Bývalí i současní zaměstnanci Northvoltu se shodují, že firma si na krizi zadělala sama. Snažila se dělat příliš mnoho věcí najednou a zvládnout je příliš rychle. „Výroba baterií je těžká, opravdu těžká věc. Snažili jsme se dělat všechno najednou,“ řekl jeden z bývalých špičkových manažerů listu Financial Times. „A problémy se jen hromadily. Nevím, jestli je teď vůbec lze zvládnout.“

Firmu Northvolt založili v roce 2017 dva bývalí manažeři americké elektroautomobilky Tesla. Společnost si našla sponzory, mezi nimi velká jména jako Volkswagen, Goldman Sachs, BlackRock nebo Siemens. Rychle rostla a chtěla se stát se evropskou jedničkou ve výrobě baterií. Letos měla na sedm tisíc zaměstnanců.

Číňané jsou prostě lepší

Projekt měl symbolizovat evropský návrat v oblasti klíčové technologie. Namísto toho dnes bojuje o přežití, protože hledá čerstvý kapitál na další provoz. Investoři se však zdráhají do firmy vložit více peněz.

Northvoltu tak nyní hrozí, že se z evropské chlouby stane symbolem zaostávání našeho kontinentu za velkými čínskými a americkými konkurenty. „Číňané jsou v tomto směru velice rychlí,“ řekl jeden z bývalých chemických inženýrů Northvoltu. „Jsou již etablovaní. O co my se teprve snažíme, oni již dokázali. Jsou prostě lepší. My přicházíme pozdě.“

Jak k tomu došlo? Northvolt začal tak, že najímal špičkové pracovníky pro výrobu baterií z Japonska a Jižní Koreje. Jeho cílem bylo snížit evropskou závislost na Číně. Dnes je skutečnost taková, že ve své jediné továrně v severošvédském městě Skellefteå je závislý na strojích a jejich obsluze z Jižní Koreje – a právě z Číny.

Jeden ze stavebních dělníků uvedl, že ve Skellefteå jsou stovky Číňanů a Korejců. „Bydlí ve vlastním odděleném táboře a každý den přicházejí instalovat a obsluhovat stroje.“ Čínští dělníci – zejména z Wuxi Lead Intelligent Equipment, největšího světového výrobce zařízení na výrobu baterií – zůstali déle, než se předpokládalo.

Ohledně role lidí z Wuxi připustil spoluzakladatel a výkonný ředitel Northvoltu Peter Carlsson, že se vyskytly „problémy při náběhu a způsobu spolupráce“. Čínská společnost prý nikdy předtím „nevybudovala servisní organizaci“ ani „nepracovala s evropským zákazníkem“, řekl Carlsson pro FT.

Expanze a zpátečka

Navzdory svým potížím ve Skellefteå se Northvolt pustil do ambiciózní expanze. Plánoval téměř zečtyřnásobit velikost tamní továrny (ačkoli její výroba skomírala na méně než jednom procentu kapacity). Chtěl také vybudovat nové gigatovárny ve Švédsku, Německu a Kanadě. Dále postavit závod na výrobu aktivních materiálů a recyklační zařízení ve Švédsku, podnik na skladování energie v Polsku a výzkumnou jednotku pro letecké baterie v USA.

Od mnoha z těchto projektů společnost v posledních měsících upustila nebo je pozastavila. Vedení naznačuje, že nové gigafactory budou pravděpodobně odloženy. Přibližně čtvrtina švédských zaměstnanců má být propuštěna.

„I když jsme měli ve Skellefteå jen jeden nebo dva projekty, nedokázali jsme pokrýt produkci,“ řekl bývalý inženýr výzkumu a vývoje. „Pak se mluvilo o otevření nových továren. Neměli bychom se soustředit na to, abychom správně zvládli tu první? Ukousli jsme si prostě příliš velké sousto.“

Northvolt rostl tak rychle, že jeho procesy byly chaotické a vedení často nekompetentní, shodla se většina zpovídaných (ex)zaměstnanců. „Nikdy jsem neviděl tolik manažerů a ředitelů nepřipravených na to, jak řešit situaci na veřejnosti a jak správně oslovit své zaměstnance,“ řekl jeden z pracovníků kontroly kvality.

Dodal, že Northvolt má „spoustu nezkušených pracovníků ve všech oblastech – manažerů, inženýrů, výroby, techniků a dokonce i členů představenstva“.

Bývalý datový inženýr uvedl, že přestože nastoupil „jako stážista bez zkušeností“, dostal „obrovskou zodpovědnost, protože nebyl nikdo jiný, kdo by to dělal. Učil jsem se za pochodu a všechno jsem kazil“. Chaosu přispívaly i časté restrukturalizace a příslušně proměnlivé cíle firemního úsilí.

Northvolt se však mezitím stal miláčkem zelených investorů a získával stále větší množství kapitálu, mimo jiné prostřednictvím soukromé emise v hodnotě 2,8 miliardy dolarů v roce 2021, konvertibilního dluhopisu v hodnotě 2,7 miliardy dolarů v roce 2022 a letošního kola financování v hodnotě pěti miliard dolarů. Posledně zmiňované transakci se dostalo podpory velkých světových bank. Mezi nimi JPMorgan, Citigroup, Deutsche Bank a BNP Paribas.

Příliš mnoho peněz i rizika

Několik zaměstnanců uvedlo, že silná finanční podpora k pochybným rozhodnutím přispěla. „Šéfové inženýrům nenaslouchali dostatečně pozorně,“ řekl jeden ze zpovídaných dělníků. „Měli před očima jedinou věc, dodat projekt v pevně stanoveném termínu. Rozpočet je nezajímal.“

Jako první začala bít na poplach firma, která má k Northvoltu dvojí vztah. Automobilka BMW je jeho akcionářem a také byla jeho klientem – zadala mu zakázku v hodnotě dvou miliard dolarů. Letos však zakázku zrušila a předala ji konkurenčnímu jihokorejskému Samsungu. „Vidím spoustu vadných výrobků,“ komentoval to pro FT pracovník kontroly kvality.

Kromě toho trpí Northvolt problémy ohledně bezpečnosti. Švédští prokurátoři zabývající se životním prostředím minulý měsíc sdělili FT, že společnost brzy obdrží oznámení o vyšetřování pro podezření ze zabití. Loni v prosinci zemřel její zaměstnanec na následky zranění, která utrpěl při výbuchu na výrobní lince.

Podle švédské televize SVT zaznamenal Northvolt od roku 2021 celkem 47 pracovních úrazů za přítomnosti chemických látek, které švédský úřad pro pracovní prostředí klasifikoval jako zvláště nebezpečné. „Nepochopili význam odstraňování rizik,“ řekl SVT Mikael Stenmark, jenž má v odborové organizaci Northvoltu na starost bezpečnost.

Všechno najednou

Kvůli tomu všemu nyní Northvolt bojuje o život. Poté, co se snažil získat miliardy eur v novém kapitálu, snížil v posledních týdnech podle švédských a dalších zpráv svůj požadavek na přibližně 200 milionů eur. Jeho dceřiná společnost Northvolt Ett Expansion, která měla továrnu ve Skellefteå rozšiřovat, vyhlásila v první půli října bankrot.

Pohled do budoucnosti mnoho uklidnění nepřináší. Prodej elektromobilů v Evropě se zpomalil a výrobci – včetně Volvo Cars a VW – zařadili zpátečku. To nijak nepomáhá přesvědčit investory, že výrobce baterií je tím nejlepším místem, kam mohou vložit své peníze.

„Prodávali údajně nejekologičtější baterie na světě a argumentovali tím, že mají levnou vodní energii,“ řekl jeden z velkých evropských akcionářů automobilového průmyslu, který se však v Northvoltu neangažuje. „Ale nikdy nemělo smysl stavět to ve Švédsku. Nemají na to lidi, nemají na to schopnosti a dostali příliš mnoho peněz. Chtěli udělat všechno najednou, příliš rychle.“

Takové hodnocení se víceméně shoduje s pohledem zevnitř firmy. „Nejvíce problémů v průmyslové výrobě dokáže nadělat nová továrna, noví lidé, nové procesy a nové výrobky,“ řekl pro FT jeden bývalý člen vedení Northvoltu. „My jsme to měli všechno najednou.“