Česko zažívá startupový boom. Jak ale zabránit odlivu inovativních společností do zahraničí?

„Hlavní problém stále vidím v digitalizaci státní správy. Stát nejenže nedokáže zjednodušit procesy, ale ani neposkytuje firmám potřebná data, která by mohla výrazně urychlit jejich růst,“ říká partner Deloitte Jiří Sauer.

„Hlavní problém stále vidím v digitalizaci státní správy. Stát nejenže nedokáže zjednodušit procesy, ale ani neposkytuje firmám potřebná data, která by mohla výrazně urychlit jejich růst,“ říká partner Deloitte Jiří Sauer.

Celý článek
0

Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Putin chtěl napodobit Zelenského a vyrazil se ukázat na frontu. Byla 150 kilometrů daleko

Ruský diktátor je obviňován z toho, že se v Kremlu schovává před běžnými Rusy i před válkou. I proto kremelská propaganda nedávno informovala o Putinově návštěvě fronty v Chersonské a Luhanské oblasti. Podle geolokace snímků byl od bojové linie vzdálen 150 kilometrů a jen dvacet kilometrů od hranic Krymu.

Putin chtěl napodobit Zelenského a vyrazil se ukázat na frontu. Byla 150 kilometrů daleko
Vladimir Putin navštívil generály v Chersonské oblasti | foto Profimedia.cz

Putin se objevil na území okupovaných oblastí Ukrajiny, v Chersonské a Luhanské oblasti, aby ukázal, že je anektované území bezpečně v rukou ruských vojáků. Nicméně podle nezávislých pozorovatelů se jedná jen o kremelskou propagandu, aby ruský diktátor ukázal domácímu publiku, že je stejně odvážný jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který pravidelně navštěvuje místa bojů a frontu na ukrajinské straně. 

Setkání Putina s generály na frontě má vyvolat dojem, že se válka vyvíjí pro Kreml a jeho obyvatele správným směrem a jde podle plánu. Bezpečnostní analytici to vnímají jako snahu ukázat, že šéf Ruska má vojenskou situaci plně v rukou. Přitom to je teprve podruhé od začátku války, kdy se měl Putin vypravit na nově dobytá území. 

Před měsícem navštívil v nočních hodinách „liduprázdný“ přístav Mariupol, který ruské jednotky v bojích s Ukrajinci loni v květnu prakticky srovnaly se zemí. Návštěva vyvolala spekulace, že přístav navštívil Putinův dvojník, případně že setkání s místními občany bylo součástí předem připraveného divadla s prověřenými komparzisty. 

„Putin musí ukázat, že ruský prezident není horší než ukrajinský prezident,“ řekl k výletům ruské hlavy státu analytik mezinárodní organizace International Crisis Group Oleg Ignatov. Načasování má zdůraznit, že se Putin nebojí v době chystané ukrajinské protiofenzivy „vystrčit“ nos z Kremlu. 

Řada pochybností

Ale i toto setkání s ruskými generály vyvolává řadu pochybností o celé akci. Kreml tvrdí, že k setkání s generály ve vojenských objektech došlo po pravoslavných Velikonocích, na videu přitom Putin hovoří o velikonočních svátcích v budoucím čase. Tyto věty pak z oficiálního videa zmizely, upozornilo nezávislé ruské zpravodajské médium Agenstvo. Záběry mohly být natočeny dávno před Velikonocemi.

Zveřejňování aktivit Putina se zpožděním a uváděním jiných časových údajů je podle zdrojů blízkých Kremlu běžné a je motivováno obavami o jeho bezpečnost, napsal ruský internetový deník The Moscow Times. Videa s ním jsou často nahrávána o mnoho dní i týdnů dopředu.

I tvrzení ruské propagandy o návštěvě aktivní bojové zóny má zřejmě k realitě daleko. Putin měl podle Kremlu v Chersonské oblasti osobně vyslechnout ruské generály, kteří mu měli poreferovat o aktuální situaci na bojišti.

Podle ruské mutace BBC byl ale nejblíže frontové linii na 150 kilometrů, naopak daleko blíže byl k hranicím autonomní republiky Krym. Podle geolokačních údajů se Putin nacházel na vojenské základně Heničesk. Přístavní městečko leží na pobřeží Azovského moře a je od hranic Krymu vzdáleno dvacet kilometrů.

Výlet s minimálním rizikem

Ignatov tvrdí, že i toto „minimální riziko“ učinil Putin na radu svých poradců, aby ukázal, že je aktivním velitelem ruských ozbrojených sil při vedení vojenské speciální operace, protože Rusko tvrdošíjně odmítá válku s Ukrajinou nazývat válkou. 

Zejména poradci prezidenta Alexej Gromov a Sergej Kirilenko se snaží přesvědčit Putina, aby se více osobně angažoval v protiukrajinské vojenské kampani. 

Překvapivé naopak je, že na oficiálních záběrech nebyli ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, kteří jsou formálně zodpovědní za vedení války. Údajně chtěl ruský diktátor přímo hovořit s důstojníky zapojenými do operace, kteří nemají za normálních okolností k Putinovi přístup.

Putin hovořil s Michailem Teplickým, který je velitelem ruských výsadkářů, a Alexandrem Lapinem, jenž měl na starosti ruskou invazi jako velitel střední skupiny vojsk od loňského června do konce října, než byl odvolán.

Hlavním poselstvím kremelské propagandy je skutečnost, že si Putin stále zachovává důvěru ve velení ruské armády navzdory neúspěchu ofenzivy na řadě míst fronty. Je to také odmítnutí kritiky Jevgenije Prigožina, který založil a financuje soukromé žoldáky v rámci Wagnerovy skupiny. Bývalý kriminálník opakovaně zesměšňuje a zpochybňuje kompetence ruských generálů.

Nově Prigožin vyzval k tomu, aby se Rusko soustředilo na udržení již dobytých území a nesnažilo se dále útočit. Majitel cateringové firmy tím reagoval na jednání ukrajinských spojenců na americké základně v německém Ramsteinu, kde se zástupci zemí NATO zavázali dále cvičit ukrajinské vojáky a posílat vojenskou pomoc.