhodnutí soudu všemi právními prostředky.“

Evropská hrozba

Akcie banky v pátek v reakci na zprávu o soudním příkazu klesly o více než sedm procent. Znamená to, že se trh obává postihu ze strany evropských regulačních orgánů. Provozně vzato totiž takový stav vídeňskému vedení Raiffeisenbank maximálně vyhovuje. Ruská dceřiná firma generuje více než polovinu zisku celé skupiny.

Tento krok je ozvěnou dalších nedávných snah mocných ruských podnikatelů blízkých Kremlu využít soudní systém země k výkonu kontroly nad západními podniky, které tam stále působí, nebo k jejich převzetí.

Volkswagenu ruský soud loni zmrazil majetek, když se firma pokoušela zemi opustit. Toto opatření bylo tehdy všeobecně vnímáno jako nátlak na německou automobilku, aby za svou dceřinou společnost přijala ještě nižší cenu.

RBI dosud v Rusku působí s minimálními omezeními. Naopak západní vlády a regulační orgány na ni tlačí, aby své aktivity v zemi omezila, nebo se jich zcela zbavila. Tak to již udělaly všechny velké mezinárodní finanční ústavy (kromě italské banky UniCredit, jejíž byznys v Rusku však má jen mizivý objem).

Raiffeisen tak profituje z toho, že je de facto jediným platebním kanálem mez Ruskem a Západem. Nabízí Rusům nevýhodné podmínky; ti je přesto přijímají, protože nemají na výběr. Vysoké sazby z vkladů u ruské centrální banky přitom pro RBI generují další příjem.

Banka jako sirotek

Vedení rakouské banky již dlouho trvá na tom, že se ocitlo v neřešitelné situaci. Na jedné straně je ohroženo západními sankcemi kvůli roli, kterou jejich finanční dům nadále hraje v podpoře ruské ekonomiky, ale zároveň nemůže pokročit v jednáních o prodeji kvůli trestním omezením uvaleným Kremlem na změny vlastnictví nebo výplatu dividend.

Západním bezpečnostním činitelům a politikům mezitím došla s RBI trpělivost, zejména proto, že ruská ekonomika stále západním ekonomickým restrikcím bez větších problémů odolává. Děje se tak právě kvůli společnostem, jako je Raiffeisenbank.

Evropské orgány přitom vůči rakouské bance projevily obtížně pochopitelnou shovívavost. Až letos v květnu jí a dalším menším evropským institucím, které v Rusku stále působí, Evropská centrální banka nařídila, aby urychlily úsilí o ukončení činnosti svých tamních podniků, pokud je nebudou schopny prodat.

RBI již dříve uvedla, že v Rusku jedná se dvěma potenciálními zájemci o koupi své dceřiné společnosti. Stěžuje si na to, že evropské požadavky na omezení jejích aktivit mají na jednání negativní dopad. To je ekvivalent argumentace člověka, jenž zavraždí své rodiče a posléze se u soudu hájí tvrzením, že je sirotek.

V hlavní roli Děripaska

RBI uvedla, že soudní příkaz byl vydán v rámci žaloby podané ruskou společností Rasperia. Rasperii v minulosti vlastnil oligarcha Oleg Děripaska; podle západních bezpečnostních zdrojů ji fakticky vzato stále ovládá.

Začátkem tohoto roku se Rasperia pokusila vyměnit svůj velký podíl v rakouské stavební společnosti Strabag s RBI výměnou za kontrolu nad ruskou dceřinou společností RBI. Komplikovaná transakce měla mít za cíl obejít západní sankce, na nátlak americké vlády z ní však sešlo.

Rasperia proto 19. srpna Strabag a několik dalších subjektů (včetně pobočky RBI v Dolním Rakousku) zažalovala. Mezi žalovanými je i největší akcionář a zakladatel Strabagu Hans Peter Haselsteiner, uvádí list Financial Times.