Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Kremlu a Lukašenka v Pekingu je velkým ponížením pro čínského vůdce, že Putin oznámil rozmístění taktických jaderných zbraní na území Běloruska. Čína dlouhodobě kritizuje Rusko kvůli vyostřené jaderné rétorice.
Oznámení ruského diktátora o tom, že nejpozději v červenci rozmístí na území Běloruska taktické jaderné zbraně, způsobilo v celém světě rozruch. Taktické „atomovky“ jsou v současnosti mnohem ničivější než americká puma svržená na Hirošimu v roce 1945. Ta měla sílu patnáct kilotun trhaviny trinitrotoluenu (TNT), taktické jaderné bomby mají ničivou sílu i přes sto kilotun TNT.
Putinovo jaderné chvástání nicméně staví do velmi komplikované diplomatické pozice čínského prezidenta Si Ťing-pchinga. Putinovo vyhrožování Západu fakticky znamená velké ponížení šéfa druhé nejsilnější ekonomiky světa, upozornil bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul.
„Putin i Lukašenko ponížili Si Ťin-pchinga. Lukašenko byl nedávno pohoštěn na luxusní státní návštěvě Číny. Si přijel do Moskvy. Nedokážu si představit, že by toto rozhodnutí dopadlo dobře v Pekingu,“ napsal McFaul.
Rusko a Čína přitom zdůrazňují, že nesouhlasí s tím, aby jaderná pětka (kromě Ruska a Číny to jsou Spojené státy, Spojené království a Francie) rozmisťovala jaderné zbraně mimo svá území. Peking se navíc staví do role mírotvůrce války na Ukrajině a představil i svůj mírový plán, který kromě příměří zdůrazňuje suverenitu a územní celistvost jednotlivých států.
Samotná Čína reagovala na plán rozmístit ruské jaderné hlavice na území Běloruska chladným prohlášením s důrazem na to, že je třeba strategická rizika ve světě snižovat a že jaderný konflikt nezná vítězů. Peking připomenul, že vůdci pěti států disponujících jadernými zbraněmi vydali v lednu loňského roku společné prohlášení, v němž uvedli, že je nemožné vyhrát nebo vést jadernou válku.
Ani Ukrajina nesouhlasí s ruskou jadernou eskalací. Na oznámení Kremlu reagovala prohlášením, že si Putin dělá z Běloruska jaderné rukojmí a přispívá k další destabilizaci celého regionu východní Evropy. Putin naopak argumentuje tím, že Spojené království plánuje Ukrajině poskytnout protipancéřovou munici s ochuzeným uranem, což Kreml „vyhodnotil“ jako poskytnutí jaderných zbraní.
Ruský vůdce nelogicky opakuje, že Rusko neporušuje mezinárodní závazky nešířit jaderné zbraně, i když budou běloruské bombardéry vybaveny raketami Iskander, které mohou nést i ruské jaderné hlavice. Diktátor připomenul, že americké jaderné zbraně jsou rozmístěny v řadě evropských zemí, jako je Německo, Nizozemsko, Belgie, Itálie nebo Turecko. K domu ale došlo ještě hluboko v době studené války.
Putinovo oznámení pochopitelně kritizují zástupci neziskových organizací, které dlouhodobě bojují proti jaderným zbraním. „Dokud má prezident Putin jaderné zbraně, nemůže být Evropa v bezpečí. Tuto nebezpečnou eskalaci ospravedlňuje desetiletím sdílení jaderných zbraní NATO,“ okomentoval kroky Kremlu Daniel Högsta z Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Bojovník proti jadernému zbrojení kritizoval také západní země, že Putinovi dávají „krytí“, protože mají rovněž nukleární arzenál.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel uvedl, že výhrůžky Ruska nebudou mít žádný dopad na úpravu americké strategické jaderné doktríny. Spojené státy navíc nemají žádné náznaky toho, že Kreml chce jaderné zbraně skutečně použít.
I když Lukašenko alespoň oficiálně kroky Moskvy podporuje, běloruská opozice tvrdí, že rozmístění jaderných zbraní na území Běloruska porušuje místní ústavu a odporuje vůli lidu. Západní společenství by naopak mělo zpřísnit sankce na ruský a běloruský režim, protože ohrožují světovou bezpečnost. Běloruské ministerstvo zahraničí se brání tvrzením, že se NATO a EU snaží změnit politické směřování země, proto Minsk souhlasil s rozmístěním jaderných hlavic.
