Naděje na to, že se leteckému průmyslu podaří v dohledné době používat ve velkém udržitelné letecké palivo (SAF), které by zcela nahradilo fosilní letecký kerosin, jsou přehnané až nereálné. Ve své zprávě to konstatuje americký progresivní think-tank Institute for Policy Studies (IPS).

Ani podpora SAF nepomůže jejímu rozšíření a uhlíkovou stopu v leteckém průmyslu zásadně nesníží. Naopak spoléhání na tyto zelené alternativy mohou vyhlídky na snížení emisí snížit. „Ačkoli existují náznaky různých možností, měli bychom udržovat velkou míru skepse k tvrzení, že alternativní paliva se stanou náhradou za paliva na bázi petroleje,“ zdůraznila zpráva.

Jeden z autorů zprávy, Chuck Collins, doplnil, že uvedení SAF v dostatečných objemech pro letectví by vyžadovalo nepřiměřeně masivní dotace a vyplýtvaly by se zdroje, které lze využít smysluplněji.

Spíše se jedná o takzvaný greenwashing, kdy letecké společnosti stále častěji hovoří o využívání SAF, aby uchlácholily kritiky létání a své klienty kvůli obrovské uhlíkové stopě, kterou dopravní letadla při přepočtu na pasažéra a kilometry vyprodukují.

Už v roce 2007 Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) plánovala, že se do roku 2017 bude používat desetina objemu leteckého paliva ve formě SAF, v roce 2011 snížila tento cíl do roku 2020 na šest procent. Aktuálně se „zelený cíl“ snížil na dvě procenta v roce 2025. Reálně se ale vyrábí udržitelného leteckého paliva pouhých 0,2 procenta z celkového objemu, které letadla spotřebují.

Některé státy se přesto upínají k myšlence, že po osobní dopravě dokážou dekarbonizovat i letecký sektor. Například americká administrativa Joea Bidena si vytkla cíl, že do roku 2030 bude americký průmysl vyrábět tři miliardy galonů (jeden galon se rovná 3,8 litru, pozn. red.) udržitelného leteckého paliva ročně z nefosilních zdrojů, jako jsou zbytky potravin, dřevní biomasa, případně další organické odpadní suroviny, například odpadní voda. Nyní to je 16 milionů galonů ročně.

Pokud by mělo dojít ke splnění tohoto udržitelného cíle a snížit emise v letectví o dvacet procent, musela by produkce SAF vyskočit 188krát, což je nerealizovatelné, dodal Collins. Americká vláda přitom daňově zvýhodňuje výrobu těchto zelených paliv z peněz daňových poplatníků. Navíc by se muselo zásadně rozšířit pěstování kukuřice, případně dalších zemědělských plodin, ze kterých se biopaliva vyrábějí.

Loni sice britská společnost Virgin Atlantic způsobila mediální humbuk tím, že uskutečnila první transatlantický let s použitím SAF ze sta procent, jedná se pouze o jednotlivé lety, které v objemu všech leteckých spojů na celé planetě nemají reálný dopad na snížení emisí uhlíkových plynů.