„To je skvělé, blahopřeji vám k výsledkům vaší práce,“ slyšel na konci loňského roku šéf ruské státní plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller od vládce Kremlu Vladimira Putina. Chvála za rekordní prodeje plynu do Číny ale jen stěží zakryje ekonomické problémy společnosti, která byla před válkou na Ukrajině „zlatým vejcem“ ruské ekonomiky a přinášela do rozpočtu příjmy v řádu desítek miliard dolarů.

Evropa se po ruské invazi na území západního souseda překvapivě rychle zbavila závislosti na ruském plynu, který do Evropy proudil plynovody a Putin ztratil hlavní trumf, jak manipulovat cenou fosilní komodity na evropském trhu.

„Gazprom chápe, že už nikdy nebude mít tak velký kus koláče, jakým byla Evropa, a musí to akceptovat,“ zdůraznil pro Financial Times (FT) Marcel Salichov z moskevského ekonomického think-tanku Institut pro energetiku a finance. Cestou k novým ziskům je podle něj získat nové menší trhy a postupně „sbírat finanční drobky“.

Rusko sice po začátku války omezilo dodávky plynu do Evropy a ceny evropského plynu vystřelily do závratných výšin během léta v roce 2022, což krátkodobě zvýšilo tržby Gazpromu, i když vyvážel méně. Za prvních šest měsíců roku 2022 vykázal ruský plynárenský moloch rekordní zisk před zdaněním v přepočtu za 49,7 miliardy dolarů, o rok později to ale bylo o čtyřicet procent méně. Čistý zisk se propadl o 75 procent na 2,7 miliardy dolarů.

Ekonomové z Ruské akademie věd dokonce předpovídají, že celý rok 2023 může být pro Gazprom ztrátový a do roku 2025 může čistá ztráta růst až na 11 miliard dolarů. Evropa se totiž rychle naučila nahradit ruský trubkový plyn dodávkami z Norska, případně zkapalněným LNG. Loni dodávky ruského plynu do EU klesly na pouhých osm procent z celkového objemu dovozu, ještě v roce 2021 činily dvě pětiny.

Ruský vůdce ale nepříjemnou pravdu ruskému publiku před březnovými volbami neříká. Naopak vychvaluje nová ekonomická spojenectví s asijskými zeměmi, především Čínou. Rusko zvýšilo i vývoz plynu do Turecka. Salichov ale tvrdí, že se podařilo takto nahradit jen pět až deset procent ztraceného evropského trhu.

Pokrytí výpadku lukrativních příjmů z Evropy bude vyžadovat extrémní investice do nových plynovodů a modernizace další plynárenské infrastruktury. Další komplikace pro Gazprom spočívá v tom, že musí na ruském trhu prodávat komoditu za regulované ceny.

„Model Gazpromu, který spočíval ve vytváření obřích zisků v Evropě a jejich následném rozdělování mezi dodavatele blízké Putinovi, již neexistuje,“ podotkl bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov, jenž se později přidal k opoziční skupině Alexeje Navalného (podle ruské vězeňské služby hlavní kritik Putina v pátek 16. února zemřel). Gazprom už nikdy nebude sloužit ruskému státnímu rozpočtu jako dojná kráva, naopak by se mohl stát příjemcem státních dotací, odhadl ekonomické vyhlídky Gazpromu Milov.