Ačkoliv umělá inteligence výrazně zasahuje do mnoha oblastí našeho života, v jejím stínu se v podstatě bez většího společenského humbuku formuje technologie, která by jednou mohla skutečně do slova a do písmene naplnit význam slova „chytrá“. Jde totiž o technologii kvantových počítačů, která může společnosti přinést výpočetní výkon, o němž se jí nyní ani nesní a otevřít tak dveře do nové podoby lidského poznání. S vědomím toho, že se nám může do rukou dostat tak obrovská výpočetní síla, ale přicházejí i obavy odborníků z oblasti kryptografie a kyberbezpečnosti, kteří vědí, že spolehlivost současných šifrovacích algoritmů je v ohrožení. 

Zhruba do deseti let by totiž mohla práce na vývoji kvantových počítačů dospět do stádia, že by se mohlo objevit zařízení schopné prolomit konvenční RSA šifrování. Což by mohlo ohrozit soukromí a bezpečnost jednotlivců, organizací i celých států.

I proto kryptografové z Amerického Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) vytvořili v rámci projektu standardizace postkvantové kryptografie (PQC) zcela nové šifrovacích agloritmy, které nyní představili veřejnosti.

Podle NIST jsou algoritmy připraveny k okamžitému použití a organizace zároveň vyzývá správce počítačových systémů, aby co nejdříve začali na tyto nové standardy přecházet. I když je zatím všem jasné, že institut nové šifrovací metody vytvářel zejména pro budoucnost.

Standardy jsou výsledkem osmiletého úsilí řízeného NIST, který má dlouhou historii vývoje šifrování. Agentura shromáždila světové odborníky na kryptografii, aby vymysleli, předložili a následně vyhodnotili kryptografické algoritmy, které by mohly odolat útoku kvantových počítačů. Tato rodící se technologie by totiž mohla způsobit revoluci v oborech od předpovědi počasí přes základní fyziku až po navrhování léků, ale nese s sebou i hrozby. 

Na šifrování jsou v moderní digitalizované společnosti kladeny velké nároky. Chrání totiž různá elektronická tajemství, jako je obsah e-mailových zpráv, lékařské záznamy a knihovny fotografií, stejně jako informace důležité pro národní bezpečnost. Šifrovaná data lze posílat přes veřejné počítačové sítě, protože jsou nečitelná pro všechny kromě odesílatele a příjemce. 

Šifrovací nástroje jsou založeny na složitých matematických problémech, které jsou pro běžné počítače jen velmi obtížně řešitelné nebo dokonce neřešitelné.

Dostatečně výkonný kvantový počítač by však dokázal rychle projít obrovské množství potenciálních řešení těchto problémů, čímž by překonal současné šifrování. Algoritmy, které NIST nyní standardizoval, jsou však založeny na různých matematických problémech, které dokážou zastavit jak konvenční, tak kvantové počítače. 

„Tyto dokončené normy obsahují pokyny pro jejich začlenění do produktů a šifrovacích systémů. Doporučujeme správcům systémů, aby je začali do svých systémů integrovat okamžitě, protože jejich plná integrace bude trvat delší dobu,“ řekl matematik NIST Dustin Moody, který zároveň vede projekt standardizace PQC a dodal, že standardy jsou základními nástroji pro obecné šifrování a ochranu digitálních podpisů.

Kromě toho NIST také pokračuje v hodnocení dalších dvou sad algoritmů, které by jednoho dne mohly sloužit jako záložní standardy. Jedna z těchto sad se skládá ze tří algoritmů určených pro obecné šifrování, ale založených na jiném typu matematického problému než algoritmus pro obecné použití ve finalizovaných normách.

Druhá sada zahrnuje větší skupinu algoritmů určených pro digitální podpisy. Výběr jednoho nebo dvou z těchto algoritmů plánuje NIST oznámit do konce roku 2024.